Francie vrátila Beninu ukradené umění, lidé ho po návratu nadšeně vítali

Dosud nejrozsáhlejší sbírku kulturního dědictví odcizeného v koloniální době Francouzi si do Elysejského paláce přijel v úterý vyzvednout na slavnostní předání beninský prezident Patrice Talon společně s ministrem kultury Jeanem-Michelem Abimbolou, informuje server Al-Džazíra. Zahraniční média popisují setkání jako radostné a emotivní. „Je to naše duše, pane prezidente,“ řekl Talon francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ohledně navráceného královského pokladu.

O den později poklad z beninského města Abomey, které dříve bylo sídlem Dahomejského království, oslavovali Beninci. Země získala zpět například trůn dahomejského krále Béhanzina, palácové dveře nebo sošky. „Přišel jsem se sem ujistit, že se tyto artefakty opravdu vrátily domů. Mám v očích slzy,“ cituje slova přítomného Ousmana Agbegbindina server France24.

Navrácené kulturní dědictví přijela se svými dcerami ze severu Beninu přivítat i Martine Vignon Agoli-Agboová. „Jsme v Cotounu 24 hodin. Jen abychom mohli zažít, jak ty poklady přivážejí. Je to dojemné,“ vypověděla žena, která kvůli historickému momentu cestovala přes pět set kilometrů. „Navrácení je svědectví o tom, co se stalo. Svědectví o tom, že jsme existovali dříve, svědectví o tom, co jsme věděli,“ řekl po návratu při slavnostní ceremonii v prezidentském paláci a za účasti vzácných hostů prezident Talon.

Vrácený poklad z Drahomejského království zamíří na přechodnou dobu do města Ouidah. Následně bude převezen do Abomey. Ze strany Francie se dosud jedná o největší restituční akci do jedné ze svých bývalých kolonií. 26 navrácených objektů nicméně tvoří jen zlomek z 5 tisíc děl, které si Benin od Francie dále nárokuje. Další desítky tisíc pak po Francii žádají i další bývalé kolonie. Jen v pařížském muzeu Musée du Quai Branly jich je 70 tisíc, informuje americká CNN. Vráceno by mělo být dalších 46 tisíc.

Podle senegalského ekonoma Felwina Sarra a francouzského historika umění Benedicta Savoye, kteří se výzkumu afrického umění ve Francii věnovali, by se do původních zemí měly vrátit všechny umělecké artefakty, které byly odcizeny násilím nebo za nespravedlivých podmínek. Z kolonií je do Francie odváželi francouzští úředníci, lékaři i vojáci. Jejich potomci následně hodnotné dědictví věnovali muzeím nejen ve Francii.

I přes kritiku odborníků včetně Sarra a Savoye, kteří tvrdí, že proces navracení je pomalý a navíc limitovaný, hodlá Francie v restitučním úsilí kulturního dědictví do afrických zemí pokračovat. Dočkat by se tak jako následující mělo například Pobřeží slonoviny. Na rozkradené umění nicméně čeká i Senegal, Čad, Mali nebo Madagaskar.

Macron si mimo jiné navrácením kulturního dědictví do bývalých kolonií slibuje navázat „nové vztahy“ a získat si náklonnost především mladší generace Afričanů. K podobnému kroku se již dříve zavázalo Německo nebo Belgie.

Při poslední příležitosti, kdy byly artefakty dnes již patřící Beninu v pařížském muzeu vystaveny, se na ně za týden přišlo podívat 15 tisíc Francouzů, píše francouzský Le Monde.