Článek
Seznam Zprávy odhalily dosud nepopsaný spor mezi státem a Agrofertem o dotace, které čerpaly jeho dceřiné firmy působící v zemědělství: Alimex Nezvěstice, Sady CZ, Lužanská zemědělská a MAJ.
V letech 2010 až 2017 získaly přes sedm milionů korun z dotačních programů týkajících se výsadby ovocných sadů. Seznam Zprávy to zjistily na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zádrhel je však stejný jako v případě již detailně popsané dotace na výstavbu Čapího hnízda. I tento ovocnářský dotační program byl určený pouze pro malé a střední podniky, kam se Agrofert - koncern s ročními tržbami přes 155 miliard korun – řadit nemůže.
Na porušení podmínky dotačního programu přišlo i Ministerstvo zemědělství a se třemi ze čtyř jmenovaných firem zahájilo v roce 2018 řízení o odnětí podpory. Že mají firmy dotace vrátit, nakonec potvrdil i ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Proti pravomocnému rozhodnutí se ale Agrofert ohradil žalobou k soudu. A ten dosud spor neuzavřel.
Dotace na ovocné sady, ale jen pro menší hráče na trhu
Popsaný střet Agrofertu s ministerstvem se týká dvou dotačních programů: Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech a Podpora restrukturalizace ovocných sadů.
„Podpora je (…) poskytována pouze pro mikropodniky, malé a střední podniky dle definice uvedené v příloze I nařízení Komise (EU) č. 702/2014,“ stojí ve zveřejněných podmínkách čerpání peněz.
Že byli velcí hráči z dotací vyloučeni, připouští i Ministerstvo zemědělství. „Příslušné programy byly určeny pro malé a střední podniky,“ potvrdil Seznam Zprávám Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství. Vzápětí ale dodal: „Můžeme potvrdit, že všechny čtyři zmíněné podniky obdržely v daných letech podporu Ministerstva zemědělství v rámci národních dotačních programů.“
Vyplacené dotace týkající se ovocnářství
Lužanská zemědělská - firma získala čtyři dotace v roce 2015, 2016, 2017 v hodnotě 2 829 000 Kč
Sady CZ - firma získala dvě dotace v roce 2017 v hodnotě 2 726 880 Kč
MAJ, s. r. o. - firma získala dvě dotace v roce 2014 a 2017 v hodnotě 510 000 Kč
Alimex Nezvěstice - firma získala celkem dvě dotace v roce 2010 a 2012 v hodnotě 1 472 367 Kč
Celkem tedy firmy získaly 7 538 247 Kč.
Konkrétní dotace přidělené pro firmy z koncernu Agrofert.
Nejvíce z dotací na ovocné sady získala firma Lužanská zemědělská z Královéhradeckého kraje. Inkasovala celkem čtyři částky v celkové hodnotě 2,8 milionu korun.
Druhou nejvyšší sumu - 2,7 milionu korun - čerpala v roce 2017 firma Sady CZ, a to též v rámci podpory malých a středních podniků, přitom byla firma v době získání dotace vlastněna napřímo společností Agrofert.
Firma MAJ, s. r. o., kterou vlastní od roku 2011 AgroZZN spadající do holdingu, získala půl milionu korun ve dvou dotacích na vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech.
Čtvrtou firmou, na kterou narazily Seznam Zprávy, je Alimex Nezvěstice z Plzeňského kraje. V roce 2010 a 2012 jí bylo přiděleno dohromady téměř 1,5 milionu korun. V době podpisu smlouvy o přidělení dotace v roce 2010 už Agrofert vlastnil 63,4 procenta akcií a v současné době má sto procent akcií firma Primagra spadající do holdingu.
Agrofert se brání žalobou
Všechny čtyři firmy tedy získaly z dotačních programů dohromady 7,5 milionu korun na podporu ovocných sadů. Na chybu při udělení dotace ale ministerstvo přišlo. Jakým způsobem, to neupřesnilo, ale začalo peníze vymáhat zpět.
Nicméně jen od tří firem.
„V letech 2016 a 2017 došlo k poskytnutí podpory podnikům MAJ, Sady CZ a Lužanská zemědělská, následně bylo ze strany Ministerstva zemědělství zahájeno se všemi třemi podniky řízení o odnětí této poskytnuté podpory,“ napsal mluvčí rezortu Bílý.
