Firmy se chtějí soudit o odškodnění. Dosavadní pomoc jim je málo

Právníci jsou profesí, která má v současnosti dost napilno. O propad příjmů v důsledku koronavirové krize se bát nemusí, naopak. Zvlášť po soudním verdiktu, který minulý čtvrtek znejistil nejvyšší patra české politiky. Právník Ondřej Dostál uspěl u soudu se stížností, že stát část restriktivních opatření vyhlásil protizákonně.

„Vidíme postupný nárůst poptávky po našich službách v této oblasti od počátku nouzového stavu. Rozsudek Městského soudu v Praze zájem klientů o oblast poradenství týkajícího se nároků na náhradu škody podle krizového zákona pak dále znatelně posílil,“ potvrzuje advokát kanceláře Squire Patton Boggs Vladimír Polach.

Doteď, i vzhledem ke striktnímu odmítavému postoji státu, se podnikatelé na možnost domoct se náhrady škody u soudu ptali spíš obecně. Nejvíc žádali o radu podnikatelé provozující gastronomické služby, fitcentra a služby cestovního ruchu. Přišel ale obrat.

Šance na náhradu škody se podle právníků po rozhodnutí soudu zvýšila. „Vláda nově opět musí vydávat veškerá opatření podle krizového zákona, který ve svém paragrafu 36 obsahuje pravidla pro náhradu škody. Pokud tedy budou zde stanovené podmínky splněny, je šance se náhrady škody domoci,“ myslí si advokát kanceláře Sedláková Legal Roman Tomek.

Také společnost Deloitte Legal registruje vážnější zájem firem. „Odpovídali jsme na četné konkrétní dotazy, co a v jakém rozsahu je nutné učinit, případně jaké listiny shromáždit a doložit k tomu, aby nárok mohl být uplatněn. Klienti bezpochyby vnímají toto soudní rozhodnutí jako potvrzení toho, že nároky existují a mohou se jich domáhat,“ míní její advokát Petr Syrovátko. Myslí si, že firmy začnou své nároky uplatňovat ve chvíli, kdy skončí restriktivní opatření a bude možné škody vyčíslit.

„Mám řadu osobních informací o tom, že řada podnikatelů to velmi intenzivně zvažuje. Pokud tedy vím, zatím je to ve stadiu shromažďování příslušných podkladů, protože to nebude jednoduché,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy také advokát Tomáš Sokol.

„Teoretická šance uspět u soudu určitě je, mé společnosti se budou v budoucnu domáhat kompenzací,“ avizuje Lukáš Pytloun, majitel sítě jedenácti ubytovacích zařízení Pytloun Hotels.

„Naši právníci tuto věc monitorují. Jsme toho názoru, že další soudní rozhodnutí v tomto duchu budou ještě přibývat. V obecné rovině to nepochybně zvýší tlak na vládu hledat nástroje, jak vzniklé škody kompenzovat účinněji než doposud,“ sdělila mluvčí hotelové sítě Orea Petra Kůlová.

Případné žaloby by měly podle advokátní kanceláře Sedláková Legal mířit proti Ministerstvu vnitra. „Nejvyšší soud v roce 2009 rozhodl, že krizový zákon nevymezuje organizační složku státu příslušnou za stát vystupovat v řízení o nároku podle tohoto právního předpisu. Co se tedy týče nároku na náhradu škody, ten bude potřeba žádat u Ministerstva vnitra, které je ústředním orgánem pro věci krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje Roman Tomek. Podle něj by soud měl jednat s Ministerstvem vnitra i v případech, že se žalobce splete a jako žalovanou stranu označí jiný úřad.

„Ministerstvo vnitra v současné době případy, ve kterých by byly podány žaloby na náhradu škody vůči státu v souvislosti s přijatými opatřeními vlády k zamezení šíření covid-19, neeviduje,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Důležité také bude, jestli společnost už přijala nějakou státní pomoc. Některé programy totiž obsahují podmínku, že firma se vzdává budoucí kompenzace. „Třeba program Antivirus v rámci kompenzací zaměstnaneckých mezd tento požadavek obsahuje, byť se týká ‚pouze‘ vzdání se nároků na náhradu škod vzniklých ve vztahu k nekompenzované části mezd zaměstnanců,“ potvrzuje advokát Vladimír Polach. „Pokud jde o úvěry COVID, zde nejsou veřejně dostupné smlouvy, a proto nejsme schopni s jistotou říct, zda se žadatel práva na náhradu škody vzdává, či ne,“ doplnil ho Tomek.

