Článek
Sotva povylezou o jeden schod, hned vzápětí se propadnou o tři níž. A už aby se zas lopotně drápali zpátky. Fotbalové Spartě se stále nedaří stabilizovat výkonnost a nasadit Stramaccioniho rozhrkaný vagon na ty správné koleje vedoucí k suverénním vítězstvím a dominantnímu hernímu projevu.
Tahle kýžená cílová stanice už se sparťanům rýsovala právě před týdnem, po výhře 3:0 v Jablonci. Jenže hned následující dny opět demonstrovaly, že pod Ještědem šlo nejspíš tak trochu o fata morgánu.
Postačily dva zápasy s Baníkem, jeden pohárový a jeden ligový, aby se na Letné opět rozhostila nejistota. A to prosím nedělní ligový duel Sparta vyhrála. Jenže v potu tváře, díky diskutabilní penaltě a také dárku v podobě „červeného” zkratu mladého baníkovce Granečného. A hlavně s vědomím skutečnosti, že pár dní předtím, konkrétně ve středu, s Baníkem vypadla z domácího poháru.
Seznam reálně dosažitelných trofejí se tak redukoval na jednu velkou nulu. Cíle jsou pryč a ani průběžný stav věcí na trávníku - natož v hledišti - nic moc dobrého nevěstí.
Milana Baroše, který v neděli na Letné vstřelil svůj 130. ligový gól, urazilo, když ze sparťanského tábora po středě zaslechl, že s takovým týmem, jako je Baník, přece Letenští vypadnout nemohou. Zaujalo ho, že něco takového teď slyší právě od Sparty. „Ta je teď totiž sama zcela průměrným ligovým týmem,” poznamenal zcela trefně bez nejmenší nadsázky.
A tohle strohé konstatování budiž nejpřímější obžalobou toho, co na Spartě od léta vytvořili. Jak známo, po nepovedené sezoně přišel majitel klubu Daniel Křetínský s ideou internacionálního klubu, s italským trenérem a řadou nových zahraničních posil. Spekulovalo se o investici 500 milionů korun. Do transferů, bonusů, ročních platů.
Jsme na konci října a v kuloárech se nejhlasitěji řeší, za jakých okolností by se Sparta trenéra Stramaccioniho či hráčů jako Janko, Mavuba či Mandjeck mohla v zimě zbavit. Což vůbec není snadná věc, záleží samozřejmě na konstrukci smluv, nicméně jako dost reálná možnost se jeví varianta, že by dotyčné Sparta musela vyplatit až do konce jejich kontraktů.
Je otázkou, zdali tímto směrem uvažuje i majitel klubu Daniel Křetínský. Jistě si počká na to, jak dopadnou čtyři zbývající podzimnní ligová vystoupení, a to ve Zlíně, s Jihlavou, v Olomouci a s Mladou Boleslaví. A potom? Volba bude na něm.
Sjednocení ultras mu radí celkem jednoznačně: požadují odchod trenéra Stramaccioniho i ředitele klubu Kotalíka. Uvidíme, komu Křetínský přiřkne vinu. Asi přitom nezapomene ani na sebe - a vytrestá ho dostatečně jeho notně provětraná peněženka. Tak provětraná, že to opravdu i miliardář pocítí.
Ale v čem ta chyba, která se na Spartě stala, vlastně spočívá? Vždyť samotná myšlenka přinést know-how z ciziny určitě špatná nebyla.
Ale vypadá to, že se na Letné 1) netrefili do toho správného trenéra, 2) zahraničních posil přivedli moc, navíc povětšinou hráče bez motivace, na konci kariéry - a 3) nepodnikli nic efektivního v tom směru, aby si nově příchozí se starousedlíky lépe „sedli”. Místo toho přišel prudký náraz, jako by do sebe vrazily dva vagony, které nikdo nezpomaloval a na nevyhnutelné bolestivosti střetu nic neubral.
Jazyková bariéra, rozdíl v platech a také skutečnost, že posily ve většině případů rozhodně neprokázaly, že by byly lepší než dosavadní hráči, to byly ingredience výbušného koktejlu uvniř kabiny, který se nejspíš doteď příliš nezklidnil.
Konkurence je obecně skvělá věc, ale na Letné ke zlepšení výkonnosti týmu nevedla. Mnozí mají důvod k pocitu, že byli prostě odstřiženi. Snad nejhůř dopadl Martin Frýdek, kterého vyhnali do juniorky, donedávna tam hrál i Vjačeslav Karavajev, ještě na jaře hvězda týmu. Po tristním vystoupení ve středečním poháru proti Baníku zase dostal na čelo „černou tečku” vyvrhela. A podivně vypadá i role kapitána Davida Lafaty, který se italskému kouči každou chvíli nevejde ani do nominace k utkáním.
Ať už tak či tak, v zimě bude muset Sparta výrazně zúžit kádr. Teď je otázkou, ze kterého to vezme konce.
