Článek
Koncem dubna dorazily do vesničky Bodelva v britském hrabství Cornwall první díly obří vrtné soupravy Bentec 450 AC, kterou sem z Lužic u Hodonína postupně stěhovalo až 94 kamionů. Zařízení s nosností 450 tun, které je po smontování vysoké 55 metrů, patří společnosti MND ze skupiny KKCG českého miliardáře Karla Komárka. Právě tento týden začíná u Bodelvy hloubit první britský geotermální zdroj tepla a elektřiny.
Systém bude sloužit k zásobování botanické zahrady Project Eden, která vznikla před 20 lety v jámě zdejšího vytěženého kaolínového dolu a patří mezi vyhlášené cornwallské turistické atrakce. Simuluje různé ekosystémy fungující v různých klimatických podmínkách. Zahradě dominují obří kupolovité skleníky skrývající deštný prales a prostředí typické pro Středomoří.
Nový geotermální zdroj hloubený českou firmu MND Drilling & Services a financovaný Evropskou unií, místní vládou a soukromými investory, má vyhledávané zahradě zajistit do roku 2025 uhlíkovou neutralitu.
Dvě studny
Stavět se má ve dvou fázích. V první etapě vyhloubí Komárkův Bentec 4,5 kilometru hluboký a pouhých 25 cm široký vrt, do něhož se uloží dvojité potrubí končící v podzemním vodním rezervoáru. První trubkou se do nové studny bude vhánět studená voda, kterou v hloubce ohřejí žhavé žulové horniny, do nichž se systém vrtá. Druhou trubkou se na zemský povrch vrátí voda o teplotě kolem 190 stupňů. Poslouží k vytápění kanceláří, skleníků a kuchyní Projectu Eden. Použitá voda se pak bude vracet do podzemí k opětovnému ohřívání.
Jak bude fungovat Eden, pokud dojde ke kompletní realizaci projektu.
Vrtací práce v první etapě mají trvat pět či šest měsíců. Pokud se potvrdí předpokládané navrtání puklinového systému, dojde později na druhou etapu, při níž se vyvrtá další prakticky stejná „studna“ na ohřev vody. Po propojení obou vrtů přes puklinový systém v hornině má na povrchu vzniknout geotermální elektrárna. Produkce tepla a elektřiny by po dokončení v roce 2023 měla postačit na zásobování jak pro botanickou zahradu a její zázemí, tak pro spotřebu místních obyvatel.
Pátý projekt MND
Pro MND Drilling & Services není Project Eden první zakázkou svého druhu. Už dříve se firma podílela na čtyřech podobných stavbách v Německu, Francii a Belgii. „Společnost již dlouho mapuje geotermální projekty, které se na území Evropy připravují,“ říká mluvčí Komárkovy skupiny KKCG Dana Dvořáková. Vrtnou soupravu Bentec, vhodnou právě na geotermální vrty, si MND pořídila v roce 2013. A zahálet zřejmě nebude ani poté, co skončí práce na Projectu Eden.
„Tento typ projektů je pro naši společnost určitě zajímavý. Pro období 2021 až 2022 se již účastníme několika tendrů a probíhají jednání se zákazníky, kteří připravují geotermální vrty v různých evropských zemích,“ říká Dvořáková.
Geotermální technologie je pro MND zajímavá hlavně proto, že, na rozdíl od tradiční těžební činnosti, není ziskovost těchto zakázek závislá na cenách ropy a plynu. Ty v posledních letech kolísají a KKCG na to reaguje zaměřením na stabilnější zdroj příjmů, jimiž jsou dotované a politicky podporované projekty „zelené energetiky“.
Těžba ropy a plynu představovala ještě do finanční krize v roce 2008 pro Komárkovu skupinu KKCG hlavní motor zisků. Později tuto roli pro jeho holding převzala loterijní skupina Sazka. Dceřiná firma MND sice pořád patří k hlavním pilířům KKCG a stále těží ropu a zemní plyn na jižní Moravě či na Ukrajině, dnes jsou pro ni důležité ale také další obory, jako skladování plynu, vrtací zakázky nebo obchod s energiemi.
Pro vstup do Velké Británie se společnost MND spojila s místním vrtným kontraktorem Boldon Drilling. Ten sám nevlastní vhodnou vrtnou soupravou, poskytuje však českým partnerům podporu, zajišťuje povolení pro nasazení Bentecu a dodává část potřebného materiálu a služeb.
Česko-britský tandem zvítězil ve výběrovém řízení na cornwallskou zakázku už loni. Práce se teď rozjíždějí proti původním plánům s několikaměsíčním zpožděním, jež způsobil jednak brexit, jednak pandemie covidu-19.
Česko podmínky nemá
Geotermální teplárna s elektrárnou v Cornwallu má přijít v přepočtu zhruba na půl miliardy korun. Ve Velké Británii má geotermální energie velký potenciál, podle odhadů je tato technologie schopna zajišťovat až pětinu současné spotřeby elektřiny v zemi.
Podobně je geotermální energetika považována za perspektivní směr při snižování emisí skleníkových plynů i v dalších zemích. Jen v Německu podle britské televize ITV tento průmysl vytvořil přes 22 tisíc pracovních míst a přinesl místní ekonomice od začátku tisíciletí 13,3 miliardy eur.
V Česku se z geotermální energetiky dostávají ke slovu jen malé projekty. Jde hlavně o tepelná čerpadla pro vytápění jednotlivých domů. Ta si vystačí s vrty hlubokými řádově jen ve stovkách metrů.
Velké projekty se u nás zřejmě ani v budoucnu nerozjedou. „Pro tuto technologii jsou zásadní a potřebné správné geologické podmínky, které se u nás bohužel nenacházejí. V současnosti nemáme informace o žádném chystaném projektu hlubokých geotermálních vrtů,“ uzavírá Dana Dvořáková.
