Fotbalový génius Karel Brückner slaví jubileum. 80 věcí, jež o něm nevíte

A tak jsme se z 80 střípků pokusili sestavit mozaiku, která jeho život a kariéru zobrazí možná i z úhlů, jež vám dosud unikaly.

1) Nabídka od Slavie. Věděli jste například, že ještě relativně nedávno, v roce 2016, nabídla Brücknerovi práci pražská Slavia? „Bylo to krátce poté, co se Slavia nedomluvila s Lubošem Kozlem. Byl jsem u toho, když Karlovi volal tehdejší slávistický ředitel Martin Krob,“ vypráví dlouholetý olomoucký funkcionář a Brücknerův souputník Jiří Kubíček. „Je to pravda, panu Brücknerovi jsem tehdy volal, známe se spolu osobně dlouho, z doby, kdy jsem pracoval pro Opel. Ten byl tehdy sponzorem reprezentace, kterou Karel Brückner trénoval, takže jsme se v souvislosti s tím potkávali. Když jsem mu pak před třemi lety volal coby ředitel Slavie, měl jsem v hlavě model, že by pro nás Karel Brückner mohl pracovat coby mentor či poradce našeho kouče, měli jsme v tu chvíli už rozjednaného Jaroslava Šilhavého. Bohužel ale už ta možnost spolupráce nebyla pro Karla Brücknera v danou chvíli akceptovatelná, vzhledem k věku a jeho povinnostem k rodině v Olomouci."

2) Nechuť k cestování. Jak Martin Krob dodává, pro Karla Brücknera v té době nebyly z uvedených důvodů bohužel uskutečnitelné ani dvě cesty měsíčně do Prahy. S výlety do metropole měl ovšem Brückner zásadní problém i mladších letech. V tomto ohledu byl tak trochu „zápecník“. I v době, kdy působil jako reprezentační trenér, bylo mimo oficiální srazy národního týmu prakticky nemožné dostat ho do Prahy na jakoukoli jinou akci. Tedy s výjimkou předávání trofejí pro Trenéra roku. Pro ty si jezdil s chutí.

3) Začátky a přezdívky. Coby útočník nastupoval ve druhé lize za MŽ Olomouc, za prvoligový Baník Ostrava pak odehrál jen dva zápasy. V těch časech ale vznikly obě jeho přezdívky. Karas, to podle křestního jména. A také Ovena, tu zdědil po otci. Později mu média začala přezdívat Gandalf či Klekí-petra, Bílý otec. To po vzoru postav z Tolkienova Pána prstenů, respektive z Mayových románů o Vinnetouovi.

4) A pokuta se rušila. V lize vedl nejprve Zbrojovku Brno, s Olomoucí pak postoupil do ligy. V té době v Sigmě působil i Vladislav Lauda, přezdívaný po šampionovi formule 1 Niki. „Trenér byl skvělý, díky němu a spoluhráčům jsem se na stará kolena dostal tehdy ještě i do reprezentace. Historek bylo spousta. Třeba jednou nás s klukama přistihnul trochu později v baru. A já se ho ještě drze zeptal, jestli si s námi nešťouchne kulečník. Hartusil a dal mi pokutu. Ale když jsem pak o víkendu dal gól a na další nahrál, volal na hřiště: Tu pokutu ruším!“

5) Trofej ze Slovenska. Na klubové úrovni Karel Brückner vedl Prostějov, Zbrojovku, Sigmu Olomouc, Žilinu, Vítkovice, Drnovice, kde vydržel jen 12 kol, a Inter Bratislava. S ním získal Slovenský pohár, svou jedinou klubovou trofej.

6) V lize nejvýš stříbro. Nejlepším ligovým umístěním pro Karla Brücknera bylo druhé místo se Sigmou Olomouc v sezoně 1995/96. Pro Euro v Anglii kolegovi Dušanu Uhrinovi připravil Karla Radu, Martina Kotůlka či Milana Kerbra.

