Článek
Ženy obsazují vedoucí pozice v tuzemsku pomálu. Přitom větší počet žen na vrcholných pozicích v sobě podle analýzy poradenské společnost McKinsey & Company skrývá potenciál ekonomického růstu.
Studie se zabývá ekonomickým rozměrem. „Diskuse o tom v poslední době stagnuje. Chceme, aby ženy měly stejné příležitosti jako my, a proto do této polarizující diskuse chceme vnést i fakta,“ říká Dan Svoboda, řídící partner McKinsey & Company pro Česko a Slovensko. Dodává, že se ve středoevropském regionu udály věci, které jdou vyššímu zastoupení žen ve vedení naproti. Jako je například otcovská dovolená.
Ze závěrů studie vyplývá, že by se do roku 2030 mohl český hrubý domácí produkt navýšit o 500 miliard korun, pokud by se ženy více zapojily do ekonomických aktivit a měly by větší zastoupení v produktivnějších odvětvích a ve vedoucích pozicích. To by očekávaný růst oproti odhadům zvýšilo zhruba o 7,5 procenta ročně. (Nejde o procentní body, tedy pokud je očekávaný roční růst HDP například dvě procenta, zvýšila by se tato hodnota podle autorů studie na zhruba 2,15 procenta.)
„Kdybychom se v zapojení žen do pracovního trhu nebo do vyšších či produktivnějších pozic přiblížili například skandinávským zemím, přínos do ekonomiky by byl až zhruba osm procent nad očekávanou mírou růstu HDP. V širším vedení českých firem je žen bohužel jen asi desetina,“ uvedl Svoboda.
Ženy přispívají k organizaci firmy úplně jinými věcmi než muži.
Firmy s ženským vedením jsou podle Jana Bubeníka, řídícího partnera Bubeník Partners, výkonnější a lidé v nich rádi pracují. „Ženy přispívají k organizaci firmy úplně jinými věcmi než muži. Jsou schopné přijmout hodnoty a vytvářejí autentickou firemní kulturu. Co říkají, taky dělají. Dávají inspirativní vizi a jsou schopné lidi přesvědčit, že toho lze dosáhnout,“ myslí si Bubeník.
Studie zkoumala ekonomický potenciál, který mají ženy v zemích střední a východní Evropy včetně Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Chorvatska, Rumunska a Ukrajiny. Celému regionu by ženy mohly přinést na HDP 146 miliard eur ročně, což představuje zvýšení odhadovaného růstu hrubého domácí produktu o 8,3 procenta.
Přispěla by k tomu především celková zaměstnanost žen. V roce 2030 by musela vzrůst na 52 procent oproti očekávaným 48 procentům. V Česku tato hodnota podle ČSÚ činí za loňský rok 50,3 procenta, u mužů 66,6 procenta. Ve střední a východní Evropě se podle studie momentálně nachází 630 tisíc volných míst.
Pokud by zaměstnanost žen vzrostla, jak autoři uvádějí, v sedmi sledovaných zemích by tak bylo o 2,5 milionu pracujících žen více. Největší zvýšení růstu HDP by díky tomu zaznamenalo Polsko, Rumunsko a Slovensko.
K růstu HDP ženy přispívají ze dvou pětin
V současnosti k růstu HDP ve střední a západní Evropě ženy přispívají mezi 38 a 43 procenty. To je stále méně než v západní Evropě (46 procent) a ve skandinávských zemích (47 procent). V tuzemsku je to 38 procent, na Slovensku 41 procent.
Dalšími faktory, které by podle analýzy zajistily růst HDP, je vyšší zaměstnanost žen v sektorech s vyšší přidanou hodnotou a vyšším počtem hodin placené práce.
Ženy představují velmi významnou skupinu talentovaných zaměstnanců.
Mezi absolventy českých vysokých škol je 63 procent žen. Z nich je však ekonomicky aktivních pouze 44 procent. „Ženy představují velmi významnou skupinu talentovaných zaměstnanců. Mezi absolventy vysokoškolských oborů tvoří tři pětiny, mají zájem o vyšší pozice, jsou cílevědomé a manažerské týmy obohacují o nové způsoby řízení,“ říká Svoboda.
