Fosilní paliva zaviní každé páté úmrtí na světě. „Zónou smrti“ je Slezsko

Spalování fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, produkuje skleníkové plyny, které zachycují sluneční záření v atmosféře a mají vliv na změnu klimatu. Také ale uvolňují jemné nebezpečné částice známé jako PM2,5. Ty mají schopnost proniknout člověku při nádechu hluboko do plic a dostat se do krevního oběhu. Částice složené z prachu, špíny, sazí nebo kouře často pocházejí ze stavenišť, nezpevněných cest, polí, komínů nebo požárů a mohou obsahovat různé chemikálie.

Většina částic je však směsí znečišťujících látek z emisí z elektráren, z průmyslu a vozidel. Vystavení těmto částicím souvisí s plicními a srdečními poruchami, zhoršují astma, vedou k rakovině plic, mrtvici a narušují kognitivní a imunitní funkce.

Ve studii zveřejněné v úterý v časopise Environmental Research vědci popisují, že částice z emisí fosilních paliv zaviní 18 % z celkového počtu celosvětových úmrtí. V roce 2018 tak téměř každý pátý člověk zemřel v souvislosti s dýcháním ovzduší znečištěného fosilními palivy.

Jde tak o mnohonásobně vyšší čísla, než se předpokládalo. Ještě v roce 2019 vědci odhadovali, že tyto nebezpečné částice ve vzduchu každoročně připraví o život 4,2 milionu lidí. Tento údaj ale zahrnoval i úmrtí způsobená prachem ve vzduchu a kouřem z lesních a zemědělských požárů. V nové studii však vědci došli k 8,7 milionu úmrtí spojených pouze s emisemi fosilních paliv.

Výzkum je tak jedním z důkazů, že fosilní paliva představují nebezpečí také pro globální zdraví, zmiňuje Eloise Maraisová, docentka fyzické geografie na UCL a spoluautorka studie. „Nemůžeme se s čistým svědomím nadále spoléhat na fosilní paliva, když víme, jak vážné dopady na zdraví lidí mají, a přitom existují životaschopné, čistší alternativy,“ uvedla ve svém prohlášení.

K odhadu průměrných globálních ročních koncentrací částic PM2,5 ve vzduchu se dříve používalo satelitní a povrchové pozorování. Tentokrát vědci pro získání lepšího obrázku o znečištění v jednotlivých částech světa využili speciální 3D model vyvinutý na Harvardu. Pomocí 3D modelu byli schopni rozdělit planetu do mřížek o rozměrech pouhých 50 kilometrů na 60 kilometrů a podívat se na úrovně znečištění v každé části zvlášť.

Nově tak mohli posoudit nejen úroveň znečištění, ale také rozlišovat jejich původce. Z výzkumu nejhůře vychází Čína, Indie, východní státy USA, Evropa a jihovýchodní Asie. Podle údajů přispívá znečištění fosilními palivy až 30,7 % úmrtí ve východní Asii, 16,8 % v Evropě a 13,1 % v USA.

Data využitá vědci pochází převážně z roku 2012. Výběr období měl eliminovat vliv jevu El Niño, který může zhoršit nebo zlepšit znečištění v závislosti na regionu. Vědci poté údaje aktualizovali tak, aby odrážely pokles znečištění fosilními palivy v Číně mezi lety 2012 a 2018 o 44 %. Čínské snížení emisí fosilních paliv tak dle vědců ušetřilo 2,4 milionu životů po celém světě, z toho milion a půl v Číně.

Právě Čína si do roku 2060 stanovila za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality a prezident Si Ťin-pching plánuje ze země vybudovat „ekologickou civilizaci“. Na takto ambiciózním plánu země pracuje se čtyřicetiletým předstihem a pro jeho dosažení zachází poměrně daleko – začíná hned u nejmenších. Úřady chtějí, aby se do ekologických kampaní zapojovaly děti, jejichž aktivismus by se mohl znatelně přičinit ke snižování jejich vlastní uhlíkové stopy. V plánu je tak přivézt všechny generace Číňanů k povinnému třídění odpadů, začít ve velkém budovat zelená města, zakázat jednorázová plastová brčka. Čínská výuka v oblasti klimatu zdůrazňuje, že odpovědnost nese jedinec – nicméně jednotlivci nejhorší dopady na změny klimatu sami nezvládnou.

