Článek
Šestasedmdesátiletý Duterte stojí v čele Filipín od roku 2016 a podle tamní ústavy smí úřad vykonávat jen jedno šestileté období. Na nejvyšší úřad v zemi by tak už kandidovat nemohl. Jeho kritici už dříve uvedli, že u nejvyššího soudu napadnou i jeho případnou kandidaturu na viceprezidenta.
„Mezi Filipínci převládá pocit, že nejsem oprávněn kandidovat a že by bylo porušením ústavy kandidovat na viceprezidenta,“ řekl dnes podle AFP Duterte. „Dnes oznamuji svůj (budoucí) odchod z politiky,“ dodal.
Prezidentské volby na Filipínách se konají příští rok v květnu a mezi zatím neoficiálními kandidáty je i Duterteho dcera, třiačtyřicetiletá Sara Duterteová-Carpiová, nyní starostka města Davao. Poslední průzkumy jí považují za jednu z favoritek.
Zatímco ale její podpora podle zářijového průzkumu citovaného tento týden agenturou Reuters klesla, roste popularita jiných kandidátů, zejména dvaačtyřicetiletého boxera Mannyho Pacquiaa, který oznámil kandidaturu před dvěma týdny a který je od roku 2016 senátorem.
Duterte už před nástupem do úřadu hlavy státu jako starosta města Davao proslul tvrdou protidrogovou kampaní, v níž pokračoval i jako prezident. Bezpečnostní složky během boje proti drogám zabily přes 6000 lidí, převážně menších obchodníků či uživatelů drog. Podle organizací hájících lidská práva je obětí mnohem více.
Letos v září soudci Mezinárodní trestního soudu (ICC) v Haagu oznámili, že ICC zahájí vyšetřování vražd spáchaných v rámci boje filipínské vlády proti obchodu s drogami. Vyšetřování se má týká let 2011 až 2019, kdy Filipíny spadaly do jurisdikce tohoto soudu, než Duterte rozhodl o odstoupení Filipín od zakládající smlouvy ICC.
