Fokus Baťa. Pracujte a učte se šetřit, přicházejí těžké roky

Covid-19, rostoucí ceny energií, nedostatek materiálů k výrobě, málo kvalitních zaměstnanců. Rok 2021 není pro byznys v Česku úplně snadný. Jak i v této době dosáhnout toho, abyste ve firmě měli lidi, kteří ji podrží?

Odpověď na tuto i další otázky společně hledali účastníci akce s názvem Fokus Baťa.

Společensko-byznysovou debatu vysílaly Seznam Zprávy živě z budovy Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Záznam najdete ve videu v úvodu tohoto článku.

Akce zároveň připomínala 145. výročí narození legendárního podnikatele Tomáše Bati a všichni řečníci se shodli, že tento vizionář pro ně byl a je velkou inspirací. „Jeho systém je nadčasový, pomáhá firmám, ale pomáhá i jednotlivcům,“ uvedla Gabriela Končitíková, projektová manažerka Nadace Tomáše Bati. „V Baťovi najdete inspiraci, jak každý musí začít sám u sebe a každý den fungovat o něco lépe. A když se tohle podaří přenést do firmy, je to skvělé.“

Na Baťovy myšlenky logicky navazuje i primátor „Baťova“ města Zlín Jiří Korec: „Když jsme jako město diskutovali, jak růst – chceme být statisícové město – zjišťovali jsme, že se vracíme k systému Tomáše Bati. Doteď čerpáme z jeho myšlenek a principů. Ačkoli tady s námi už Tomáš Baťa není, jeho myšlenky sem patří doteď.“

A co na Tomáši Baťovi nejvíce obdivuje jeho následovník, současný finanční ředitel firmy Baťa? „Vybaví se mi především odvaha. Odvaha tvořit, organizovat naproti obtížím a okolnostem. Dnes v korporacích postrádáme vůdčí principy a snahu budovat trvalé hodnoty. Na Tomáši Baťovi mám nejradši jeho snahu neustále inovovat. Jeho slavná poučka byla 99 chyb, stý úspěch,“ řekl v debatě Martin Horsák.

Přestože filosofie Tomáše Bati je obvykle spojována s podnikáním, řečníci vyzdvihli Baťův vizionářský důraz na vyváženost: „Nezapomínejme na sebe. Baťa věděl, že čím více budou zapomínat na život, tím spíše je přestane brzy bavit práce,“ připomíná Končitíková. „Nechtěl, aby byli lidé fixovaní na práci samotnou. Pro manažery u Baťů platilo: mějte aspoň jeden koníček. Učte se zpomalit. Důležitá je rovnováha.“

Primátor Zlína, Jiří Korec, ovšem připomíná, že fascinace Baťou samozřejmě neznamená, že je celé město Zlín nějak zakonzervované: „Nechceme z města Zlín dělat skanzen.“

Baťovy hodnoty přežívají v jeho firmě dodnes: „Dnešní Baťa už je korporace. Ale pořád se od ostatních lišíme, vládne tady jiná atmosféra,“ myslí si Martin Horsák, finanční ředitel společnosti Baťa. „Byli jsme velmi ovlivnění covidovou krizí. A bylo na našich prodejcích vidět, jak jim chybí zákazníci. Jak se těšili, že zákazník přijde a oni mu budou moci pomoci, poradit mu. To pro mne bylo inspirací.“

Všichni řečníci se také shodli na tom, že vedoucí týmu nemůže být odtržený od své firmy. A šéf by měl jít příkladem ve všech ohledech. Manažeři by neměli být v kancelářích daleko od svých podřízených. Tomáš Baťa byl pověstný právě tím, že byl celou svou kariéru nablízku svým kolegům a neschovával se v kanceláři.

Gabriela Končitíková, projektová manažerka Nadace Tomáše Bati, poodhalila, jak těžké je dát dohromady panel „baťovsky smýšlejících“ manažerů: „Všichni mi říkali, že dnes, v den svátku, budou pracovat. A že nemohou po svých podřízených chtít něco, co sami nejsou ochotni udělat. Baťovská služba není úplně definovaná, je v maličkostech. Ale, jak říkal Baťa, když se naučíš sloužit, nemůžeš uniknout penězům. Služba je jako magnet a přitáhne lidi zpět.“

„Pro každého, kdo podniká a tvoří věci, by měla být služba na prvním místě,“ věří Jaroslav Smetana, zakladatel společnosti ALBIXON. „Jinak nemůže sloužit zákazníkům. Sám Tomáš Baťa to zpočátku nechápal. Až později pochopil, že jedině poctivým přístupem k práci může vytvořit skutečný charakter služby.“

