Firmy dostanou peníze na mzdy jen tehdy, když se zřeknou vymáhání přes soudy

Je to přesně podle přísloví: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Firmy, které od tohoto týdne mohou žádat o příspěvky na náhradu mezd pro své zaměstnance, se musí spokojit jen s částečnou kompenzací.

Vládní program Antivirus umožňuje zaměstnavatelům, kteří poslali své pracovníky kvůli koronaviru na takzvané překážky a vyplácejí jim náhradu mzdy, získat přes Úřad práce dva druhy příspěvků.

Pokud museli kvůli vládním krizovým opatřením nebo karanténě zavřít nebo omezit provoz, mohou dostat příspěvek 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů.

Pokud se firma dostala do problémů například kvůli nedostatku surovin nebo ji postihl pokles poptávky, má nárok na 60 procent z vyplacené náhrady.

V obou případech je stanovená ještě horní mez. U vyššího příspěvku může firma dostat na zaměstnance nejvýše 39 tisíc korun, u šedesátiprocentního je maximum 29 tisíc.

Příspěvky navíc budou zaměstnavatelé dostávat až zpětně za příslušný měsíc.

I s využitím příspěvku od státu tak nemalá část mzdových nákladů - 20 nebo 40 procent mzdových náhrad - zůstane na bedrech firem.

Podniky, které program Antivirus využijí, se přitom musejí v dohodě s Úřadem práce vzdát práva vymáhat zbylé náklady na mzdy po státu přes soudy. Nárok na úhradu škod v době nařízených omezení firmám dává krizový zákon, který upravuje podmínky nouzového stavu.

Podnikatelská sdružení jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu na tento závazek při jednání o programu Antivirus přistoupila jako na kompromisní řešení. Původně totiž ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přišla s mnohem tvrdším požadavkem - aby se firmy vzdaly veškerých nároků na úhradu škod, tedy i těch, které nesouvisejí s výplatou mezd a platů.

„Z tohoto požadavku ministerstvo nakonec samo ustoupilo,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle něj Ministerstvo práce podnikatelům vyhovělo také v tom, že do příspěvků započítalo i odvody, což v původním návrhu nebylo.

Naopak Asociaci malých a středních podniků a živnostníků smluvní závazek o nevymáhání škod nepříjemně překvapil. „V první chvíli jsme se domnívali, že je to právní chyba, ale v tuto chvíli to tak zcela nevypadá. Pokud se prokáže, že jde o záměr, považovali bychom to za nekorektní počin,“ uvedla generální ředitelka Asociace Eva Svobodová.

Někteří právníci připomínají, že stát v této situaci využívá pozice silnějšího. „Je to tvrdé, ale jasné a tedy i férové, relativně. Jak už tak bývají vztahy mezi dvěma, z nichž jeden tahá za významně kratší konec provazu,“ uvedl místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.

„Zdá se, že vláda si není jistá, jak dopadnou soudní spory o náhradu škody. Pokud soudy jednou dospějí k závěru, že má být uhrazeno vše, ti, kteří přijali podporu z programu Antivirus, již doplatek neobdrží,“ poznamenal právník Jakub Kříž, který s vyřízením příspěvku pomáhá několika klientům.

Podle advokáta Petra Němce, který patří mezi kritiky vládních krizových opatření, pak program Antivirus ve skutečnosti není podporou, ale spíše narovnáním sporu mezi podnikateli a státem. „Stát se zde vlastně chová jako lichvář, který zahnal podnikatele do podnikatelské nouze a pak si nechává podepisovat nevýhodné smlouvy,“ dodal Němec.