7) Nejúspěšnější ze všech. Pozdější úspěchy u české reprezentace byly takřka nezměrné. Jako hlavní kouč získal s „21“ stříbro na ME 2000, s A-týmem bronz na Euru 2004, účasti na Euru 2008 a mezitím i na MS 2006. Jako trenér České republiky uspěl ve všech kvalifikacích, kterých se zúčastnil.

8) Pod pěti kruhy. Ne každý si pamatuje, že Brückner vedl český tým i na OH 2000 v Sydney. Skončilo to, pravda, neslavně, v konkurenci USA, Kamerunu a Kuvajtu skončili jeho svěřenci ve skupině poslední. Ale od československého zlata z OH 1980 to byla jediná dosavadní účast tuzemských fotbalistů pod pěti kruhy.

9) Jen dva na klub. Když už jsme nakousli olympiádu v Sydney… Tým se tehdy skládal složitě, protože akce kolidovala s kvalifikací evropských pohárů. Došlo proto k dohodě, že každý ligový klub dodá nejvýše dva hráče, týkalo se to hlavně Sparty, za kterou jeli Roman Lengyel s Liborem Sionkem, a Slavie (Lukáš Došek, Adam Petrouš). Další adepti jako Jiří Jarošík či Tomáš Došek museli zůstat doma.

10) Kouba se divil. A poslední historka k Sydney: Velké zklamání tehdy Brückner způsobil brankáři Petru Koubovi. Na turnaji směli startovat i tři starší hráči a Kouba, náhradník v La Coruni, po dohodě s trenérem schválně odmítal nabídky jiných klubů, aby měl na olympijský turnaj klid. Sliboval si od toho, že mu turnaj znovu nastartuje kariéru. Jenže Brückner nakonec nominoval dvojici gólmanů Jaroslav Drobný – Aleš Chvalovský. A Kouba se to ještě navíc nedozvěděl od trenéra, ale od novinářů. Posléze vyšlo najevo, že podobně ostrouhal i teplický Pavel Verbíř.

11) Nejmladší libero Evropy. Ale to jsme mnohé přeskočili. Vraťme se do Sigmy počátku 90. let. S ní tehdy Brückner získal v lize postupně třetí, třetí a páté místo. Pod jeho rukama „rozkvetli“ reprezentanti Pavel Hapal s Radoslavem Látalem, standardky skvěle zahrával Jan Maroši a o Michalu Kovářovi trenér s oblibou říkal, že je nejmladším liberem Evropy.

12) Jak se honí tygr. Brücknerova Sigma nesla trenérův viditelný, originální rukopis. Jedním z principů hry byl presink, dnes klíčová součást strategického plánu velikánů typu Jürgena Kloppa či Pepa Guardioly. V Olomouci se presink hrál už před 30 lety, jen tomu způsobu hry trenér Brückner říkal „honit tygra“.

13) Učil se od Němců. Odborné znalosti čerpal Brückner z německého časopisu Fussbal und Training. Německy uměl dobře, odborné věci si však pro jistotu nechal překládat od známých z FTVS.

14) Geometrie na hřišti. Před dálkovým trenérským studiem vychodil Brückner strojní průmyslovku. Pracoval dokonce jako šéfprojektant v Moravských železárnách. A svůj cit a oko na geometrii přenášel z rýsovacího prkna i na trávník. A to velmi úspěšně.

15) S médii nedebatoval. Když se tento proces snažil svého času vysvětlit veřejnosti jiný fotbalový inženýr Jaroslav Hřebík (v jeho případě inženýr co do akademického titulu doslova), schytal od veřejnosti a části médií nepochopení a hanlivé označení vědátor. Brückner tomu předešel tím, že mimo kabinu nikdy nikomu nic nevysvětloval. A když k tomu směřovaly dotazy, zaklonil hlavu, podrbal si bradu a pravil: „To je příliš odborné.“

16) I asistenti měli smůlu. O mnoho více ovšem po dlouhá léta neříkal ani vlastním asistentům. V tom byl vždycky trochu sobec, své know-how si chránil pro sebe, nerozdával ho na potkání.