Baťa by mohl inspirovat i politiky. „Někteří politici mají pocit, hurá, lidé mne zvolili a já si teď čtyři roky můžu dělat, co chci. Já to tak dělat nechci,“ zdůraznil primátor Korec. „Chci být v kontaktu s lidmi. Jinak je společnost rozdělená. Některé věci se musí řešit společně. Když je nějaký projekt důležitý pro občanskou společnost, tak se nám to pak dělá mnohem lépe. A přijímají to kladně jak občané, tak i firmy, které se na takovém projektu chtějí podílet.“

„Jak se ale mohou lidé naučit sloužit?“ ptá se Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati. „Vždyť to slovo má i negativní konotace, přisluhovat, usluhovat…“ Podle Ivana Baťky je ale služba důležitá proto, že jen tak lze vytvořit trvalou hodnotu. „Jinak firma nehledá, jak uspokojit zákazníka, ale jen jak získat dotace,“ svěřuje své zkušenosti generální ředitel firmy Fosfa. „Museli jsme najít, jak uspokojit zákazníka. To je v DNA naší firmy.“

Roky 2020 a 2021 ovšem prohloubily dosavadní napětí a přinesly firmám problémy úplně nové. Firmy se potýkají s nedostatkem materiálů i personálu. Manažeři musejí hledat úspory, nové cesty a nové trhy. Pandemie zasáhla celý svět a různé firmy se s tím vypořádaly různě.

„Naše firma Baťa, která působí po celém světě, to zvládla, myslím, velmi dobře, člověk se občas musí sám pochválit,“ uvedl Martin Horsák, finanční ředitel společnosti. „Musíme si nicméně všichni přiznat, že v Evropě jsme si zvykli na outsourcování služeb do zahraničí a teď zjišťujeme, že nám to chybí a musíme platit mnohonásobně víc.“

„Covid není příčina problému, covid je jeho akcelerátor,“ míní Ivan Baťka. „Ekonomika dlouhodobě spěla k této situaci. Dělali jsme si na svém dvorku pořádek tím, že jsme nepořádek naházeli k sousedům. Způsobila to Čína? Ne, my jsme to způsobili, protože jsme dávali tu těžkou práci druhým.“

„Evropa si myslela, že si může nechat design a výrobu přesměrovat do Číny. Ale logicky přišlo, že se do Číny přesunul i ten design,“ pokračuje Baťka. „My jsme dnes v situaci, kterou bych nenazval krizí. Jsme v období transformace. Podobně, jako byla v letech 1928 až 1932. Připravme se na blackouty. Energie není dost, to je zcela zřejmé. Zdraží se potrava, bude kolabovat doprava. Čeká nás zajímavé období, a to jen proto, že jsme se rozhodli tolik outsourcovat. Takhle vypadal pád jakékoli říše. Jak říkal Baťa: Jen na tom poli se rodí, na kterém pán za svým pluhem chodí.“

„Bude to velká výzva pro všechny,“ dodal Baťka. „V Česku je jen málo firem, které dělají konečné produkty od začátku do konce. Budeme mít problém, jak se zbavit nepořádku, který se nám tu nahromadil. Je to jako doma: když máte půdu, tak na ni nosíte všechen nepořádek. Když půdu nemáte, tak změníte své procesy, abyste se tomu přizpůsobili.“

„My už v takové transformaci jsme,“ navázal Stanislav Martinec, generální ředitel společnosti KOMA Modular. „Děláme konečné výrobky, vyvážíme je do světa a na místě finalizujeme. Důležitá je modularita, to je obor pro tyto budoucí nejisté časy. Musím být hodně kritický k tomu, co se stalo, celé země mluví jen o dotacích, jsou závislí na dotacích. I Baťa by, myslím, o tomto mluvil velmi kriticky.“

„Ať si tohle řeší ti mladí,“ žertoval Jaroslav Smetana, zakladatel společnosti ALBIXON. „My jsme si na takovéto problémy už také sáhli. O Baťovi je známá historka, že našel ve své budově patro plné úředníků a mocným hlasem je vyhnal ven okopávat řepu. Není možné si hrát na trenéry a vyhýbat se praxi. To vede k dekadenci. A obávám se, že firmy se skrze závislost na ostatních a na dotacích řítí do pekel.“

„Baťa hluboce nesouhlasil s žitím na dluh,“ připomíná Baťka. „My jdeme přesně naopak. Tiskneme peníze a sanujeme. Snad se nám podaří to pochopit. Tištěním peněz problém nevyřešíme!“

Firmy budou zdražovat, ale to nemusí být nutně špatná zpráva: „Budeme o 50 % zdražovat, ale uděláme ten výrobek tak, aby vydržel dvakrát tolik,“ popisuje jednu ze strategií Stanislav Martinec. „Naše výrobky musí být o to kvalitnější, vydržet o to déle.“

Martin Horsák z korporace Baťa má i dobrou zprávu: „Obuvnictví má budoucnost. Boty stále šijeme ručně a výroba se přesouvá i do Evropy.“ Přesto je jeho recept na úspěch do budoucna tvrdě baťovský: „Pracovat a šetřit.“