Článek
Během prvních sedmi měsíců roku 2011 se tři zemědělské podniky z Agrofertu včlenily do jiných společností z téže skupiny. Na první pohled by na tom nebylo nic neobvyklého. Holding, který tehdy napřímo vlastnil současný premiér Andrej Babiš, prováděl v tomto období velkou restrukturalizaci svých zemědělských a potravinářských firem.
U dotyčné trojice podniků, konkrétně ZZN Havlíčkův Brod, ZENA – zemědělský nákup a ZZN Pomoraví se však předtím udály finanční transakce, které působí přinejmenším nelogicky. Tyto společnosti si před svým zánikem zaplatily reklamu u Farmy Čapí hnízdo.
Načasování této reklamy může být další indicií vedoucí k odpovědi, zda Agrofert objednával reklamu na Čapím hnízdě účelově, aby farmu udržel finančně nad vodou.
Už loni v listopadu Seznam Zprávy informovaly, že Agrofert poslal Čapímu hnízdu desítky milionů za reklamu ještě před dokončením rekonstrukce areálu.
Farma tyto peníze potřebovala poté, co získala padesátimilionovou dotaci pro malé a střední podniky a měla fungovat jako životaschopná nezávislá společnost. Ve skutečnosti však zůstala zcela závislá na Agrofertu,
Pro Agrofert to přitom ve finále nebyla ztrátová operace. Jeho firmy si jednak díky reklamním výdajům adekvátně snížily základy pro výpočet daně a odvedly tak státu méně peněz ze zisku. Čapí hnízdo se navíc v roce 2014 vrátilo zpátky do Babišova majetku, takže Agrofert investoval vlastně do aktiv svého vlastníka.
Trojice firem určených k zániku se zabývala v zásadě totožným byznysem – obchodem s obilninami, hnojivy, pesticidy a výrobou a prodejem krmných směsí. Podle firemních dokumentů uložených ve sbírce listin se účetnictví těchto podniků už od ledna 2011 začlenilo pod nástupnické společnosti. K 1. červnu téhož roku pak byly firmy ZENA a ZZN Pomoraví vymazány z obchodního rejstříku, společnost ZZN Havlíčkův Brod následovala o měsíc později.
To znamená, že přípravy na slučování firem začaly už mnohem dříve. Projekty o fúzích byly dokončené v březnu a v dubnu 2011. V případě ZZN Pomoraví byly navíc už v březnu hotové dva znalecké posudky k ocenění majetku, oba v rozsahu 80 stran. O zániku firem také Agrofert informoval už ve své výroční zprávě za rok 2010, která se chystala během prvního pololetí následujícího roku.
Ve zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) jsou přitom tyto podniky uvedeny v seznamu téměř tří desítek firem ze skupiny Agrofert, kterým Farma Čapí hnízdo v letech 2010 až 2013 vystavila faktury za reklamní služby.
Přesná data vystavení faktur nebyla zveřejněna. Známy nejsou ani přesné částky, jež firmy Čapímu hnízdu platily. Pravděpodobně šlo o sumy v objemu minimálně v řádu několika statisíců korun. Celkově firmy z Agrofertu tímto způsobem do Čapího hnízda nalily podle dostupných informací více než 270 milionů korun.
Z dokumentů OLAF se nicméně dá určit, že třem zanikajícím zemědělským firmám vystavila Farma Čapí hnízdo faktury nejdříve v červnu 2010, tedy půl roku před jejich účetním začleněním do nástupnických firem. V jednom ze zveřejněných dokumentů totiž evropští kontroloři sestavili seznam jednotlivých faktur vystavených Farmou do května 2010. A zmíněné tři podniky na něm nejsou.
Proč zemědělské firmy Agrofertu utrácely za reklamu krátce před svým formálním zánikem? Co bylo účelem propagace, za kterou platily? Proč si objednaly reklamu zrovna v rekreačním a kongresovém areálu na středočeském venkově, kde se tehdy teprve rozbíhal provoz?
Agrofert se k opodstatněnosti reklamních plateb nechtěl vyjadřovat. „Vždy postupujeme v souladu s platnými zákony. To platí i pro reklamní zakázky, na které se dotazujete. Jsme přesvědčeni, že se prokáže, že jsme postupovali plně v souladu se zákonem,“ odpověděl na dotazy Seznam Zpráv mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Okolnostmi reklamních plateb se už přes rok zabývá pražská hospodářská kriminálka. Podezření, že šlo o krácení daní, prověřuje nezávisle na dotační kauze, v níž je Babiš obviněn ze spáchání podvodu.
V dotačním případu, v němž jde o možné porušení zákona při získání 50 milionů z veřejných fondů, nicméně reklamní faktury také hrají důležitou roli. Upozornil na ně i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když v prosinci obnovil trestní stíhání Babiše a jeho poradkyně Jany Mayerové. Zeman jednak znovu připomněl, že reklamní zakázky tvořily naprostou většinu příjmů Čapího hnízda, zároveň upozornil, že odběratelé reklamy byli rozděleni do několika skupin, v nichž se reklama objednávala ve stejných objemech.
Teoreticky by se dala reklama u zanikajících podniků vysvětlit tím, že se z jejich peněz hradila informační kampaň o přechodu provozů pod jiné značky. Reklamu na Čapím hnízdě si ostatně platily i nástupnické společnosti – Cerea (nástupce ZZN Havlíčkův Brod), ZZN Polabí (nástupce ZENA – zemědělský nákup) a Navos (nástupce ZZN Pomoraví společně s Afeed CZ).
Jenže sám Agrofert odůvodnění a účinek takové reklamy zpochybnil. Své obchodní partnery totiž o slučování podniků informoval přímo a písemně. Svědčí o tom kopie oznámení jedné z nástupnických firem, pardubické společnosti Cerea z června 2011, v němž informuje o převzetí aktivit ZZN Havlíčkův Brod.
Dodejme, že Seznam Zprávy se v dotazech společnosti Agrofert vysloveně ptaly i na možnost, že reklama měla podpořit vědomí o chystaných slučováních. Mluvčí koncernu se však ani k této otázce konkrétně nevyjádřil.
Reklamní smlouvy podrobně nekomentuje ani společnost Imoba, pod níž v minulosti přešla Farma Čapí hnízdo. Vyšetřovatelům zdůvodnilo vedení společnosti dominantní reklamní příjmy tím, že během světové hospodářské krize před zhruba deseti lety klesl zájem o cestovní ruch, a proto hledala zdroje jinde. Imoba nyní spadá stejně jako Agrofert pod Babišovy svěřenské fondy.
Z téměř tří desítek firem Agrofertu, které si v letech 2010 až 2013 zaplatily reklamu na Čapím hnízdě, zanikla v uvedeném období ještě jedna společnost, Agroservis Tachov, a to k 1. červnu 2012. Její provozy převzala firma Primagra.
