Článek
Zdaleka nejvíc čerpá ze státního rozpočtu hnutí ANO, které si po nedávných krajských volbách ještě o půl milionu korun přilepšilo, takže se jeho roční příspěvek jenom na mandáty v krajských zastupitelstvech vyšplhal na 44,5 milionu korun. Na druhém místě je ODS, která si příjmy vylepšila skoro o šest milionů a její roční příspěvek za krajské mandáty nyní bude činit 24,75 milionu. Největší zlom ve financování však nyní zažívají Piráti, kteří se z jednoho a čtvrt milionu vyšplhali do stejné výše jako ODS, tedy 24,75 milionu korun. Je to bezkonkurenčně největší nárůst v těchto volbách.
Viditelné rozdíly v tom, o kolik stouply nebo se naopak propadly příjmy politických stran za krajské mandáty, znázorňuje graf níže.
Sociální demokraté a komunisté velice ztrácejí. ČSSD ztratila nárok na roční příspěvek ve výši 31,25 milionu a propadla se na 9,25 milionu ročně. KSČM se propadla z 21,5 milionu na pouhých 3,25 milionu.
ČSSD téměř na dně
Pro ČSSD to představuje velký problém i přes odklad splácení dluhu dědicům advokáta Zdeňka Altnera (jde o 337 milionů korun i s úroky z prodlení). Soud v roce 2016 rozhodl, že částku musí začít splácet ihned, proti čemuž se sociální demokraté dovolali k Nejvyššímu soudu. Ten jim vyhověl a hrozbu splácení stamilionového dluhu odvrátil. Jenže finanční potíže strany i tak přetrvávají. Propad v hospodaření se stále zvětšuje hlavně kvůli neúspěchům ve volbách do Sněmovny, Evropského parlamentu či Senátu a nyní přibyl i neúspěch v krajských volbách.
Letošní senátní volby jsou pak pro ČSSD další zdrcující ranou, neobhájila totiž ani jeden mandát a její příspěvek ze státního rozpočtu se ztenčuje o dalších devět milionů korun ročně.
Komunisté a sociální demokraté se tak nyní v celkových příjmech ze státního rozpočtu propadli na poslední a předposlední příčku. Výrazně si polepšili Piráti, STAN a ODS.
„Bereme senátní volby jako jednoznačnou prohru. Podobně jsme skončili také v roce 2004. Naši kandidáti kampaň neošidili a víme bohužel, že pro naše voliče není Senát tak důležitý jako pro voliče opozice. Rozhodla jejich disciplinovanost a motivace,“ sdělil veřejnosti hned po sečtení hlasů předseda ČSSD Jan Hamáček.
Příjmy politických stran a hnutí ze státního rozpočtu
Státní příspěvky jsou vypláceny ze státního rozpočtu jednorázově i pravidelně každý rok. Objem finančních prostředků se odvíjí od úspěšnosti ve volbách.
Příspěvek na úhradu volebních nákladů:
Vyplácí se jednorázově po volbách; výši určuje absolutní počet získaných hlasů (strana, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získá alespoň 1,5 procenta hlasů, dostane 100 Kč za každý hlas, u voleb do Evropského parlamentu stačí 1 procento hlasů a sazba je 30 Kč za každý hlas).
Příspěvek na činnost:
Stálý – činí ročně šest milionů Kč pro subjekt, který získal v posledních volbách do Poslanecké sněmovny minimálně tři procenta hlasů. Za každou další i započatou 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 tisíc Kč. Za překročení hranice 5 procent hlasů obdrží strana či hnutí jednorázově 10 milionů Kč.
Příspěvek na mandát – za každého poslance nebo senátora strana získává 900 tisíc Kč ročně, na krajské zastupitele 250 tisíc Kč ročně.
Od výše příspěvku na činnost se odvíjí i výše příspěvku na podporu činnosti politického institutu.
Financování politických stran je složené z příspěvků od státu, sponzorských darů a členských příspěvků. Strany samy o sobě nemohou podnikat, ale mohou založit obchodní společnost či družstvo nebo se na nich účastnit jako společníci.
Finanční prostředky pak umožňují stranám mimo jiné platit si své zaměstnance, jejichž počty i mzdy se liší, často v závislosti na úspěších ve volbách. Graf zachycuje, jak skokově vzrostla průměrná mzda zaměstnanců hnutí ANO po posledních sněmovních volbách.