Tři jmenované firmy v uvedeném období získaly 5,5 milionu korun. Tyto peníze ale ministerstvo dosud nezískalo zpět. Rozhodlo sice o odnětí podpory, ale firmy se začaly bránit.
„Po následném odvolání podniků toto rozhodnutí potvrdil ministr zemědělství v rámci rozkladové komise. Všechny tři podniky napadly pravomocné rozhodnutí ministra zemědělství žalobou u soudu,“ doplnil mluvčí.
Agrofert totiž trvá na tom, že se žádná chyba nestala a není státu co vracet. „Následky nebudeme vyvozovat žádné, protože k tomu není žádný důvod. Naše společnosti postupovaly v rámci dotačního procesu v souladu s tehdy platnými podmínkami poskytnutí dotace,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Část dotací ministerstvo nevymáhá
Spor o to, jaká pravidla čerpání dotací platila v kterém roce, je klíčový. Je to i důvod, proč ministerstvo nevymáhá i zhruba 1,5 milionu korun po firmě Alimex Nezvěstice, které získala v letech 2010 a 2012.
Ministerstvo sice nejprve na dotaz Seznam Zpráv potvrdilo, že i v těchto letech platila podmínka, že na dotaci mají nárok jen malé a střední podniky, později ale uvedlo, že pravidla špatně interpretovalo a podmínka je závazná až od roku 2015 a dotace před tímto rokem už vymáhat nemusí.
„Podmínka, že dotace může být poskytována pouze malým a středním podnikům, platí od roku 2015, a to v návaznosti na odpovídající legislativní základ, který byl přijat v roce 2014 - nařízení komise EU 702/2014,“ tvrdí Bílý.
Komise se v tomto nařízení odvolává na předchozí nařízení z roku 2006, ve kterém je podle Václava Šmejkala z Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy jasně řečeno, že i dříve byly podmínky nastaveny pro malé a střední podniky.
„Je to Unií mnohokrát opakovaný standard, který má bránit tomu, aby podnikatelské kolosy účelově čerpaly dotace na menší součásti svého impéria. Právo EU má v tomto přednost před vnitrostátním právem členských států, a to zcela jednoznačně, jde-li o podpory kofinancované z evropského rozpočtu,“ napsal Seznam Zprávám.
Ostatně spor o oprávněnost čerpání dotace na Čapí hnízdo - též z programu určeného pro malé a střední podniky - se týká roku 2008, kdy byly peníze schváleny. V tomto případě čelí obvinění z dotačního podvodu sám premiér Andrej Babiš (ANO).
Agrofert pochybnosti kolem udělených dotací odmítá. „Postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny naše dotační projekty byly schváleny úřady a také mnohokrát kontrolovány, a to bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uzavřel Hanzelka.
Otevřený dopis ministrovi
Zjištění Seznam Zpráv kolem ovocnářských dotací pro firmy z holdingu Agrofert chce řešit pirátský poslanec Jakub Michálek. Ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi zaslal otevřený dopis, ve kterém žádá, aby jeho resort vymáhal všechny dotace Agrofertu, které byly vyplaceny neoprávněně.
„Žádám Vás o vyrozumění, jak Vaše ministerstvo přistoupilo k vymožení neoprávněně přidělených dotací a finančních podpor společnostem z koncernu Agrofert z důvodu nesplnění podmínky malých a středních podniků,“ stojí v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Co je malý a velký podnik
Evropská komise v roce 2015 zveřejnila uživatelskou příručku. Ta vychází z rozhodnutí Evropské komise z roku 2012 a definuje malý a střední podnik. Podle příručky nezáleží na tom, kolik má firma zaměstnanců nebo jaký je její roční obrat. Zásadní je, zda je z více než poloviny vlastněná velkým podnikem. A pokud ano, nejedná se podle příručky o malý a střední podnik.
„Při zjišťování, zda určitý podnik patří do kategorie malého a středního podniku, není velikost podniku, tedy počet zaměstnanců, obrat a bilanční suma, jediným faktorem, který je nutno vzít v úvahu. Ve skutečnosti může být podnik na základě těchto kritérií velmi malý, má-li však přístup k významným dalším zdrojům – například je-li vlastněn větším podnikem, či je s ním propojen nebo je jeho partnerem – nemusí být pro status MSP způsobilý,“ stojí na začátku příručky.
Podle příručky tak všechny čtyři firmy - Sady CZ, Alimex Nezvěstice, Lužanská zemědělská a MAJ, s. r. o. - byly v době získání dotace velkým podnikem.
