Článek
Společnost teď novináře nechala nahlédnout do svého zázemí. A to poté, co ministerstvo obrany výrobci stoplo vyplacení zálohy na objednané zařízení v hodnotě 1,5 miliardy korun. Kontrakt úřad prověřuje. Šlo o dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG, ale i další vybavení včetně nákladních vozů. Podívejte se. Podrobnosti v článku přiloženém pod fotogalerií.
Generální ředitel pardubické firmy ERA představuje novinářům pasivní sledovací systém Věra NG, který si u firmy objednalo ministerstvo obrany.
Generální ředitel firmy ERA Viktor Sotona stojí v čele české firmy spadající pod zbrojařský koncern Omnipol od roku 2012.
Vývojář Vojtěch Stejskal ukazuje radiolokátor Věra NG, který je nejdůležitější součástí sledovacího systému. Tato hlavice obsahuje antény a přijímače zachycující veškerý signál na vodě, zemi i ve vzduchu.
Součástí sledovacího systému je i sofistikovaný software, který si každý stát musí doplnit vlastní databází strojů, jejichž pohyb chce sledovat.
Systém i celá firma podléhá různým stupňům utajení. Novináři si mohli natočit a vyfotografovat pouze vybrané obrazovky. Většina zaměstnanců musí mít různé stupně bezpečnostní prověrky. Klienti, kteří nakupují vojenské sledovací systémy, totiž požadují stoprocentní diskrétnost.
Kauza kolem zakázky pro české ministerstvo obrany je tak spíš výjimkou. Ke koupi zařízení se ministerstvo přihlásilo samo. Ostatní klienty lokátoru Věra NG firma jmenovat nesmí. Na vývoz takového zařízení však musí mít licenci ministerstva průmyslu a obchodu.
Kromě vojenských sledovacích zařízení vyrábí ERA i lokátory pro veřejná letiště. Ty pracují na principu takzvané multilaterace, kdy dávají řídícím provozu 3D přehled všech strojů ve vzduchu i na zemi. A to včetně aut údržby. Systém předchází kolizím na ploše, například za husté mlhy.
Systémy řízení leteckého provozu z Pardubic mají letiště v 66 zemích světa. Lokátory z firmy ERA pokrývají například celé území Namibie. Asi nejexotičtějším zákazníkem je ostrovní stát Fidži.
Velkou část výroby firma kvůli utajení nemůže veřejnosti ukázat. Novináře nechala vyfotografovat například útlumovou komoru, ve které se ověřuje přesnost měření signálu.
Přijímače signálu jsou důležitou součástí zařízení. Jejich výška a provedení záleží na místě, na kterém chce vlastník lokátor umístit. Tyto slouží zejména pro utajené umístění v lese.
Obyčejný kontejner? Nikoliv. Tento má cenu kolem 20 milionů korun, a to bez hardwarového a softwarového vybavení. Kontejner je speciálně upravený tak, aby z něj nepronikl žádný signál a jeho posádka byla utajena a v bezpečí. Musí ustát i pád z několika metrů.
Antény lze pořídit v mobilním provedení, aby je vlastník mohl převážet, kam je potřeba.
Nejmodernější anténu, kterou si objednala i česká armáda, vysune jeden člověk stisknutím jednoho tlačítka.
Anténa na trojnožce je to nejlevnější, co firma nabízí. Takovéto provedení se umisťuje zejména na skalnaté pobřeží, odkud monitoruje především lodní dopravu ve zvoleném regionu.
Tamara. První sledovací zařízení, které pardubická firma vyrobila. Bylo to ještě před rokem 1989 a Tamara ani zdaleka nedosahovala takové dokonalosti jako Věra NG.
Jediný sériově vyráběný výrobek firmy ERA. Takzvaná oliheň slouží na civilních letištích pro mapování polohy servisních aut na letištní ploše.