17) Zlatí a prašiví. Když už jsme u mínusů… Pracoval s jedenácti, dvanácti hráči. Náhradníci u něj měli dost smůlu. Buď u něj byl hráč takzvaně zlatý, nebo naopak „prašivý“. Brückner moc nepřipravoval klubu další generaci, když odešel, zůstávala po něm tak trochu spálená země. A podobné to pak bylo i u reprezentace.

18) Mistr standardek. Cit pro geometrii se týkal i standardních situací. Na ty byl Brückner mistrem. „V jedné sezoně jsme dali jako Sigma 42 gólů. Z toho 22 ze standardek,“ připomíná někdejší šéf olomouckého fotbalu Jiří Kubíček neuvěřitelné číslo.

19) Nejpůvabnější standardka. Maroši u míče předstíral, že si zavazuje tkaničku, klubko olomouckých hráčů se namotalo jedním směrem, kam stáhlo pozornost bránícího týmu. A jediný zbývající „Sigmák“ se pak nečekaně rozběhl do volného prostoru, kam mu Maroši balon hbitě poslal. Gól – a soupeř byl na prášky.

20) Útěk ze špitálu. Se Sigmou Brückner slavně reprezentoval v evropských pohárech. Velký šok připravil Hamburku. Koncem listopadu 1991 tam vyhrál díky dvěma gólům Pavla Hapala. A 4:1 pak Sigma vyhrála i doma. Skoro nikdo nevěděl, v jaké situaci přitom Brücker byl. Lékaři mu v té době našli nezhoubný nádor močového měchýře. Ale v Hamburku musel být! A tak tehdy doslova a do písmene utekl z nemocnice… Připomeňte si olomoucký zápas s HSV:

21) Real na Hané. Za oddanost fotbalu, překračující hranice zdravotní zodpovědnosti, byl pak Brückner oceněn losem. Do Olomouce přijel Real Madrid. A v jeho sestavě Hugo Sánchez, Hierro, Butragueňo… V Olomouci se hrálo 1:1, na San Bernabeu domácí vyhráli 1:0 sporným gólem Sáncheze.

22) Nová šatna. K zápasům s Realem Madrid se váže ještě milá historka o tom, že když se Brückner dozvěděl, že přijede Bílý balet, osobně vyprojektoval rekonstrukci kabiny hostí na Andrově stadionu. A ta se do jara provedla, aby si Sigma před velkými hvězdami neutrhla ostudu (ne)kvalitou zázemí.

23) Vengloš se divil. Slovenský trenér Jozef Vengloš proslul jako „docent defenzivy“. Na lavičce Fenerbahce prožil ale v listopadu 1992 asi největší debakl svojí kariéry. V Poháru UEFA mu Brücknerova Sigma nadělila výsledek 7:1.

24) A ještě Juve! I za tenhle postup přišla odměna, tentokrát na Hanou dorazil Juventus Turín. Vyhrál 2:1 a 5:0, ale taková jména jako Vialli, Casiraghi, Möller či Ravanelli od té doby v Olomouci neviděli.

25) Na začátku výprask. Málo se ví, že Brückner krátce vedl reprezentační tým do 21 let už za federální éry. Tuhle zkušenost pak zúročil i v českých barvách. Vrcholem byl postup na Euro této věkové kategorie, které se v roce 2000 hrálo na Slovensku. Ale času trhání sladkých hroznů úspěchů předcházela velká práce a dřina. Brückner snaživé mladíky začal učit svůj fotbal, s presinkem, bráněním v zóně a prostorovou představivostí. A na začátku to drhlo, v srpnu 1998 v přípravě na Zbraslavi ve zkoušce nového pojetí „lvíčata“ totálně propadla, mladí Dánové v čele s nepolapitelným Rommedahlem tam vyhráli 5:0. Ta krutá lekce ale zabrala, pak už bylo všechno jen lepší.

