Článek
„My potřebujeme mít jistotu, že při investici do tohoto zdroje nebudeme vystaveni regulatorním a cenovým rizikům, která dnes jsou velká,“ říká v rozhovoru osmačtyřicetiletý manažer a člen představenstva ČEZu Novák.
Dodává, že existuje pouze málo investorů, kteří by do podobně velkého projektu šli pouze na komerční riziko. „V podstatě všichni mají za sebou nějakým způsobem stát. Buď jsou přímo stoprocentně státní, jako to vidíme třeba v Číně či v Rusku. Nebo mají nějakou garanci,“ uvádí finanční ředitel energetického kolosu.
Za příklad dává britský model elektrárny Hinkley Point. „Britská vláda vlastně garantuje jak úvěry za entitu, která si bude půjčovat, aby mohla postavit jadernou elektrárnu, tak garantuje i výkupní ceny elektřiny na 35 let po jejím spuštění na relativně vysokých úrovních,“ vysvětluje.
Kam až by cena elektřiny musela vystoupat, aby investice do jádra dávala smysl?
„Samozřejmě to mnoho lidí počítalo. A dostali se v těch výpočtech na úrovně, které jsou třeba nad 80 eury. V Británii je ta podpora ještě významně výš, myslím si, že je stanovená přes 110 euro na megawatthodinu,“ uzavírá.
Aktuálně se přitom cena pohybuje na trhu okolo 50 eur za megawatthodinu.
Na celý rozhovor s Martinem Novákem se můžete podívat v úterý ve 14:00 na TV Seznam v pořadu Byznys Index.
