Článek
Jsou to opravdu výjimečné volby. Během neděle zřejmě víc než pětina Francouzů vhodí do uren hlas ve prospěch ženy, která je ochotná riskovat bankrot své země, jen když ji vyvede z Evropské unie.
Další odhadem pětina by se mohla postavit za muže, který je nyní víc než co jiného symbolem korupce. A konečně, zhruba stejný podíl Francouzů do poslední chvíle vyjadřoval podporu přesvědčenému komunistovi, který chce uvalit na ty nejlépe vydělávající 100% (!) daň z příjmu. Všichni tři, tedy Marine le Penová, Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon, by zřejmě bojovali za zrušení sankcí vůči Rusku kvůli obsazení Krymu, tedy invazi, která se podle Le Penové „nikdy neodehrála“.
Je pravda, že nejvíc voličů se v průzkumech stavělo za kandidáta, který se jmenované trojici vymyká. Bývalý investiční bankéř Emmanuel Macron nechce vystupovat z Evropské unie ani uzavírat hranice. Nechybí mu charisma a do cílové rovinky před prvním volebním kolem vstupoval jako favorit. Podle Davida Emlera, politologa z Fakulty sociálních věd UK, mu ale nohy ve finiši může podrazit jeho nevyhraněnost, někdy až přílišná výřečnost a také skutečnost, že za ním nestojí žádná z velkých stran.
Souboj extrémů
Nedělní hlasování je teprve prvním dílem volebního dramatu, které má vybrat nejsilnější dvojici uchazečů. Ti se o prezidentský post střetnou v souboji kdo s koho v neděli 7. května. Už první hlasování ale může být určující.
Ve Francie zpravidla platí, že ve druhém kole se koalice ostatních politických sil spojí proti Národní frontě. Proto, i když je velmi pravděpodobné, že prvním kolem projde Marine Le Penová, šance na její vítězství v kole druhém jsou malé.
Nelze ale vyloučit, že vedle ní postoupí i druhý radikál mezi favority, Jean-Luc Mélenchon. Souboj radikální pravice a levice by zřejmě skončil Mélenchonovým vítězstvím. Podle Davida Emlera by ale vláda politika, nepřátelského vůči Evropské unii či volnému trhu a naopak vstřícného vůči Kremlu, neměla o moc méně dramatický průběh než případný mandát pro Le Penovou.
Situace před prvním kolem prezidentských voleb odráží nálady francouzských voličů, které jsou většinou všechno, jen ne dobré. Čtyři z pěti Francouzů se bojí budoucnosti, ať už kvůli setrvale vysoké nezaměstnanosti, terorismu nebo přistěhovalectví. Druhá největší ekonomika eurozóny, země určující tempo evropské integrace a také mocnost s právem veta v Radě bezpečnosti OSN, churaví. Spolu s tím sílí také volání po radikální léčbě.
