Fotoblog: Jill navrací smysl tam, kde ho dokonalá Melania poztrácela

Může se to zdát trochu povrchní, sledovat téměř pod mikroskopem, co mají na sobě první dámy Spojených států (nebo kterékoliv ostře sledované političky či manželky politiků). Ale není. Za dlouhá desetiletí se zaběhla tak zvaná fashion diplomacie a týmy obklopující tyto ženy dobře vědí, že každé sako, každé šaty, každý šperk může být symbolem a poselstvím. A napovědět o názorech a postojích dané dámy mnohdy víc než dlouhý rozhovor v televizním studiu.

Obměna v Bílém domě samozřejmě nasměrovala veškerou pozornost módních kritiků na šatník Jill Bidenové. Nová první dáma sotva může být vzdálenější té dosavadní, Melanii Trumpové. A tak weby a stránky lesklých i seriózních médií přetékají srovnáváním, oslavováním nastupující doktorky Jill a (upřímně dost nespravedlivými) odsudky Melanie.

Takže pro pořádek: Amerika dlouhá léta neměla tak dokonalou první dámu, jakou byla Melania Trumpová. Ta ve snaze připodobnit se svému předobrazu Jackie Kennedyové stvořila až dechberoucí obrázek dokonalosti na nekonečně vysokých jehlách od Manola Blahnika nebo (o poznání méně pohodlného) Christiana Louboutina. Přešlapů bylo jen pár a vyčítat se jí dá snad jen ten nejkřiklavější s bundou od Zary s nápisem „Je mi to fuk“, když letěla na návštěvu dětí zavřených v přistěhovaleckých táborech.

Jenže bez ohledu na dokonalost hraničící až s filmovými Stepfordskými paničkami ztrácel šatník Melanie Trumpové to klíčové. Poselství, které k prvním dámám tradičně patří. Nevyčerpatelným rozpočtem jištěná Melania napěchovala svou skříň v Bílém domě záplavou nejzvučnějších značek - od Diora či Givenchyho přes Alexandra McQueena, Burberry až po Dolce&Gabbana. Ale smysl toho, proč zrovna konkrétní model dostal příležitost v danou chvíli, se kromě několika zahraničních cest vytratil.

V tomto směru byla inaugurace Joea Bidena ostrým obratem zpět do tradičních kolejí, kdy první dámy (a nejen ony) vysílají šatníkem jednoznačné signály. A bylo jich nepřeberné množství.

Hned tři z nich dorazily v různých odstínech fialové. Nastupující viceprezidentka Kamala Harrisová a dvě bývalé první dámy Michelle Obamová a Hillary Clintonová. Fialový komplet pak zvolila o den dříve i Jill Bidenová, když se v předvečer inaugurace šla s manželem a novým viceprezidentským párem poklonit obětem pandemie u Lincolnova památníku.

To není náhoda. To je jasný vzkaz o spojování. Fialová je totiž kombinací modré a červené, tradičních barev „znepřátelených“ demokratů a republikánů. A potvrdila to i Clintonová, která to řekla novinářům naplno. „Vím, že tématem prezidenta Bidena je jednota, a když spojíte modrou a červenou, máte fialovou. Je to symbolické poselství, že se musíme spojit,“ komentovala svůj kalhotový kostým od Ralpha Laurena.

Mimochodem, Lauren je tradiční volbou v Bílém domě (jeho obleky měli na sobě při středeční inauguraci třeba Biden nebo Clinton). Je to jednak symbol americké módy a jednak syn židovských imigrantů z Běloruska, čímž se vysílá zpráva o „inkluzivitě“ americké společnosti. A abychom byli fér, dokonalý pudrově modrý kostýmek Melanie Trumpové na manželově inauguraci před čtyřmi lety byl právě od něj.

Další fialové dámy šly ve svých vzkazech všitých do kabátů a kostýmků ještě dál. Švestkový model s kabátem až na zem Michelle Obamové byl od černošského návrháře Sergia Hudsona. Stejně tak mladé návrháře s tmavou pletí zvolila i Kamala Harrisová, první žena a první člověk s afroindickými kořeny na postu viceprezidenta. K již zmíněnému památníku šla v kabátu v barvě velbloudí srsti značky Pyer Moss, za níž stojí Afroameričan Kerby Jean-Raymond. Fialový inaugurační komplet pak byl z dílny Christophera Johna Rogerse, mladého talentovaného černocha a gaye. Ten pak doplnila nekonečně vysokými podpatky od Sergia Hudsona a perlovým náhrdelníkem, který vytvořil Portorikánec Wilfredo Rosado.

