Článek
„My jsme tušili, že přijde nějaké omezení, nicméně jsme nepředpokládali, že to přijde v řádech hodin. Řekli jsme si: Pojďme rychle spočítat, co nás to bude stát, protože to jsou čísla nesmírně důležitá pro další vyjednávání. Během čtyř hodin jsme posbírali od téměř 450 respondentů data,“ vysvětluje Jana Havrdová, jak provozovatelé fitness center dopočítali škody.
Nejde tedy o žádné „hausnumero“. Fitnessová komora chtěla v dotazníku znát přímé náklady center, ty fixní a co přesně teď tratí na příjmech. Spočítali částku blížící se ke třem stům milionů při počtu 1250 fitness center v Česku.
„Třeba jenom velké centrum, které na 14 dnů zavřete, má obrovské statisícové náklady, aby udrželo klimatizaci, aby uhradilo energie. A to už vůbec nemluvím o bazénech, aquaparcích, kde je obrovská spotřeba vody. Jenom udržení prázdného sportoviště má obrovské náklady. A to všechno jsme počítali,“ vyčísluje jednotlivé položky Havrdová, která je současně prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a také členkou představenstva Hospodářské komory České republiky.
Právě na Hospodářskou komoru ČR vedenou Vladimírem Dlouhým nyní fitness centra při vyjednávání se státem o pomoci spoléhají.
Co fitness centra žádají
Hospodářská komora žádá, aby pomoc zasaženým oborům byla především cílená, nikoliv plošná.
„Ta pomoc konkrétně nám nepůjde do žádných miliard, ale zůstane v nižších řádech stovek milionů korun. My bychom chtěli, aby se vrátily jarní programy včetně těch na podporu zaměstnanosti nebo odpuštění odvodů za sociální či zdravotní pojištění,“ říká šéfka center, která nezahrnují jen posilovny, ale třeba jógová a další studia.
Podstatné je podle ní prodloužit odložení splátek hypoték i všech spotřebitelských úvěrů, moratorium totiž končí s přelomem měsíce.
Co je ale nové, je program pracovně nazvaný COVID - Sportoviště. Ten by měl pomoci s úhradou fixních nákladů. Například za energie.
„To potřebujeme akutně, ale co žádáme dlouhodobě, je program, který jsme pracovně nazvali FITkarta. Aby se lidé aktivně začali hýbat a podíleli by se na tom motivačně i pojišťovny a zaměstnavatelé. Aby i kvůli tomu, co ukázal covid-19, se tady začalo pracovat na programu restartu sportovního podnikatelského prostředí“, říká.
Podle Jany Havrdové může aktivní přístup k životu ušetřit až třetinu nákladů na zdravotní péči. „Je úplně jedno, jestli ten člověk bude tančit nebo cvičit jógu, plavat či jezdit na kole. Hlavně, že se bude v rozumné míře hýbat. Fitness není činka, fitness je zdraví,“ míní členka představenstva Hospodářské komory ČR.
Podle ní nelze říct, kolik subjektů v této fázi krize skončí. „Víme, že na jaře nepřežilo deset procent. Ti, co přežili, se v létě nějak trochu nadechli. A když se nám lidé začali s podzimem vracet do fitness center, tak opět zavřela,“ stýská si Jana Havrdová nejen za 90 členů komory fitness, ale za všech 1 250 center, za něž v době krize mluví.
