Formuje se třetí blok proti Babišovi. ČSSD chystá vlastní koalici

Na české politické scéně se formuje třetí blok stran, které chtějí konkurovat Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. Po koalici Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci) a právě schvalované koalici Pirátů se Starosty se o předvolební spolupráci pokoušejí také sociální demokraté.

ČSSD jde přitom o hodně - podle předvolebních průzkumů není jisté, že překročí pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.

Sociální demokraté chtějí posbírat podporu regionálních hnutí a také Zelených. Nenabízejí jim rovnocennou koalici, ale místa na vlastní kandidátce. Slibují si od toho nalákat voliče, kteří se nehlásí ani ke konzervatismu, ani k Pirátům a STANu a nejsou fanoušky ani premiéra Andreje Babiše nebo Tomio Okamury.

V sobotu bude o možném spojenectví jednat předsednictvo socialistů, již v pátek se na toto téma sešel šéf ČSSD Jan Hamáček a jeden z hlavních podporovatelů této cesty Michal Šmarda s oběma spolupředsedy Zelených Magdalenou Davis a Michalem Bergem.

„Snažíme se vytvořit silný blok proti konzervatismu, liberalismu a populismu a budu radši, když toho Zelení budou součástí a nebudou stát mimo,“ říká k tomu místopředseda ČSSD Michal Šmarda. Seznam Zprávám dále řekl, že ho až překvapuje, jak jsou si obě strany programově blízko.

Na pátečním jednání mezi špičkami socialistů a Zelených se mělo vyjasnit, kde jsou skutečně silné rozpory mezi oběma stranami. „Byl to takový předvoj. Bavili jsme se o výstupu uhelné komise, stavebním zákonu, některých plánovaných přehradách nebo otrávené Bečvě,“ nastínil riziková témata spolupředseda Strany zelených Michal Berg.

Zelení ovšem hrají o spojenectví na více frontách - v tiskové zprávě zaslané poněkud nezvykle v noci ze čtvrtka na pátek nabízejí podporu pro koalici Starostů a Pirátů. Jenže tam zřejmě nemají šanci na úspěch - předsedové obou stran jejich nabídku odmítli s tím, že v obou partajích již běží primárky a místa na kandidátkách jsou rozdělená.

„Stále paralelně vyjednáváme se třemi subjekty,“ řekl Seznam Zprávám i po odmítavých slovech Pirátů a Starostů Berg. Třetí možností, o které Zelení uvažují, je spolupráce s hnutím Lidi PRO Mikuláše Mináře. V tomto případě ovšem zatím není ani jisté, zda Minář a jeho spolupracovníci do voleb vůbec půjdou. Z 500 tisíc podpisů zatím sesbírali jen 24 tisíc.

Socialisté a Zelení si už spolupráci vyzkoušeli během loňských krajských voleb. V obou krajích, kde sestavili společnou kandidátku, uspěli. Na Zlínsku získali 8,45 procenta a čtyři mandáty, v Královéhradeckém kraji pak 8,88 procenta a rovněž čtyři mandáty.

V případě Zlínského kraje bylo spojení sil výhodné více pro Zelené. Z 50 míst na kandidátce jim sociální demokraté přepustili pět. Mezi čtveřici zvolených zastupitelů se přesto vměstnal z pátého místa právě zástupce Zelených, který sociální demokraty přeskákal třetím největším počtem preferenčních hlasů.

Naopak rovnocenné postavení na kandidátce neproměnili Zelení v Královehradeckém kraji. Zde k nim byli sociální demokraté vstřícnější. Prvních deset míst se pravidelně střídali s tím, že lídrem byl obhajující sociálnědemokratický hejtman, a ve středu kandidátky dokonce Zelení dominovali. Výsledek ale byl, že je sociální demokraté přeskákali a ze Zelených se do krajského zastupitelstva neprobojoval nikdo.

ČSSD balancuje na hranici volitelnosti, v posledním volebním průzkumu z listopadu 2020 jí agentura Median přisuzuje sedmiprocentní zisk. Hranice potřebná pro vstup do Sněmovny je pak pět procent. Krajské volby sice nedopadly až tak tragicky, jak jí dopředu ukazovaly interní volební průzkumy, nicméně zisk jednoho hejtmana a úplné vyklizení pozic v pěti krajích je z pohledu někdejší nejsilnější politické strany v zemi propadák.

Zelení od svého vládního angažmá v Topolánkově vládě nepronikli do Sněmovny a v posledních volbách v roce 2017 dokonce nedosáhli ani na státní příspěvek za volby. Získali totiž jen 1,46 procenta hlasů místo potřebných 1,5 procenta.

V současnosti se hlásí k sedmi senátorům, kterým pomohli ke zvolení, čistě zelený je ale jen jeden - senátor za novojičínský obvod Petr Orel. Při loňských senátních volbách se hlásili i k socialistovi Michalu Šmardovi, ten ale v druhém kole neuspěl.