Článek
Společnosti více než dříve přemýšlejí o tom, jak „konat dobro“ tak, aby z něj bylo co nejvíc užitku, tedy mělo smysl, bylo efektivní a skutečně pomohlo konkrétním lidem. Mnohé z nich tak už příliš nebaví posílat pravidelný obnos vybrané dobročinné organizaci a pak nechat jen na ní, jak s penězi naloží. Chtějí mít přehled o konkrétních výsledcích. Posiluje to pak jejich chuť pomáhat dál a aktivovat další zdroje pomoci.
Například spediční firma Gebrüder Weiss posílala v minulosti peníze na děti s nemocí motýlích křídel a dále se neptala, na co konkrétně budou využity. Před čtyřmi lety se ale spojila s Českou asociací paraplegiků CZEPA a spolupráce nabrala jiný, osobnější rozměr.
Nám to dělá velikou radost, větší než dřív, kdy jsme nevěděli, co konkrétně se s penězi děje.
„Iniciovali jsme a finančně podpořili například sbírku ‚100 kroků zpátky do života‘, jež platí vozíčkáře školitele, kteří radí lidem, již se ocitli na vozíku teprve nedávno, co a jak mají dělat, aby se s hendikepem co nejlépe vyrovnali. Předávání osobních zkušeností má pro nové vozíčkáře ohromný smysl a nám to dělá velikou radost, větší než dřív, kdy jsme nevěděli, co konkrétně se s penězi děje,“ vysvětluje Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.
Když začala karanténa, hledala dopravní firma možnosti, jak se zapojit, a napadlo ji nabídnout to, co umí – rozvážet potřebné věci.
„Lidé šili roušky, ale neměli kapacity je rozvézt tam, kde bylo potřeba, a tak jsme je například od garderobiérek z Národního divadla či od vězňů ve vězení vyzvedávali a rozváželi seniorům do pečovatelských domů. Podobně jsme rozvezli notebooky rodičům, kteří si je nemohli dovolit koupit svým dětem na distanční výuku, nebo dezinfekci do nemocnic, či stavební produkty pro lidi zasažené tornádem,“ popisuje šéf marketingu přepravní firmy.
Osobní zapojení podle něj však nemělo vliv na celkovou výši pravidelně poskytované finanční pomoci. „Objem poskytnutých peněz určitě meziročně neklesl, spíš naopak. Naši kolegové, a dokonce i klienti se zúčastňují akcí ‚Wings for life‘ nebo ‚Hýbejte se s Teribearem‘. Rozsah naší podpory je tedy bezpochyby vyšší, pokud bychom jej přepočítávali na peníze,“ dodává Kodada.
Podobný přechod od obecného konání „dobra“ ke konkrétnímu prožila i finanční poradenská firma Broker Trust. Dříve posílala peníze na projekty zaměřené na finanční gramotnost. Když zasáhlo Moravu tornádo, snažili se rychle pomoci, protože „kdo rychle dává, dvakrát dává“, ale vládl chaos a nebylo jasné, jakou formou se peníze dostanou nejrychleji k potřebným.
Do sbírky jsme zapojili i zaměstnance a částku, kterou přispěli, jsme jako firma znásobili.
„Pak jsme narazili na dárcovskou platformu, která umí během pár hodin zorganizovat veřejnou sbírku a vybírat peníze na pomoc konkrétním lidem. Když sledujete příběh člověka, kterému se něco stalo a vy víte, čím konkrétně mu vaše peníze pomohou, tak to má obrovskou sílu a lidi to spojuje. Do sbírky jsme zapojili i zaměstnance a částku, kterou přispěli, jsme jako firma znásobili,“ popisuje multifikační efekt konkrétní pomoci Ondřej Kvasňovský, marketingový šéf finanční společnosti.
Část zaměstnanců technologické společnost Livesport, která zajišťuje sportovní výsledky a statistiky, se dokonce sama vydala na Moravu po úderu tornáda fyzicky pomáhat. „Uvolnili jsme je z práce, aby mohli pomáhat přímo na místě. Zajistili jsme jim potřebné vybavení a dopravu. Taková akce pak posiluje celý tým,“ je přesvědčen Martin Basl, který má v Livesportu na starosti CSR.
I on si všímá rozdílů, jaké v psychice lidí vyvolává obecná a konkrétní pomoc. „Dlouhodobě jsme přispívali na projekty spojené se sportem, vzděláváním a technologiemi, ale nezaměřovali jsme se na něco konkrétního a žádné zvláštní pocity to v nás nevyvolávalo. Když přišel covid, napadlo nás například kupovat jídlo z restaurace a dodávat ho lékařům do nemocnice. Viděli jsme, jak to pomohlo oběma stranám, a měli jsme z toho obrovskou radost. Podobnou jsme cítili, když jsme Potravinové bance pomohli zaplatit rozvoj jídla konkrétním rodinám,“ vysvětluje manažer CSR.
Firma se tak od té doby vedle svých základních charitativních oblastí víc zaměřuje i na pomoc konkrétním lidem přes dárkové platformy, jako je například Patron dětí, znesnáze21 či Donio, které podporují individuální pomoc přes veřejné sbírky. „Výhodou těchto portálů je to, že tam dělají profesionálové, každého příjemce peněz prověří, pracují velmi rychle a předají jim takřka celou vybranou částku. Zároveň čitelně informují o tom, na co konkrétně pomoc slouží, a konzultují s námi i ostatní formy pomoci, do kterých se můžeme zapojit,“ pochvaluje si Martin Basl.
Veřejná sbírka pořádaná právnickou osobou má na rozdíl od soukromých sbírek tu výhodu, že se z ní nemusí odvádět státu daň ve výši 15 procent a dárce si naopak může darovanou částku z daní odečíst. Do 28. února 2022 si navíc dárci mohou mimořádně odečíst až 30 procent ze základu daně.
Že firmy hromadně přecházejí k individuální pomoci, potvrzuje i Nadační fond pomoci Karla Janečka, který provozuje platformu znesnáze21.
„Covid odstartoval velkou vlnu solidarity mezi lidmi a ta pokračuje dodnes. Firmy se na nás začaly obracet a my s nimi vymýšlíme nové věci, nebo zpracováváme jejich vlastní nápady. Před pandemií se na nás takto obracely nižší desítky společností, dnes to jsou nižší stovky, jejich podíl se tak jen u nás zdesetinásobil,“ říká Čestmír Horký, ředitel nadačního fondu.
