Článek
Takzvané bezdoplatkové zóny přestaly s pátečním vyhlášením rušícího nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů existovat. Řada chudých lidí tak opět dosáhne na dávku v hmotné nouzi: doplatek na bydlení.
„Tím pádem naše nařízení padá,“ konstatovala pro Seznam Zprávy starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO). Bezdoplatková zóna v severočeském okresním městě vznikla letos v září a trvala 24 dnů. Starostka dodává, že se v tomto týdnu sejde ještě s vedoucí správního odboru, aby dořešila administrativu.
Od tohoto týdne na znovunabyté právo na dávku začnou upozorňovat terénní pracovníci z neziskových organizací. „Vlastně je to tak, že jim to pracovníci musí vysvětlit a připomenout. Lidé si na to v těch lokalitách odvykli. Znova jim připomeneme, že na to mají nárok,“ říká Jan Němeček, ředitel karlovarské pobočky Člověka v tísni, který s kolegy už začal probírat postup.
Podobně mluví i Lukáš Průcha, ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni, podle kterého zatím nelze hovořit o zvýšeném zájmu o doplatky na bydlení od lidí ze sociálně vyloučených lokalit, protože o tom příliš nevědí. „Nabízíme to lidem, vysvětlujeme, co se děje,“ říká Průcha.
Dávku lze čerpat už za září
Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové mohou lidé o doplatek žádat na příslušném pracovišti úřadu práce, stejně jako když žádají o jiné dávky, ten je následně vyplacen vždy v měsíci, kdy je o něj požádáno.
„Je-li například o dávku požádáno v měsíci říjnu 2021, dávka se vyplácí v měsíci říjnu 2021,“ potvrzuje mluvčí Kateřina Beránková. Zároveň dodává, že lidem, kteří si stihnou zažádat o dávku ještě během září a splní nutné podmínky, vznikne nárok na doplatek už právě za měsíc září.
Kdo má nárok na doplatek?
Na doplatek na bydlení má nárok člověk, který nemá dostatečné příjmy, aby zvládl poplatit náklady spojené s bydlením. Na rozdíl od příspěvku na bydlení se doplatek vztahuje i na lidi žijící na ubytovnách nebo v nebytových prostorech. Dávka se individuálně odvíjí od nákladů na bydlení, příjmů osoby a „částky živobytí“, která je také individuální a zohledňuje mimo jiné i to, jestli je člověk víc než šest měsíců nahlášený na Úřadu práce.
Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi upozorňuje, že úřady práce musí přijímat žádosti o doplatky na bydlení i od lidí z lokalit, kde samotné obce bezdoplatkovou zónu nijak aktivně nezrušily.
„Bez ohledu na to, co udělá obec, tak mohou vystavovat rozhodnutí o přiznání,“ říká s odkazem na to, že ustanovení v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala vznik bezdoplatkových zón, už nenajdete.
Ústavní soud svým nálezem zrušil dva paragrafy zákona už na konci srpna. „Jelikož se nezjišťuje původcovství jevů, tak se opatření stejnou měrou dotýkají matek samoživitelek nebo osob hendikepovaných, které jsou chudé, ale nejsou původci těch jevů. Obec nemá možnost je ani ochránit. V tom je velká nespravedlnost. Je to nerovné zacházení s osobami, které jsou jinak ve stejném postavení a jsou v sociální nouzi,“ vysvětloval po nálezu před novináři soudce Jiří Zemánek.
V textu nálezu Ústavního soudu pak bylo upřesněno, že ke zrušení ustanovení dojde dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, k čemuž došlo právě v pátek 24. září.
Možnost vymezit „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, pro které se vžila zkratka bezdoplatkové zóny, měla města a obce od června 2017, na konci roku 2017 podala skupina senátorů návrh na zrušení těchto ustanovení.
