Firmy posílají manažery na školení o soucitu. Mají pak lepší výsledky

Meditace a český manažerský svět si jsou překvapivě blízko. Kouč a psychoterapeut Jan Benda se patnáct let pohybuje ve světě velkých korporací jako trenér měkkých dovedností. „Poslední tři roky nicméně školím jen jedno téma: mindfulness neboli všímavost. S poptávkou se doslova roztrhl pytel. Firmy ji dokonce začleňují do svých základních firemních hodnot,“ říká v rozhovoru.

Metoda mindfulness, která vychází z buddhistických meditací, pomáhá eliminovat u manažerů stres, rozvíjet jejich efektivitu, kreativitu a emoční inteligenci.

Jsou tato školení určená manažerům?

Ano, jsou určena pro střední a vyšší management. Manažeři nesou velkou zodpovědnost a často jsou dlouhodobě přepracovaní. Někdy ztrácejí motivaci. Společnosti se o ně snaží touto formou starat. Podobných kurzů probíhají desítky, stovky manažerů se tak u nás nyní každoročně seznamují s meditací. Překvapivé, že?

Jaké firmy vás poptávají a co si od spolupráce slibují?

Jako lektor se momentálně pohybuji například ve Škodovce, v Komerční bance, v ČSOB Pojišťovně, v Innogy, v AXA, KPMG a v mnoha dalších firmách. Zadavatelé většinou očekávají, že naučím účastníky kurzů udržovat rovnováhu mezi prací a odpočinkem, takzvaný life-work balance, pomohu jim zvýšit efektivitu, naučím je zvládat náročné nebo konfliktní situace a podobně.

Odkud k nám tento trend přišel?

Vlna zájmu se na Západě začala zvedat asi před deseti patnácti lety. Lídři velkých korporací, jako je třeba Chade-Meng Tan z Googlu, objevili přínos všímavosti při zvládání pracovního stresu, v rozvíjení motivace, efektivity, kreativity, v rozvíjení leadershipu a začali trénovat a vzdělávat své vedoucí pracovníky v této oblasti. A když něco propagují Amazon, Intel, Procter & Gamble, Aetna, General Mills nebo Deutsche Bank, bylo jen otázkou času, než se to dostane také k našim lídrům a top manažerům. A stalo se.

Jak představit metodu mindfulness někomu, kdo si při slově meditace představí asketu na skále?

Všímavost neboli mindfulness je schopnost uvědomovat si, jasně rozpoznávat a zároveň akceptovat vše, co se odehrává v našem těle a mysli v přítomném okamžiku. Umožňuje nám mimo jiné transformovat nepříjemné emoce a stres a získávat nadhled a mnohé konkrétní dovednosti použitelné v pracovním světě. Všímavost není meditace, ale dá se prostřednictvím meditace rozvíjet. Meditace je technika nebo metoda, prostředek rozvíjení všímavosti.

A co je jejím ideálním cílem?

Ultimátním cílem meditace všímavosti v jejím původním kontextu je porozumět fungování vlastní mysli a najít klíč ke svobodě od všech forem lidského strádání. V korporátním světě je však všímavost využívána k dosahování mnohem přízemnějších cílů – k eliminaci stresu, k rozvoji efektivity, kreativity, k rozvoji emoční inteligence… Všímavost se přitom velmi liší od všech tradičních způsobů relaxace. Je to něco na Západě zcela nového, dříve nepoznaného a velmi překvapivého. Proto vzbuzuje takový rozruch.

V čem pomáhá vám?

Všímavost mi pomáhá především zvládat emoce a využívat jejich moudrost při práci s lidmi, ale i v rozvíjení osobních nosných vztahů s těmi nejbližšími.

Jak probíhá školení?

Obvykle pracuji se skupinami osmi až dvanácti lidí. Na začátku zjišťuji motivaci. Co je zajímá. Co by si chtěli z workshopu odnést. Jestli se už s pojmem mindfulness někdy setkali.

A?

Překvapivě často ano. Přizpůsobuji pak školení konkrétní poptávce dané skupiny. Řeším s nimi situace z jejich praxe, z jejich života. Z toho si obvykle odnesou nejvíc.

