Článek
První platby obdrží zaměstnanci podniků koncem prosince. Státní zaměstnanci, studenti a důchodci peníze dostanou na začátku roku 2022. Částka 100 eur (2550 Kč) bude osvobozena od daně a premiér Jean Castex uvedl, že celá akce bude vládu stát 3,8 miliardy eur. To je podle něj mnohem méně, než by činily náklady na snížení daně z pohonných hmot.
Příspěvek se bude týkat lidí s nižšími a středními příjmy, dosáhne na něj zhruba polovina Francouzů, napsala agentura AFP.
„Věříme, že toto zvýšení cen je dočasné, ale nemůžeme dopustit, aby to zbrzdilo oživení ekonomiky. Jedná se o mimořádnou odpověď na mimořádnou situaci,“ řekl Castex v rozhovoru pro televizi TF1. Castex dodal, že částka 2000 eur (51 000 Kč) se bude počítat na osobu, nikoli na domácnost, a že vláda dodrží svůj cíl rozpočtového deficitu v roce 2022 ve výši 5 procent HDP tím, že platbu lidem vykompenzuje novými příjmy a rozpočtovými úsporami.
Francie se od poloviny roku potýká s rostoucími cenami pohonných hmot. Jejich zdražování je stejně jako jinde v Evropě důsledkem růstu cen ropy na světových trzích a také důsledkem růstu kurzu dolaru, v němž se cena ropy na světových trzích vyjadřuje. Mezi Francouzi zároveň roste nespokojenost s rostoucími cenami energií, které rovněž zasáhly světový trh. Mnoho domácností se zároveň stále potýká i s ekonomickou krizí způsobenou pandemií.
Oznámení o příspěvku zároveň přichází půl roku před prezidentskými volbami. Očekává se, že stávající hlava státu Emmanuel Macron bude chtít mandát obhájit. Prezident se v případné kampani bude opírat zejména o pozitivní trend v nezaměstnanosti, nemůže si však vzhledem k blížícímu se hlasování dovolit pokles v popularitě, připomíná AFP.
Růst cen pohonných hmot, který se nevyhnul ani Česku, je ve Francii obzvlášť citlivým tématem od roku 2018. Tehdy vyšlo do ulic takzvané hnutí žlutých vest. BBC připomíná, že protesty žlutých vest přerostly z protestů právě proti zdražování pohonných hmot ve větší projev nespokojenosti s vládou a ekonomickou nerovností.
Castex uvedl, že zastropování cen plynu pro domácnosti zůstane v platnosti do konce roku 2022, protože se očekává, že světové ceny energií budou klesat jen postupně. Mezi těmi, kdo obdrží 100 eur, bude přibližně 13 milionů důchodců a dvě třetiny studentů. Dostane ji také asi polovina všech pracujících, 2000 eur je totiž ve Francii průměrný čistý měsíční příjem.
Cena nafty tento rok ve Francii vzrostla o 29 procent a v neděli pokořila s cenou 1,5583 eura za litr rekord, píše AFP. Cena bezolovnatého benzinu za posledních 12 měsíců vzrostla o 25 procent a dosáhla desetiletého maxima s cenou 1,6567 eura za litr.
Vzhledem k tomu, že ceny benzinu v posledních týdnech neustále stoupaly, čelila vláda rostoucímu tlaku na snížení daní odváděných u benzinových pump. Ty podle agentury Reuters mohou činit až 60 procent toho, co řidiči zaplatí. Ministr financí Bruno Le Maire tvrdil, že tento krok by byl nákladný pro veřejné finance a zároveň by se rovnal dotaci fosilních paliv v době, kdy se vláda snaží od nich odprostit.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se během dvoudenního summitu v Bruselu shodli na společném plánu, jak se vyrovnat s rychlým růstem cen energií a jeho dopadem na obyvatele.
Klíčová debata summitu se týkala drahých energií a nedávných doporučení Evropské komise, jak zmírnit jejich okamžitý dopad a předejít podobnému zdražování v budoucnu. Šéfové evropských států se shodli, že země by měly urychleně využít možnosti nabízené komisí včetně cílených a krátkodobých daňových úlev či finanční podpory obyvatel či firem. Dlouhodobější opatření, mezi něž komise řadí třeba společné nákupy plynu či budování strategických rezerv, by podle lídrů měla vést k zajištění dostupných cen energie, spolehlivosti dodávek a pomoci v přechodu ke klimatické neutralitě.
Na žádost českého premiéra Andreje Babiše, který ve čtvrtek blokoval závěry několikahodinového večerního jednání, lídři komisi vyzvali, aby prověřila fungování trhu s emisními povolenkami. Spekulace s jejich nákupy a prodeji podle Babiše vedou k růstu cen, který se promítá do zdražování energií. Podle komise mají povolenky na ceny elektřiny či plynu jen malý vliv.
Evropská komise minulý týden zveřejnila „soubor nástrojů“, v němž uvádí, jaká opatření mohou vlády jednotlivých zemí přijmout. Dle návrhu závěrů summitu, který má k dispozici agentura Reuters, mají země urychleně využít soubor nástrojů k „poskytnutí krátkodobé pomoci nejzranitelnějším spotřebitelům a k podpoře evropských společností“.
