Hlavní obsah

Firem v daňových rájích ubývá, ale může jít o pouhý klam

Odhaduje se, že kvůli daňovým rájům přichází česká ekonomika o padesát miliard korun každý rok.

Článek

Patří daňové ráje k tržní ekonomice?

Určitě patří. A daňové ráje, ať tím myslíme karibské ostrovy, Kypr nebo Švýcarsko, patří k současné globální ekonomice. Na druhou stranu rovnou k tomu dodám, že nemoc patří k životu, ale nutně nás netěší, že je součástí života. Takže nějak podobně by to mohlo být s daňovými ráji.

My jsme tady měli několik kauz, ať už to byla Panama Papers nebo BahamaLeaks. Dopadly nějak výrazně a ovlivnily oblíbenost daňových rájů?

Tak oblíbenost, to záleží u koho. Vy možná myslíte oblíbenost u firem?

Ano.

To ještě uvidíme. Pokud jde o panamské dokumenty, tak ty byly zveřejněny v dubnu tohoto roku. Nějaká data, která by ukazovala, jestli Panamu nebo jiné daňové ráje firmy využívají, ať už k schování majetku nebo daňové optimalizaci, teprve uvidíme. Pokud bychom se podívali na oblíbenost u veřejnosti, myslím, že daňové ráje se dostávají do mnohem širšího povědomí veřejnosti a ne úplně pozitivním způsobem. Takže daňové ráje nezískaly na populárnosti.

Českých firem v daňových rájích je podle posledních dostupných údajů nějakých 13 252. Ale ve srovnání s rokem předtím je to úbytek, sice jen o 167 firem, ale je to úbytek. Jak si to vysvětlujete?

Možná jsou firmy opatrnější a rozmyslí si dvakrát, jestli jim stojí třeba za špatnou publicitu v médiích zakládat pobočku v daňových rájích. Druhá věc je, že to jsou jen počty firem a nevidíme objemy prostředků. Někdy jedna pobočka třeba společnosti Apple v Irsku může mít mnohem větší dopad v řádu miliard dolarů než deset poboček české firmy v Nizozemí.

Ty dopady. I Mezinárodní měnový fond odhaduje, že bohaté státy tratí kvůli daňovým rájům 509 miliard dolarů. Jaký je odhad pro Českou republiku?

Nějaké odhady jsou. Třeba nezisková společnost Glopolis přišla s odhadem ve své kampani Daně v ráji kolem 50 miliard korun ročně. Což by mělo opravdu velký dopad, pokud český stát vybere na korporátní dani 150 miliard ročně. Mohl by tedy vybrat téměř o třetinu více, pokud by odhady byly pravdivé. Naopak Ministerstvo financí pak na zprávu Glopolis reagovalo jinými odhady a tvrdilo, že by to mohlo být někde kolem pěti až patnácti miliard. To je asi rozpětí, v němž se pohybuje diskuze. A jaká je realita, nevím.

Doporučované