26) Jankulovski z Bratislavy na Euro. Benjamínkem týmu na Euru „21“ v roce 2000 byl teprve 18letý Milan Baroš, hrály tu i četné další pozdější opory reprezentace (viz soupiska), včetně Tomáše Ujfalušiho či Marka Jankulovského, kterého krátce po bratislavském finále překvapivě převelel Jozef Chovanec i do svého týmu pro dospělé Euro 2000.

27) Přehlídka hvězd budoucnosti. Ve finále vyhrála Itálie 2:1, za Čechy skóroval Tomáš Došek, za Italy dvakrát Pirlo. V italské záloze hrál i Gattuso. Předtím Češi ve skupině nastříleli čtyři góly chorvatskému gólmanovi Pletikosovi, remizovali se Španělskem, za které hráli třeba Xavi či Puyol. A začala vlastně i velká série zápasů s Nizozemci, v Trenčíně Češi vyhráli 3:1. A byl u toho tehdy třeba Mark van Bommel.

28) Zlobiví hoši. Málo se ví, že ve stříbrné „21“ a později i na OH 2000 působil i Jan Šimák, obrovský talent, kterému ale naprosto scházela disciplína. Na tom pak pohořel ve svém angažmá v Leverkusenu. Podobným typem byl Aleš Urbánek, traduje se, jak si na něj po jeho celonočním tahu počíhal Brückner před hotelem Adamantino v Luhačovicích, kde mladá reprezentace nocovala. A flamendr měl smůlu…

Brückner mu pak dal jednu šanci i v reprezentačním A-týmu. Nevážil si jí, bohužel pro něj. Tohle uměl s míčem Jan Šimák:

29) Chovancovým asistentem. Brückner od roku 1998 fungoval paralelně jako asistent Jozefa Chovance u reprezentačního A-týmu. V té době to bylo logisticky uskutečnitelné, protože kvalifikační skupiny týmů do 21 let kopírovaly program A-týmů. A mladí hrávali obvykle o den dříve než „áčko“. Chovanec s Brücknerem tak bok po boku absolvovali i Euro 2000. Traduje se, že tam v poločase utkání s Nizozemskem změnil Brückner taktický plán utkání, což výkon týmu zdvihlo, ale na body to kvůli slavné Collinově penaltě nestačilo. Trenér s asistentem se pak údajně neshodli ani na strategii a střídáních v zápase s Francií.

30) Pozor na brýle. V následné kvalifikaci o MS 2002 pak Brückner výrazněji vstoupil do děje, když v závěru skupiny po porážce na Islandu a nepřesvědčivé domácí výhře 3:2 nad Maltou převzal a vedl taktický trénink. Vedlo to k výhře 6:0 nad Bulharskem. A k postupu do baráže. Na druhý den dorazil Jozef Chovanec na hodnotící tiskovou konferenci s černými brýlemi na očích, zjevně po celonoční oslavě. A brýle mu skoro spadly, když se ho novinář Pavel Hartman zeptal, jestli nemíní na funkci reprezentačního kouče rezignovat, když viděl, jak tým probudil jeho asistent. Nemínil.

31) Už to vzdal. Následovala neúspěšná baráž s Belgií, Chovanec, ač nerad, musel trenérské křeslo uvolnit. A noví adepti na něj byli tři: Vlastimil Petržela, Jozef Jarabinský a Karel Brückner. V zákulisí se odehrávaly obrovské boje a Brückner už v jednu chvíli tlakům podlehl a zavolal předsedovi svazu Obstovi, že funkci nevezme.

32) Paní Irena v akci. Večer mu domů volali ze Slovenského fotbalového svazu, Brückner zrovna nebyl doma. A tak vzala telefon manželka Irena. Sdělila jim, že Karel už na pozici českého reprezentačního trenéra neaspiruje. A v zásadě s nimi předběžně domluvila, že se manžel stane trenérem A-týmu Slovenska.