Metoda vychází z buddhistických tradic. Jak na to účastníci reagují?

O Buddhově učení s účastníky obvykle nemluvím, i když většinou okrajově zmiňuji, že jsem nějakou dobu žil v buddhistickém klášteře. Soustředím se vždy na to, co účastníky zajímá a co mohou využít v praxi. Zdůrazňuji ovšem význam laskavosti a soucitu k sobě samému, a na to účastníci obvykle velmi dobře slyší. Prostředí byznysu je někdy dost náročné a tvrdé a pro účastníky je proto soucit k sobě něčím překvapivým. Jako by však někde v hloubi duše tušili, že na laskavosti a soucitu něco bude. Každopádně si se zájmem a rádi zkoušejí různé techniky rozvíjení soucitu k sobě a vždy mi v tomto kontextu kladou spoustu otázek.

Jak meditaci přijímají muži a jak naopak ženy?

Ženy jsou obvykle o něco přístupnější tématům vyžadujícím uvědomování si emocí a práci s nimi. Je pro ně jednodušší o emocích mluvit ve skupině. Řekl bych, že se to ale mění a v posledních letech roste i počet mužů, kteří mají odvahu otevírat se sobě i druhým. I muži ve firmách se nyní značně zajímají o metody sebepoznávání a seberozvoje včetně meditace.

Říkal jste, že když jsou lidé klidnější a vyrovnanější, odvádějí lepší práci. Mají tyto meditace takový dopad i u nás?

Jednoznačně. Na to už řada firem dávno přišla. Firmy zjevně hledají konkrétní cesty, jak ulevit zaměstnancům od stresu. Vědí, že přepracovaný nebo vystresovaný zaměstnanec není ani výkonný, ani kreativní. Zajímá je nyní dlouhodobá udržitelnost, motivace a kreativita. Nemají problém do svých manažerů v tomto ohledu investovat.

Podle některých výzkumů, například i díky magnetické rezonanci, jsou prý tyto praktiky stejně účinné jako antidepresiva. Jak to vidíte jako psychoterapeut?

Výzkumy všímavosti sleduji doslova na každodenní bázi. Každý týden jsou publikovány desítky odborných článků v této oblasti. A pokud jde o srovnání s antidepresivy, připomeňme si nejprve, že antidepresiva neléčí příčinu deprese. Mnozí lidé berou antidepresiva dlouhodobě i celoživotně. Ve srovnání s antidepresivy má tedy všímavost tu výhodu, že rozkrývá a trvale mění mentální a emoční vzorce, které jsou příčinou deprese. Všímavost tyto vzorce – odborně maladaptivní schémata – transformuje. A léky pak už nejsou třeba. To je výhodné, ne?

Mohou se lidé pomocí těchto vědomostí opravdu uzdravovat nebo posilovat svoji imunitu?

Ve své psychoterapeutické praxi se zaměřuji více na psychické problémy než na problémy somatické. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že všímavost účinně pomáhá v terapii úzkostí, depresí, u posttraumatického stresu, u poruch příjmu potravy, u poruch osobnosti, u závislostí a podobně. A lze jí dobře využívat i při řešení partnerských a rodinných problémů nebo třeba při zvládání krizových situací. Věda účinky všímavosti začala chápat a objevovat teprve nedávno a lze očekávat, že zájem o všímavost ještě poroste.

Co je při rozvíjení této metody nejdůležitější?

Pokud chceme rozvíjet a využívat všímavost, nevyhnutelně se potřebujeme naučit také být k sobě laskaví a soucítit se sebou a s druhými. Laskavost, soucit a ekonomická prosperita přitom podle mě nemusejí být v rozporu. Chtěl bych říct, že mě opravdu těší, že velké korporace, které dnes mají velkou moc a tím i velkou odpovědnost, objevují všímavost i soucit a začínají se chovat zodpovědně nejen ke svým zaměstnancům, ale například i k životnímu prostředí. Dává mi to optimismus při pohledu do budoucna.