Článek
Nesmyslné a drahé. Případné nařízení povinného testování na covid-19 ve firmách budí rozpaky. Firmy upozorňují, že spíš než plošné testování má smysl testovat jen konkrétní provozy.
„Testovat plošně 2500 zaměstnanců, jako máme my, je nesmyslné a drahé. Mělo by to být případ od případu. Například ve zdravotní výrobě to smysl dává, stejně tak třeba u zaměstnanců hotelů, kteří přichází do styku se zákazníky. K plošnému testování ale přistoupit nechceme. O smysluplnosti nejsem zatím přesvědčen, a to bez ohledu na náklady,“ říká k návrhu Andreje Babiše, aby firmy nechaly plošně otestovat své zaměstnance, majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza.
Strach z pozitivních výsledků a karantény
Podobný názor má pak většina podnikatelů, které Seznam Zprávy oslovily. „Myslím, že plošné testování je blbost. To by muselo být v jeden den v celém Česku, jinak se budou pozitivní/negativní přelévat a bude to zmatek,“ dodává Kvido Štěpánek, majitel společnosti Isolit Bravo.
Milan Teplý, majitel Madety, pak upozorňuje ještě na jeden problém plošného testování. Pozitivní výsledky by mohly vést ke karanténě velké části zaměstnanců a ve firmách by neměl kdo pracovat. „Odmítám to ze dvou důvodů. První je tento a druhý je, že se zřízením testovacího místa je velké papírování a není to vhodné v potravinářském provozu,“ říká Teplý.
Nemusí jít přitom jenom o velké firmy se stovkami zaměstnanců. PR agentura Taktiq Communications má lidí 15. Přesto její majitel s plošným testováním svých zaměstnanců nesouhlasí. „Vláda si nejdříve přeje, abychom měli všechny zaměstnance na home office, následně nás premiér vyzve, abychom je nechali otestovat. Chápu, že svůj apel míří na výrobní firmy, ale fakt se nenajde ve vládě nikdo aspoň lehounce příčetný, který by tomu všemu dal aspoň elementární smysl?“ ptá se majitel agentury Michal Uryč.
Firmy připomínají, že už teď dodržují veškerá opatření, svým zaměstnancům měří při vstupu do práce teplotu, lidé nosí roušky, prostory jsou pravidelně dezinfikovány a riziko nákazy se snaží co nejvíc eliminovat.
Místnost pro testování
Zástupci společnosti Pivovary Staropramen pak upozorňují na další překážku, kterou by povinné testování přineslo: „Pokud by se mělo testovat přímo v budovách firem, vyžaduje to vyčlenění vhodného prostoru, specifická hygienická pravidla a zapojení kvalifikovaného personálu. V současné době by tato aktivita šla proti dalšímu z doporučení vlády směrem k firmám, aby v maximální možné míře nechaly své zaměstnance pracovat z domova,“ říká za pivovar Denisa Mylbachová. Staropramen má zhruba 650 zaměstnanců, a tak je pro firmu podstatné vědět i to, jak by vypadala výše finanční účasti samotné firmy.
To totiž rozhodně není levná záležitost, což potvrzuje i majitel Juty Jiří Hlavatý, který s testováním svých zaměstnanců začal. „Začali jsme strašně rychle testovat již před třemi týdny. Nečekali jsme na trasování přes hygienu a to nám hodně pomohlo. Máme s tím velice pozitivní zkušenosti. Náklady jsou však obrovské,“ říká Hlavatý s tím, že 357 testů ho vyšlo na 642 tisíc korun.
Testy jednou měsíčně
Firma Prusa Research zase od samotného počátku koronavirové pandemie proplácí každému ze zaměstnanců test na covid-19 jednou měsíčně a i to ji už vyšlo na více než milion. A zhruba půl milionu za testování svých zaměstnanců už zaplatil jen za září i ČEZ. „Důsledně interně trasujeme zaměstnance, u klíčových pracovníků v provozu zajišťujeme jejich testování i nad rámec lékařem či hygienou určených rizikových kontaktů, které jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Snažíme se zajistit včasné PCR testování pro zaměstnance provozu. Již jsme takto testovali stovky zaměstnanců, máme zajištěny například i mobilní výjezdy pro testování přímo v elektrárnách,“ říká Alice Horáková, mluvčí ČEZ, s tím, že co se týče plošného testování, firma čeká na oficiální pokyny vlády.
I kvůli vysokým nákladům proto Hospodářská komora upozorňuje, že by se měl na případném povinném testování finančně podílet stát a neměla by z jeho strany chybět alespoň částečná kompenzace.
„My jsme to diskutovali na NERVu a padl tam návrh, že by stát participoval asi půlkou nákladů. Jeden test stojí zhruba 150 korun, tak by to bylo 75 korun. Vláda schválila v rozsahu 10 milionů antigenní testy, to je určené zejména na ochranu seniorů a ohrožených. Některé firmy testování dělají samy od sebe, třeba Škoda Auto. Já osobně jsem pro, abychom ty firmy podpořili, ale prioritně se o své zaměstnance musí postarat oni. Jsme připraveni ale o tom debatovat a hledat řešení,“ prohlásil premiér Andrej Babiš.
