Článek
Ještě zakladatel moderního olympionismu baron Pierre de Coubertin tvrdil, že „ženský sport je ten nejméně estetický pohled, který se může naskytnout lidskému oku“. Od té doby se situace podstatně změnila. Ženský fotbal už není exotickou podívanou a v některých zemích na něj do ochozů chodí desítky tisíc lidí. V Česku ještě tak daleko nejsme.
„Je těžké, aby lidé u nás chodili na ženský fotbal, když nechodí pořádně ani na ten mužský,“ utrousila v Jiné lize útočnice pražské Slavie Tereza Kožárová.
„Tady můžeme s kluky hrát do čtrnácti let, ale pak už s nimi hrát nesmíme. Nám v ženském fotbale podle mě ublížilo zrušení střídavých startů, kdy holka mohla hrát za holčičí i klučičí tým zároveň,“ uvádí kapitánka Slavie Blanka Pěničková.
V nejnovějším vydání naší fotbalové show se díky záběrům gólmanky Barbory Votíkové podíváte i do šatny úspěšných slávistek.
„Ty vtípky tam jsou podobné jako u kluků. I ta zábava i v šatně a mimo ni je stejná jako u mužských kolegů,“ všiml si vedoucí týmu ženské fotbalové reprezentace a někdejší ligový fotbalista Tomáš Pešír. Moderátoři Jiné ligy vyzpovídali i nejlepší českou fotbalistku všech dob Pavlínu Ščasnou.
Jiří Hošek s Jindřichem Šídlem se s vybranými dvojicemi slávistek utkali ve fotbalovém Gender Cupu. Změřili síly v prudkosti střely, házení autů a v běhu. Jak nerovné klání dopadlo, se dozvíte ve druhém vydání našeho pořadu.
V Jiné lize vám představíme také rodinu Dýckových z Hýskova u Berouna. Ukážeme, že mít tři nadané a fotbalem „posedlé“ děti není logisticky žádná legrace…