Jen čtyři procenta generálních ředitelů jsou ženy
Manažerské pozice obsazuje 27 procent žen, v představenstvech společností jich figuruje 11 procent. V celém regionu zastávají osm procent postů generálních ředitelek ženy, v Česku to jsou čtyři procenta.
O vedoucí pozice přitom mají ženy srovnatelný zájem jako muži. Na dotaz, zda mají zájem o povýšení, odpovědělo kladně 47 procent žen a 52 procent mužů.
Na nejvyšší manažerskou pozici by chtěla dosáhnout čtvrtina dotázaných žen a 34 procent mužů. Každá čtvrtá žena by však měla problém skloubit kariéru s osobním životem. Ukázalo se, že toto téma řeší jen 17 procent mužů.
Řešení: Zkrácené úvazky
Zastoupení žen na vyšších postech ve firmách lze zvýšit. Podle Heleny Šarkanové, partnerky společnosti McKinsey, si větší zapojení žen do ekonomiky vyžádá řadu změn. „Oproti západní či severní Evropě je u nás výrazně nižší nabídka zkrácených úvazků a zároveň velmi malá dostupnost různých předškolních zařízení, jako jsou například jesle. Ženy potom typicky dlouho nepracují anebo pracují na plný úvazek,“ říká Šarkanová.
Každá druhá žena se po mateřské vrátí, každá druhá ne. Pandemie nám ale otevřela oči a naučila nás být kreativnější. Ženy jsou schopné fungovat i z domova.
Například Česká spořitelna má na mateřské dovolené přes tisíc žen, tedy deset procent. „Každá druhá žena se po mateřské vrátí, každá druhá ne. Pandemie nám ale otevřela oči a naučila nás být kreativnější. Ženy jsou schopné fungovat i z domova,“ říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny.
Nejnižší podíl zaměstnaných matek mělo v celé EU Slovensko, kde na zkrácený úvazek pracuje jen sedm procent žen s malými dětmi. „V severských zemích je to třikrát tolik. Firmy by proto měly mít větší vůli nabízet flexibilní a zkrácené úvazky,“ říká Šarkanová.
V zemích EU však průměrně pracuje 18 procent žen na kratší úvazek. Pešková přiznala, že problém s pracovními úvazky existuje v mnoha firmách, včetně České spořitelny. „Neumíme pracovat s částečnými a flexibilními úvazky, raději najmeme někoho na plný úvazek,“ říká Pešková.
Největší překážku v pracovním růstu ženy vidí v nerovnoměrném rozložení placené a neplacené práce. Většinu domácích prací vykonává 63 procent žen a 24 procent mužů. 67 procent žen 16 procent mužů se o domácnost stará denně.
Pandemie koronaviru ještě více odkryla problémy, s nimiž se ženy potýkají. Zároveň je ale i umocnila. „Téměř každá žena odpovídala, že nemá kvůli pandemii čas na svou práci. U mužů to byla jen dvě procenta,“ uvedla Šarkanová. Ženy trávily více času s rodinou kvůli zavřeným školám a školkám, zároveň často zastávaly i roli učitelek a kuchařek.
V souvislosti s tímto trendem až 40 procent žen zvažovalo zkrácení úvazku, výměnu pracovní pozice za méně náročnou, případně úplný odchod z pracovního trhu. Podobně se vyjádřilo 54 procent matek s malými dětmi do deseti let.
„Pandemie koronaviru na ženy dopadla průměrně více než na muže, především na matky. Je proto potřeba nastavit systém tak, aby při uvažování o své kariéře ženy nečelily tolika překážkám jako v současné době. Zároveň firmy – včetně té naší – by měly více usilovat o to, aby žen bylo na vedoucích pozicích více. Bylo by to prospěšné pro všechny strany,“ popisuje Svoboda.
Nová studie také přezkoumala data o největších firmách střední a východní Evropy. Společnosti s největším zastoupením žen ve vedení mají o 26 procent častěji nadprůměrný zisk než ty, které je mají v řízení méně nebo vůbec.
Problémem je také platová nerovnost mezi muži a ženami. Podle Šarkanové ženy věnují 15 až 20 procent svého příjmu na péči o dítě a stát jim na to příliš nepřispívá. To je mimo jiné také důvodem, proč se ženám nevyplatí vracet se dříve do práce.