Podpora mladých, neetablovaných a kvůli původu ve stále ještě převážně „bílém“ módním průmyslu opomíjených návrhářů z toho přímo křičí.

Symboly se to vůbec v Kapitolu hemžilo. Lady Gaga měla svou monstrróbu od značky Schiaparelli, které teď v Paříži velí Američan Daniel Roseberry. Ten ji pojal jako „milostný dopis domů“ s obří broží ve tvaru holubice míru. Jennifer Lopezová zase přišla celá v bílém (Chanelu), což je tradiční symbolika emancipace „barevného“ obyvatelstva, a tak dále.

A to jsme ještě nerozebrali novou paní prezidentovou. Ta vsadila na podporu žen. Její tvídový komplet v barvě oceánu se sametovým límcem a manžetami u krku zdobený kamínky Swarovski a perlami je z dílny značky Markarian, kterou si teprve v roce 2017 založila Alexandra O’Neillová. A záleží jí na tomtéž, na čem záleží doktorce Jill. Na udržitelnosti.

To mimochodem velmi jasně deklarovala třeba volbou šatů, v nichž doprovodila svého muže na první prezidentskou debatu. Zelený saténový kousek je z dílny Gabriely Hearstové, která byla jednou z prvních, kdo se zavázal snížit ekologickou zátěž při výrobě. A Bidenová jej vynesla už minimálně dvakrát předtím. Prvně už v roce 2017.

Dřívější první dámy, třeba Roselyn Carterová, „recyklovaly“ své modely, aby ukázaly skromnost a soudržnost s běžnými občany, Bidenová to má jako ekologický program.

Nevyhýbá se ani tradičnímu přístupu předešlých prvních dam, tedy klasické hře s přistěhovaleckým motivem. Když poprvé vystoupila po boku svého muže, v tu chvíli již vítěze prezidentského klání, 7. listopadu, měla na sobě volné květinové šaty značky Oscar de la Renta. Dílna již zesnulého dominikánského rodáka je spojena s šatníkem prvních dam už od dob Jackie Kennedyové – připravoval jí překrásné broskvové šaty na návštěvu Indie v roce 1962. Jeho modely nosila i Laura Bushová, Hillary Clintonová a také Michelle Obamová. I když u poslední jmenované si Oscar trochu stěžoval, že dává přednost mladším a méně zavedeným značkám. To když na první inaugurační ples sáhla po róbě tehdy bezmála neznámého Jasona Wu.

Bonus k těmto šatům, které se mimochodem po tom 7. listopadu okamžitě vyprodaly, přestože cenovka se blíží šesti tisícům dolarů? Po de la Rentově smrti ji vedou dva mladí nadějní návrháři – Laura Kimová a Fernando Garcia. Ona z Jižní Koreje, on z Dominikánské republiky.

Vzkazy umí vysílat Jill Bidenová něžně. To, když si třeba na nominační sjezd demokratů do svého předtočeného proslovu oblékla zelené propínací šaty rodilého Texasana Brandona Maxwella. A u tradičně republikánského Texasu demokraté doufají, že brzy zmodrá. Ale umí je vysílat i řádně „naplacato“, když si milovnice kozaček vezme model od Stuarta Weitzmana s obřím nápisem „VOTE“ (Volte).

I když se nebrání slovutným a drahým značkám – kromě de la Renty má v šatníku i Dolce & Gabbana – určitě nikdy nebude tak oslnivá jako její předchůdkyně. Její styl je totiž léty pěstovaný obrázek ženy „nohama na zemi“, která chce mít šaty dostatečně univerzální, aby v nich mohla i na přednášky jako paní profesorka. Svou práci totiž natolik miluje, že bude první paní prezidentovou, která se jí nevzdá.

Na rozdíl od Melanie Trumpové ovšem bude vždy svými modely vyprávět příběhy. Ten nejvíce lidský moment šatníku odcházející první dámy přišel totiž až ve chvíli, kdy vystoupila naposledy z Air Force One na Floridě, kam tak trochu s Donaldem utekli. Dokonalý černý Chanel kostým, v němž opouštěla Washington, totiž vystřídal ležérní kaftan Gucci a nebetyčně vysoké podpatky loubutinek vyměnila za baleríny. Skoro jako by chtěla říct: „Mám to za sebou a teď si konečně odfrknu.“