Hlavní obsah

Firmy hladoví po pracovnících. Dělníci jsou žádaní stejně jako programátoři

Foto: Shutterstock.com

Elektrikáři, svářeči, obráběči, kováři, obsluhovatelé CNC strojů a podobné profese jsou nyní žádané ve většině podnicích.

Podniky chtějí ke konci roku nabírat nové pracovníky ve velkém. Jejich chuť vyrábět však omezuje malý počet pracantů. Pro zaměstnance to je dobrá zpráva, firmy musejí zvyšovat platy a nabízet benefity i stávajícím zaměstnancům.

Článek

Tuzemské společnosti chtějí po covidovém útlumu s vervou roztáčet výrobní kola, aby dohnaly zisky, které jim pandemie vzala. Chuť rozjet naplno svůj byznys je vidět na jejich náborových plánech, které zjišťovala náborová a poradenská společnost ManpowerGroup ČR.

Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 750 zaměstnavatelů v Česku různých velikostí a zaměření napříč republikou, vyplývá, že 16 procent zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, šest procent předpovídá jejich snížení, 77 procent nepředpokládá žádné změny a zbytek neví.

Čistý index práce, který ukazuje rozdíl mezi podílem firem, které hodlají nabrat nové zaměstnance, a těmi, jež hodlají propouštět, tak skončil pro čtvrté čtvrtletí roku 2021 velmi optimisticky – ve výši deseti procent.

Rychlost, s jakou hodlají firmy nabírat nové pracovníky, se podobá té, s jakou se na to chystaly před příchodem pandemie. Náborová skupina ManpowerGroup, která dělá v Česku průzkum od roku 2008 a ve světě už 55 let, však upozorňuje na to, že plány firem může zhatit napjatá situace na trhu práce, která ukazuje, že chybí lidi.

Foto: ManpowerGroup

Firmy jsou ohledně dalšího vývoje ekonomiky optimistické. Čistý index práce vychází na 10 procent.

„Většina sektorů plánuje v závěru roku nabírat podobně vysokým tempem, jako tomu bylo v roce 2018. Aktuálně je historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst. Pandemie ale zmrazila trh práce a ten se oživuje jen velmi pomalu. Lidé nechtějí dobrovolně měnit zaměstnání a jít do nejistoty. To se projevuje především u nekvalifikovaných pracovních míst ve výrobě a logistice. Najít větší množství dělníků nebo skladníků je podobně náročné jako nábor programátorů,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Velmi těžké podle ní nadále zůstává nábor zaměstnanců s technickým vzděláním všech úrovní od řemeslníků po strojní a IT inženýry a extrémně náročné je pro zaměstnavatele nalákat zpět zaměstnance do gastronomie, ubytování a osobních služeb. Ti většinou našli uplatnění v jiných oborech a z obavy z dalších vln pandemie se nechtějí vrátit do oborů, které byly v pandemii uzavřené.

Podle Gabriely Hrbáčková, ředitelky personální agentury Hofmann Personal, která dělala v srpnu průzkum mezi 240 personalisty z výrobních, velkoobchodních a logistických firem, chybí pracovníci více než dvěma třetinám podniků. Největší poptávka je po kvalifikovaných dělnících na nižší pozice do výroby či provozu – ti chybí ve více než polovině firem, nejčastěji ve strojírenství.

Foto: ManpowerGroup

Zpracovatelský průmysl chce nabírat nejvíce ze všech odvětví.

„Podniky neustále poptávají například elektrikáře, svářeče, obráběče, kováře, obsluhu CNC strojů a podobné pozice. Bohužel tito lidé na trhu nejsou a nebudou. Ze škol a učilišť vychází pouze minimum těchto absolventů,“ říká Hrbáčková.

Nepoměr mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných dělnících tak bude na trhu práce přetrvávat i do budoucna. V současné chvíli připadá podle statistik Ministerstva práce na jedno volné pracovní místo kvalifikovaného dělníka v průměru jen 0,2 až 0,3 uchazeče.

