Článek
Ústavní soud vyhodnotil stížnost podanou dvojicí Roman Berbr a Dagmar Damková jako důvodnou. Jmenovaní si stěžovali, že se Nejvyšší soud ČR přednedávnem z formálních důvodů odmítl jejich dovoláním zabývat. Ústavní soud mu tedy nyní, obrazně řečeno, poslal kauzu zpátky na stůl.
O co se vlastně v celém příběhu jedná: v září 2015 se několik fotbalových rozhodčích vyjádřilo v médiích velmi kriticky k osobám Romana Berbra, místopředsedy Fotbalové asociace ČR, a jeho manželky Dagmar Damkové, v té době předsedkyně komise rozhodčích FAČR.
Rozhodčí Libor Kovařík, Tomáš Kovařík, Antonín Kordula a Radek Kocián v médiích hovořili o tom, jak od Berbra a Damkové zažívali šikanu. A zdůrazňovali, že sudí vlastně ve skutečnosti řídil Berbr, aniž by k tomu měl jakoukoli pravomoc.
Roman Berbr s Dagmar Damkovou, kteří obsah těchto výroků jednoznačně odmítli, se následně obrátili na soud a podali na jmenované sudí žaloby na ochranu osobnosti. Přidali k tomu i žalobu na Ladislava Vízka, bývalého reprezentanta, který je také kritizoval v médiích.
Po některých jmenovaných požadovali omluvu, od jiných i finanční satisfakci. Konkrétně po Liboru Kovaříkovi 800 000 korun, po Ladislavu Vízkovi 100 000 korun.
O temných zákulisních praktikách v českém fotbale hovořil Ladislav Vízek spolu s Milanem Luhovým i v pořadu Jiná liga.Video: Seznam Zprávy
Jednotlivé kauzy jsou v různém stadiu vývoje. V případech Antonína Korduly a Tomáše Kovaříka již bylo pravomocně rozhodnuto, že se omlouvat nemusejí.
Berbr s Damkovou nicméně dlouhodobě prezentují, že hodlají využít všech možností a dovést kauzu klidně až k Evropskému soudu.
Zatím se procesně nejdál propracovali ve svém sporu s Antonínem Kordulou. Proti pravomocnému rozsudku podali dovolání, které Nejvyšší soud ČR označil jako nepřípustné.
Proti tomuto stanovisku podala manželská dvojice ústavní stížnost, ve kterém zejména namítala ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.
„Poté co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatelů, vyjádřením dovolacího soudu a obsahem příslušného soudního spisu, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná,“ informovala Miroslava Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu.
Ve svém sdělení (celé jej najdete zde) zdůrazňuje, že Ústavní soud „v žádném případě nepředjímá způsob, jakým by měla být ze strany dovolacího soudu posouzena samotná přípustnost podaného dovolání. A už vůbec nepředjímá výsledek řízení ve věci samé. To je úkolem Nejvyššího soudu, kterému tuto pravomoc přiznává zákon.“
Případem se tedy bude opět zabývat Nejvyšší soud ČR.