Čína by také musela zcela přeorientovat ekonomiku poháněnou uhlím. Čínští novináři jsou navíc nabádáni k neinformování o dalších environmentálních problémech, jako je například zvyšování hladiny vody v oblasti Šanghaje. S odporem je také hleděno na celosvětové hnutí školních stávek inspirované švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou. Ta je na sociálních sítích a ve státních médiích prezentována jako loutka západních mocností usilujících o zastavení ekonomického růstu Číny.

Své nelichotivé místo v jiné studii barcelonského Institutu pro globální zdraví zveřejněné v lednu zaujala také Česká republika. V první desítce měst, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila města Moravskoslezského kraje – Havířov, Karviná a Ostrava.

Studie zkoumala přičinění dvou látek znečišťujících ovzduší – jemné částice (PM2,5) a oxid dusičitý (NO2). Výsledky studie pak naznačují, že kdyby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací, bylo by možné zabránit 51 tisícům předčasných úmrtí v souvislosti s PM2,5 a 900 úmrtím u NO2. Kdyby všem stála příkladem města s nejkvalitnější mírou ovzduší, bylo by možné ročně ušetřit až 125 tisíc životů.

„Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky. Je tomu tak proto, že tyto částice jsou vypouštěné nejen motorovými vozidly, ale i jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, vytápění domácností a spalování uhlí a dřeva,“ uvedl Sasha Khomenko, hlavní autor studie.

Důsledkům dlouhodobého vystavení částicím o velikosti do 2,5 mikrometru, vyprodukovaným při spalování fosilních paliv, podlehne přibližně 25 tisíc Čechů ročně.

Špatná kvalita ovzduší pak dle dalších studií nejenže zkracuje životy, ale významně zvyšuje riziko potratů, neplodnosti a předčasných porodů. Asi 349 681 nucených přerušení těhotenství a předčasných porodů mrtvého dítěte ročně v souvislosti se špatným ovzduším zaznamenává Indie, Bangladéš a Pákistán. Dříve studie dávaly do souvislosti zvýšená množství potratů a předčasné porody s působením znečištěného ovzduší na matku. Novější výzkumy dokazují, že taková znečištění jsou schopná narušit placentu matky a potenciálně negativně ovlivnit plod v děloze. Tyto studie se však považují za první svého druhu.

Kdyby se zemím podařilo sladit své politiky a dodržovat závazky přijaté v rámci Pařížské dohody z roku 2015, mezi které patří také udržení globálního oteplování pod 2 stupni Celsia, bylo by možné do roku 2040 zvrátit miliony úmrtí. Podle zprávy OSN vydané na konci minulého roku se tento cíl plnit nedaří – svět je na cestě k oteplení o více než 3 stupně Celsia. Politika Pařížské dohody slibuje zachránit více než 6,4 milionu životů zkvalitněním stravy, 1,6 milionu životů v případě čistšího ovzduší a 2,1 milionu životů díky lepší fyzické aktivitě.

Jen Brazílie, Čína, Německo, Indie, Indonésie, Nigérie, Jižní Afrika, Velká Británie a USA společně tvoří 50 % světové populace, produkují však 70 % jejích emisí skleníkových plynů.

„Toto poselství je drsné. Nejenže lze zabránit předčasnému umírání milionů lidí, lepší zdraví také zvýší kvalitu života dalším milionům lidí. Máme nyní příležitost postavit zdraví do popředí politiky v oblasti změny klimatu, abychom zachránili ještě více životů,“ uvedl hlavní autor studie Ian Hamilton, výkonný ředitel The Lancet Countdown on Health and Climate Change.

Autoři studie tak naléhají na jednotlivé země a jejich plnění závazků vůči Pařížské dohodě. Upínají se tak na konferenci o změně klimatu COP26 ve skotském Glasgow, která by měla proběhnout v listopadu. Několik zemí tak již učinilo, včetně Velké Británie, Evropské unie a Číny, která loni oznámila závazek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Zraky se tak upínají směrem ke Spojeným státům a nové administrativě Joea Bidena. Ten už během prvních dnů ve funkci zaslal OSN zprávu, že se USA k Pařížské dohodě znovu připojují.