33) Akce Faltus. V tu chvíli se ale do věci vložil „Richelieu“ tehdejší moravské fotbalové politiky Jiří Kubíček. Když zjistil, že Brückner českou reprezentaci vzdal, zavolal předsedovi asociace Janu Obstovi, ať televizním štábům ještě nic neříká, namluvil mu, že místo Brücknera s ním mluvil imitátor hlasů Václav Faltus a že prý to celé byla legrace. Následně Kubíček vyrazil za Brücknerem a přemluvil ho, ať se vrátí do hry. V těsném hlasování výkonného výboru pak Brückner vyhrál a od roku 2002 vedl šest let českou reprezentaci. Šest veleúspěšných let.

34) Sázka, co vyšla. Mimochodem, bulvárem tehdy proskočila zpráva, že si na Brücknerův úspěch ve volbě reprezentačního kouče vsadil někdo na Moravě 100 000 korun.

35) Strůjcem dalšího triumfu. Nutno připomenout, že ještě na podzim 2001 uspěl Brückner v kvalifikaci o Euro týmů do 21 let. Mužstvo postoupilo na letní závěrečný turnaj do Švýcarska, kde pak s Petrem Čechem v brance celé mistrovství vyhrálo. Tým už na něm vedl Miroslav Beránek, ale na turnaji nescházel coby jeho poradce ani muž, který tento zlatý tým vytvořil. Tedy Karel Brückner. Připomeňte si finálový penaltový rozstřel:

36) Ježek ještě starší. Když Karel Brückner převzal reprezentační tým dospělých, bylo mu už 62 let. Z hlediska české éry byl v tomto ohledu nejstarším rekordmanem, končil před svými 69. narozeninami. Ve federální éře byl starším trenérem než on Václav Ježek, který zkoušel zachránit postup národního týmu na MS 1994 ještě jako sedmdesátník.

37) Nedvěda si nedal vzít. Tlaky neustávaly. Ve vedení českého fotbalu byla tehdy populární myšlenka vyřadit z týmu kvůli špatnému vlivu na disciplínu týmu Pavla Nedvěda. S tím, že herně ho měl začít nahrazovat Tomáš Rosický a do role kapitána týmu byl manažerem reprezentace Vlastimilem Košťálem navrhován Jiří Novotný. Brückner na nic z toho nepřistoupil a prosadil si Nedvěda. Vsadil na něj. A dobře udělal.

38) Základ týmu. Brücknerovská éra začala na jaře 2002 turnajem na Kypru. V duelech s domácími a s Maďarskem vyzkoušel tehdy Brückner 22 hráčů. Na Euro do Portugalska potom o dva roky později jelo 11 z nich.

39) Galásek si řekl své. Z pozdějších opor tehdy na Kypru scházeli ze zdravotních důvodů Marek Jankulovski či Tomáš Rosický. A zvláštním případem byl Tomáš Galásek. S ním Jozef Chovanec trochu zametal. I Brückner mu ostatně volal na poslední chvíli, jestli by na Kypr na druhý den nepřiletěl. „Pamatuju si to jako dneska, dovolal se mi na parkoviště před stadionem Ajaxu,“ vzpomíná hráč. S trenérem vedl otevřený rozhovor, ve kterém nastínil, že buď bude mít v mužstvu důstojnou roli, nebo se reprezentace raději vzdá. Na Kypr na poslední chvíli už neletěl, na další sraz už dostal řádnou nominaci. A pak už je dostával vlastně napořád. Důležitá částečka rodícího se velkého týmu zacvakla do mozaiky.

40) Impozantní. Začala éra, ve které Karel Brückner vedl národní tým v 76 zápasech, ze kterých 49 vyhrál, jen v 15 odešel poražen. A nejen skóre 161:62 je naprosto impozantní dodnes.

Více o téhle slavné éře si povíme v dalších 40 střípcích z kariéry jubilanta Karla Brücknera, která najdete zde, ve druhém díle tohoto článku.

Třináctá komnata oslavence Karla Brücknera >