Formule 1 už neobchoduje se smrtí. Zavedla kritizované halo, to teď jezdci zachránilo život

„Halo ničí DNA Formule 1.“

„Na auta se už nedá dívat.“

„Nejde jen o vzhled, nemyslím si, že je to potřeba.“

Trojnásobný mistr světa Niki Lauda, čtyřnásobný šampion Lewis Hamilton nebo budoucnost Formule 1 Max Verstappen. Tohle trio se zařadilo do dlouhého zástupu kritiků ochranného systému „halo“, který Formule 1 zavedla před letošní sezonou. O co vlastně jde a proč kolem bezpečnostního prvku, který může jezdcům zachránit život, vznikl takový rozruch?

Současná verze bezpečnostního systému stojí na studii Mercedesu z roku 2015. Koncept svatozáře vznikl z jasného důvodu, aby ochránil jezdce před nebezpečnými kusy trosek létajících vzduchem.

Poprvé se systém zkoušel při předsezonním testování na okruhu v Barceloně v roce 2016 a od počátku vzbuzoval emoce.

„Formule 1 je už dnes velmi bezpečná. Vypadá to strašně, vůbec se mi to nelíbí a je to pro mě jen jedna z dalších věcí, které bych se nerad dočkal,“ řekl třeba Nico Hülkenberg, jehož slova lze číst ve zcela jiné perspektivě. Vzhledem k tomu, že nebýt svatozáře, jeho chyba mohla stát život Leclerca.

Koncept Mercedesu nebyl ale v roce 2016 jediným návrhem, který připadal v úvahu. Red Bull pracoval na vývoji tzv. aeroscreenu, jakéhosi zaobleného čelního skla. Jeho testování ale přerušil, když se ukázalo, že by při čelním nárazu mohl naopak jezdce ohrozit. Vylepšený systém čelního skla testovalo i Ferrari při tréninku na britskou Grand Prix v červenci 2017. Sebastian Vettel si ale stěžoval na horší vidění a týmy se později shodly, že jedinou uvažovanou variantou zůstane halo.

Před letošní sezonou ho Mezinárodní automobilová federace (FIA) zavedla pro šampionáty Formule 1 a Formule 2 povinně, a to přes odpor řady jezdců i funkcionářů. Podle zákulisních informací hlasovalo pro jeho zavedení ze všech deseti týmů jen Ferrari. Na prosazení bezpečnostních prvků ale podle regulí stačí souhlas FIA a držitelů komerčních práv.

Halo váží sedm kilo, je z titanu a udrží váhu 12 tun, což je ekvivalent ikonického londýnského autobusu double decker. Halo také dost možná zachránilo o víkendu život Charlesi Leclercovi. V první zatáčce na slavném okruhu Spa katapultoval Nico Hülkenberg vůz Fernanda Alonsa do vzduchu. Oranžový McLaren přistál přímo na Leclercově Sauberu, naštěstí se svezl po svatozáři a ne po hlavě dvacetiletého Monačana.

„Bezpečnost především, proto jsme zaváděli halo,” napsal na Twitter prezident FIA Jean Todt.

„Můžeme ukončit diskusi o halo. Bude zachraňovat životy,“ přidal názor mistr světa z roku 2016 Nico Rosberg.

„Po zhlédnutí tohoto můžeme říct: Halo je krásné,” dodal bývalý jezdec Ferrari Felipe Massa.

Leclerc sám po závodě přiznal, že nikdy fanouškem svatozáře nebyl, ale při nehodě byl rád, že ji měl nad hlavou. Právě při takových situacích totiž může halo pomoci. FIA při testování zkoumala 23 nehod a u 21 z nich zjistila, že by nový ochranný prvek pomohl ochránit zdraví jezdců.

Třeba při nehodě Kimiho Räikkönena a Fernanda Alonsa v roce 2015. Pilota Ferrari tehdy o centimetry minul ostrý kus zničeného McLarenu. Stejně tak by halo pomohlo Narainu Karthikeyanovi, kterého v Abú Zabí v roce 2012 přejel Nico Rosberg.

Při nehodě Leclerca s Alonsem se ale vzpomínalo i na blízké přítele Monačana Julese Bianchiho, který zemřel po devíti měsících na následky nehody v Suzuce 2014. Mladému Francouzovi by při srážce s vozidlem odstraňujícím trosky jiného vozu nepomohlo ani halo.

Riziko ke sportu zkrátka patří. Smrt ale ne. Formule 1 byla vždy o vášni, jízdě na hranici lidských možností a dechberoucích výkonech. Závodníci už naštěstí nemusí podstupovat hrozivé riziko a každý bezpečnostní prvek, který ho ještě sníží, je pozitivní zprávou. A jak říká trojnásobný mistr světa Jacke Stewart, který balancoval na hraně smrti celou kariéru: „Někteří lidé budou vždy proti, ale jsou to ti samí, kteří by to samé říkali i o bezpečnostních pásech.“