Seznam Zprávy firmy oslovily firmy z oborů, které současná krize zasáhla nejvíce. Z jejich reakcí vyplynulo, že dosud vyplacená nebo přislíbená pomoc podnikatelům nestačí.

Například společnost Tipsport využila program Antivirus. „Ten ale ani zdaleka nepokryje ztráty, které v důsledku koronavirové krize máme,“ uvedl mluvčí sázkové kanceláře Václav Sochor. Podobně jsou na tom Pivovary Staropramen: „Případné vyplacení tohoto příspěvku všechny naše ztráty vzniklé v souvislosti s pandemií nepokryje,“ podotkla mluvčí firmy Denisa Mylbachrová.

Síť Pytloun Hotel také požádala o peníze z programu Antivirus a úvěr COVID II zaručený Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, zatím je ale nedostala. „K dnešnímu dni jsme od státu nezískali žádnou finanční podporu, situace začíná být vážná,“ podotýká majitel Lukáš Pytloun.

Cestovní agentura Invia požádala stát o posečkání daně a o program Antivirus. „Bohužel se nejedná o komplexní řešení současných potíží v cestovním ruchu, stejně tak je ho možné čerpat pouze na nepracující zaměstnance,“ říká o Antiviru mluvčí firmy Andrea Řezníčková.

V Orea Hotels Antivirus pokryje jen část fixních nákladů. „Bohužel úvěrové a garanční programy jsou zatím jen pro malé a střední firmy, kam naše společnost nespadá. Opakovaně voláme o systémový přístup pro sektor, ve kterém tvoří personální náklady přes polovinu celkových provozních nákladů. Voláme po odpuštění plateb za sociální a zdravotní pojištění na jeden rok, abychom zmírnili následky krize,“ zdůrazňuje mluvčí sítě Petra Kůlová.

Jinde peníze dostali slíbené, nakonec ale z pomoci sešlo. „Zkusili jsme COVID I, ale ten byl za tři minuty pryč. Musel to mít někdo připravené, ty dokumenty není možné tak rychle vyplnit,“ myslí si významný prodejce aut více značek, který si přál zůstat v anonymitě.

Jeho dvě firmy žádaly o půjčku i ve druhém kole COVID II. Jedna příslib nedostala, druhá ano. „Po třech týdnech nám řekli, že nesplňujeme kritérium a z programu nás vyhodili. Vlastní jmění prý nesmí být menší než polovina základního. Přitom ta firma pět let vydělává a platí daně,“ stěžuje si podnikatel. „Než jsme mohli minulý týden otevřít, byli jsme měsíc bez peněz. Žádali jsme také o 80procentní náhradu mezd v rámci programu kurzarbeit (Antivirus, pozn. red.). Ty mzdy je ale nejdřív potřeba zaplatit a odvést odvody, pak se teprve může požádat. Peníze jsme zatím nedostali,“ doplnil.

„Programy jsou tak složité, že je v podstatě nejde využít. Vadí mi to z principu, strávili jsme s tím spoustu času a nakonec z toho nic není. Jsem na stát fakt naštvaný a podnikatelé kolem mě také,“ stěžuje si prodejce aut.

I přesto, že otázka náhrady škody nebyla primárně předmětem soudního přezkumu, Městský soud v Praze se k ní ve čtvrtek vyjádřil. Jedním z důvodů, proč byla žaloba na zrušení vybraných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví podána, bylo i podezření na protiprávní jednání státu spočívající v účelovém nahrazení krizového zákona zákonem na ochranu veřejného zdraví. A to právě z důvodu vyloučení nároků na náhradu škody.

„Soud takový postup odmítl a uvedl, že trvá-li nouzový stav, stát musí postupovat podle krizového zákona i s důsledky, které jsou s tím spojeny,“ informoval právník Deloitte Legal Petr Syrovátko.

Rozsudek ale bude zřejmě napaden kasační stížností. Je tedy nutné počkat, jestli a případně v jaké rozsahu ho Nejvyšší správní soud potvrdí. „Nicméně vzhledem k tomu, že stát dosud nároky zcela odmítal, je toto výrazný krok kupředu, respektive k uplatnění těchto nároků,“ dodává Syrovátko.

Jak vysvětluje advokát Squire Patton Boggs Vladimír Polach, pro podnikatele rozsudek (pokud zůstane v platnosti) znamená, že kompenzace škod v režimu krizového zákona není časově omezena pouze do 23. března 2020. Právní postavení poškozených podnikatelů se tak posílilo.

K nároku na náhradu škody bude třeba doložit maximum důkazů. Níže uvádíme modelový příklad zpracovaný firmou PwC, co vše je dobré k doložení škod zdokumentovat.