Článek
V brazilské Amazonii ústav napočítal více než 103 tisíc požárů, což je roční nárůst o skoro šestnáct procent.
V brazilské části největšího mokřadu světa Pantanal loni vzplálo podle INPE 22 tisíc požárů, což je o 120 procent více oproti roku 2019.
Národní ústav pro výzkum vesmíru používá pro monitorování situace v lesích satelitní snímky.
Podle agentury AFP tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.
Amazonie a Pantanal patří k nejvzácnějším ekosystémům na světě.
Amazonský deštný prales, jenž leží ze 60 procent právě na území Brazílie, hraje významnou roli při pohlcování skleníkových plynů. Tedy těch, které přispívají ke změnám klimatu. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ planety.
Pantanal, jehož část leží na jihozápadě Brazílie, je největší světový mokřad, domov tisíců druhů rostlin a zvířat, přičemž řada z nich je vzácných.
Ničivé požáry loni zdevastovaly skoro čtvrtinu oblasti Pantanal, která se dále rozkládá v Bolívii a Paraguayi; celou oblast zasáhlo nejhorší sucho za skoro půl století.
Záběry spálené krajiny a mrtvých zvířat šokovaly svět a brazilská vláda v čele s krajně pravicovým prezidentem čelila kritice za to, že destrukci nezastavila. Snímek z loňského roku, kde skupina složená z dobrovolníků z řad veterinářů a biologů pracuje na záchraně zvířat, která utrpěla zranění během požárů.
Jair Bolsonaro, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny, podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.
Za jeho vlády prudce vzrostlo odlesňování Amazonie, které nezastavila ani pandemie koronaviru. Od srpna 2019 do loňského srpna zmizel v Amazonii podle INPE prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.
Odborníci přičítají požáry v Amazonii z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.
Pohled na vypálenou půdu ve vesnici ležící v Altamiře (brazilský stát Para), která je po požárech bez pastvin. Mléko je přitom jedním z mála zdrojů příjmů místních obyvatel. Drobní zemědělci nyní čekají na déšť, aby byla jejich půda opět úrodná.
Na snímku z roku 2012 nese muž koš dřevěného uhlí vyrobeného z ilegálně vytěženého dřeva z amazonského deštného pralesa v brazilské oblasti Rondon do Para. Nevládní organizace doložily, že ilegální těžba dřevěného uhlí někdy vedla k otrocké práci a ničení deštného pralesa na chráněných domorodých územích. Mezi lety 2003–2011 bylo podle Greenpeace osvobozeno 2700 pracovníků z podmínek podobných otroctví.
Amazonský prales také decimují hledači zlata, kteří kácejí lesy a znečišťují řeky rtutí používanou při separaci zlata. Škody, které páchají, podle britského deníku The Guardian ještě vzrostly od doby, kdy se prezidentského úřadu ujal Jair Bolsonaro. Snímek z brazilského pralesa z roku 2007.
Bolsonaro přitom slíbil, že práci těžařů zlata v rezervacích původních obyvatel, což jsou jedny z nejlépe chráněných oblastí Amazonie, zlegalizuje a loni v únoru jeho kabinet navrhl parlamentu příslušný zákon.
Sójová plantáž v amazonském deštném pralese poblíž města Santarém.
Na snímku domorodí obyvatelé Kayapové blokují dálnici BR-163 a brání průjezdu vozidel. Demonstrují proti špatné zdravotní péči v boji proti koronaviru v domorodých osadách. Protest však směřují mimo jiné i proti nedostatečné aktualizaci základního ekologického plánu a neochotě vlády jednat o plánovaných výstavbách dotýkajících se jejich území. 17. srpna, Brazílie, Novo Progresso.
Nahrazení pralesa zemědělskou půdou je také pravděpodobně jeden z klíčových faktorů, který vyústil v další ekologický problém. Předpokládá se, že k přemnožení řas, které se v tunách vyplavují na mexické, karibské, floridské i další pobřeží, přispěla velkou měrou právě destrukce amazonského deštného pralesa.
Pokácený prales je nahrazen silně plodnou zemědělskou půdou. Hnojivo končí v řece Amazonce a nakonec v Atlantiku, kde zaplavuje oceán živinami, jako je dusík. Ve výsledku to vede k přemnožování hnědých chaluh ve středoatlantické oblasti.
