Článek
Plánovaný rozpočtový schodek specifikoval francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru pro list Les Echos.
Paříž toto pravidlo porušovala deset let, dodržet se jí ho podařilo až loni. Kvůli ústupkům vlády po protestech takzvaných žlutých vest bude ovšem toto kritérium porušeno, podotýká na svém webu německý týdeník Der Spiegel.
Aby protesty uklidnil, přišel francouzský prezident Emmanuel Macron s řadou sociálních opatření, která budou stát asi deset miliard eur.
Hlava státu v televizním projevu národu slíbila, že se přestanou danit přesčasy, zaměstnanci získají nezdaněnou roční prémii, část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, obdrží měsíčně navíc až 100 eur a že vyšší sociální odvody se dotknou jen důchodů nad 2000 eur (dříve to bylo od 1200 eur).
Macron přitom chtěl v prezidentské funkci v tomto směru opět dodržovat unijní rozpočtová pravidla. Francouzský veřejný dluh přesto zůstává i nadále značný.
V roce 2017 se zvýšil na 97 procent z 96,6 procenta HDP. Pravidla EU přitom povolují celkové zadlužení členského státu do 60 procent HDP. Před začátkem protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a vysokým životním nákladům vláda plánovala na rok 2019 zvýšení deficitu na 2,8 procenta z letošních 2,6 procenta.
