Článek
Přerovská firma Filák vyrábí například dopravní značky, které se nemusí kotvit do betonu. Fungují jako obří šrouby. Vyvíjí také vlastní stroje a věnuje se i výrobě holografických prvků. Ty nejčastěji fungují jako zabezpečení třeba kolků nebo třeba cenných papírů.
V roce 2012 si firma zažádala o vrácení DPH za takzvaný napařovač hliníku, na jehož pořízení dostali dotaci. Jde o stroj, který lze popsat jako tiskárnu holografických obrazců.
Firma ale narazila u finančního úřadu. Napařovač byly podle úředníků přeprodávaný mezi řetězcem firem, aniž byla odvedena daň z přidané hodnoty a společnost Filák si naopak daň odečetla. Podle úředníků o podvodu přitom „měli nebo mohli vědět“ .
„Tady se v celé kauze jedná o to, že jsme, byť na dotační titul, zpronevěřili DPH, což se mi zdá naprosto neadekvátní,“ komentuje případ Jan Filák starší, který stojí v čele firmy.
Podle úředníků ale šlo takzvaný karuselový podvod. Podnikatel se pustil do soudního sporu s Finanční správou. A Nejvyšší správní soud loni v březnu rozhodl, že Finanční správa nedokázala řádně zdůvodnit, v čem daňový podvod spočíval a jak k němu došlo.
Spor začal na zhruba 3,5 milionu korun, postupně se nabalil o další penále a další neodvedené daně. Podnikatel celou částku aktuálně odhaduje na sedm milionů korun.
„V momentě, kdy měl finanční úřad peníze vracet, tak se rozhodl, že dohledal další skutečnost, a znovu se tato kauza otevřela s tím, že nás vyslýchá kriminální policie,“ tvrdí Jan Filák s tím, že případ tak ještě není u konce.
Policie se ke konkrétním případům a firmám odmítá vyjadřovat. Pouze obecně potvrzují, že případy daňových podvodů řeší, a to i v Přerově. Aktuálně jsou ve stavu, kdy prověřují oznámení.
U soudů se správci daně nedařilo
Nejde jen o jednotlivý případ. Redakce Seznamu dostala k dispozici dokument, který shrnuje fungování Finanční správy v roce 2018. Tím se má zabývat vláda.
Podle tohoto dokumentu Finanční správa neuspěla u soudu ve zhruba třiceti procentech případů. Soudy loni daly za pravdu 291 poplatníkům ve sporu s Finanční správou. Přitom o rok dříve to bylo pouze ve 186 případech.
Ještě patrnější je to, když se vítězství a porážky převedou na peníze, o které se strany soudily. Finanční správa vyhrála spory za 3,4 miliardy korun a poplatníci za 3,2 miliardy. V minulosti tento poměr nebyl zdaleka tak těsný.
„Samozřejmě že vždycky by bylo lepší, aby to číslo bylo nižší,“ připouští pro Seznam Zprávy Tatjana Richterová, šéfka Generálního finančního ředitelství. Problém podle ní je, že se soudní praxe vyvíjí.
„To, co se soudilo před dvěma lety, se dnes může soudit jinak, my se z toho snažíme vyvodit nějakou zkušenost,“ pokračuje Richterová s tím, že aktuálně se rozhodují spory staré několik let.
Doba, kdy se tlačilo, jde k soudům
Poměr vyhraných sporů se může ještě zhoršit. K soudům totiž míří případy z let, které odborníci označují za dobu, kdy „Finanční správa tlačila moc“.
„Věřím tomu, že spousta sporů dopadne u soudu v neprospěch Finanční správy,“ říká Jiří Žežulka, bývalý šéf Generální finančního ředitelství a daňový expert ze společnosti Apogeo.
Upozorňuje také na to, že dokument Finanční správy odhaluje, že správce daně je úspěšný zejména v menších kauzách. Ve větších naopak vyhrávají poplatníci.
„Z těch čísel vyplývá, že správce daně je úspěšný v kauzách, které jsou řekněme do pěti milionů korun, doměřené daně. Zatímco daňové subjekty jsou úspěšné v kauzách s řádově dvaceti, třiceti miliony. Tím pádem pro ně náhrada škody bude vysoká,“ upozorňuje Žežulka.
Podle dokumentu popisujícího fungování Finanční správy v roce 2018 u soudů stále leží kauzy, ve kterých jde celkově o 24 miliard korun.