A jak se podle ManpowerGroup vyvíjejí náborové plány podle umístění či zaměření firem? Z hlediska oborů hodlá ke konci roku navyšovat počty pracovníků všech všech sedm základních odvětví. Nejsilnější náborové prostředí hlásí zpracovatelský průmysl, který je zároveň největším českým zaměstnavatelem. V tomto sektoru bude 28 procent nabírat a šest procent propouštět a čistý index je tak 22 procent. Zaměstnavatelé ve stavebnictví hlásí vysoký optimismus s indexem ve výši 18 procent a ubytování a stravování ve výši 13 procent.

Nabírat plánuje i obchod, finance a služby. Nejmenší náborový optimismus ukazují podniky z odvětví ostatní výroby, jako jsou zemědělství, myslivost či těžba nerostných surovin, i zde však čistý index práce vychází v plusu ve výši jednoho procenta.

Regionálně jsou podniky nejoptimističtější v Praze, kde index práce dosahuje úrovně 17 procent. Index na Moravě a ve Slezsku, stejně jako v Čechách, dosahuje hodnoty sedm procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím Index v Praze posílil o osm procentních bodů a v Čechách o dva procentní body. Na Moravě a ve Slezsku oslabil o dva procentní body.

Chuť nabírat nové zaměstnance mají všechny podniky, i když se rozdělí podle velikosti. Nejsilnější náborové plány hlásí velké organizace nad 250 zaměstnanců s indexem 21 procent. Střední organizace s 50 – 250 zaměstnanci vykazují index ve výši devíti procent. Malé organizace evidují index ve výši osmi procent a mikro organizace ve výši tří procent.

Gastronomie se musí začít chovat jako každý jiný zaměstnavatel a dodržovat zákoník práce.
Jiří Halbrštát, ManpowerGroup

V globálním pohledu vidí budoucnost příznivě zaměstnavatelé 41 ze 43 a pouze ve dvou očekávají negativní náborové aktivity. V porovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posílily ve 31 ze 43 zemí, oslabily v 10 a zůstaly beze změny ve dvou. Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Indii, Kanadě, Nizozemí, Mexiku a Francii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Jižní Afrika, Singapur, Chorvatsko a Argentina. Česká republika se pohybuje svými očekáváními v poslední třetině žebříčku.

A co mohou dělat firmy, aby své byznysové plány naplnily a nabraly tolik lidí, kolik potřebují? Obecně na lidi platí peníze, tedy vyšší platy (podle Hofmann Personal je svým lidem zvedlo 52 procent dotázaných firem). Ale například gastronomie musí pro přilákání bývalých zaměstnanců udělat podle Jiřího Halbrštáta více.

„Musí se začít chovat jako každý jiný zaměstnavatel a dodržovat zákoník práce – poskytovat placenou dovolenou, nevyplácet peníze na ruku, řešit maximální počty odpracovaných hodin měsíčně a s tím spojenou větší zastupitelnost zaměstnanců,“ říká manažera náboru a marketingu ManpowerGroup.

Podle šéfky Hofmann Personal může zase pomoci doporučení od stávajících zaměstnanců. Ve výrobě se například příspěvek za doporučení pohybuje nejčastěji v rozmezí od 12 000 do 40 000 korun. Firma však musí zaměstnanců nabídnou příjemné pracovní prostředí, jinak se jí investice nevyplatí.

„Doporučení úzce souvisí s dobrou pověstí firmy. Mnoho podniků motivuje zaměstnance k doporučování finančně, což je stojí nemalé peníze. Někdy ale zapomínají, že bez dobrého pracovního prostředí a dobré pověsti společnosti nemůže ani sebelepší referenční program dlouhodobě fungovat,“ upozorňuje Gabriela Hrbáčková z Hofmann Personal.

Anketa

Zvýšila vám letos firma plat nebo rozšířila benefity?
Ano
17,7 %
Ne
82,3 %
Celkem hlasovalo 21360 čtenářů.

Doporučované