Matka je žena a otec je muž, má být v maďarské ústavě

Maďarská vláda chce prosadit změny ve volebním zákoně, které by ztížily opozici společnou koordinaci kandidátek proti straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Návrh na změnu poslala v pondělí v noci do parlamentu ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Aby mohla strana podat kandidátku, bude muset nově postavit kandidáty nejméně v 50 jednomandátových volebních obvodech, a to v devíti krajích a v hlavním městě. Dosud platí hranice 27 obvodů. Taková změna by podle serveru 444.hu znamenala zmaření plánu opozice, který počítal s tím, že proti sobě nebudou jednotlivé opoziční strany v obvodech stavět své kandidáty, ale že se kandidátovi Fideszu postaví jen jeden opoziční kandidát.

Opozice tak zřejmě kvůli zvýšení nutně obsazených obvodů bude muset místo koordinace v jednotlivých obvodech sestavit společnou celostátní kandidátní listinu. To automaticky znamená zvýšení vstupního prahu do parlamentu, který je pro koalice tří a vícero stran 15 procent. Vargová obhajovala návrh s tím, že cílí proti zakládání „trpasličích stran“ bez společenské podpory. Parlamentní volby čekají Maďarsko v roce 2022.

Vláda v Budapešti chce také upravit ústavu. Návrh už devátého ústavního dodatku má zaručit, že děti budou vychovávány v souladu s hodnotami vyplývajícími z „maďarské křesťanské kultury“. Návrh uvádí, že „základem rodinných vztahů je manželství“ a „matka je žena a otec je muž“. Dodatek také říká, že Maďarsko chrání „právo dětí na genderovou identitu odpovídající pohlaví, s nímž se narodily“.

Do parlamentu se v úterý v noci dostal také návrh zákona, podle kterého by mohli děti adoptovat pouze sezdaní lidé. Svobodní by museli mít k adopci speciální povolení od ministra, který stojí v čele resortu pro rodinné záležitosti. Podle LGBT organizace Háttér zákon prakticky znamená zákaz adopce pro homosexuální páry. Maďarsko sice homosexuálním párům nepovoluje manželství, o adopci ale může podle stávajících zákonů požádat jeden z partnerů a partneři pak mohou dítě vychovávat spolu.

Vicepremiér Zsolt Semjén minulý týden řekl, že Maďarsko by do své ústavy mělo v zájmu ochrany dětí začlenit zákaz „genderové propagandy“. V květnu pak kabinet zakázal změny údajů o pohlaví v osobních dokladech. Maďarská komunita LGBT se podle Reuters obává, že by se před volbami v roce 2022 mohla stát terčem politických útoků stejně jako v Polsku, kde byl odpor proti „LGBT ideologii“ jedním z klíčových témat vládní strany Právo a spravedlnost.

Agentura Reuters napsala, že mají zmíněné návrhy zákonů v současné koronavirové krizi posílit podporu vlády. Od středy v zemi platí přísnější protiepidemická omezení.

Několik stovek lidí v úterý večer protestovalo v Krakově proti kardinálovi Stanisławu Dziwiszowi. Jde o reakci na reportáž soukromé televize TVN, která viní Dziwisze z podílu na ukrývání sexuálních zločinů spáchaných duchovními a také z korupce. O obsahu reportáže a kontextu současných problémů polské katolické církve jsme psali zde.

Demonstranti v Krakově skandovali hesla jako „Chraňte děti, ne pedofily“ či „Dziwisz věděl, nepověděl“. Akci spojili také s protestem proti nálezu polského ústavního soudu, který výrazně omezuje legální možnosti umělého přerušení těhotenství. Masové demonstrace, které nález soudu vyvolal, v Polsku zeslábly. Menší protestní akce organizované Stávkou žen ale pokračují.

Nález ústavního soudu, který byl vyhlášen 22. října, ještě vláda nepublikovala ve Sbírce zákonů, a není tak účinný. Kdy vláda nález ve sbírce zveřejní, není jasné. Už v minulosti došlo k blokaci několika nálezů, které byly pro současnou vládu nepohodlné. K jejich publikaci došlo více než po dvou letech až po tlaku unijních institucí.

Slovenská vláda prodloužila o dalších 45 dní nouzový stav. Ten na Slovensku platí od 1. října a vládě umožňuje omezit práva a svobody obyvatel. Původně se spekulovalo o prodloužení nouzového stavu o 90 dní, což by znamenalo, že by platil až do února. Proti takovému kroku se ale postavil ministra hospodářství Richard Sulík z koaliční strany SaS. V platnosti dál zůstává zákaz shromažďování více než šesti lidí.

Deset dní po islamistickém útoku ve Vídni se rakouská vláda dohodla na balíku opatření proti terorismu. Podle agentury APA zahrnuje preventivní elektronické sledování už dříve stíhaných lidí nebo preventivní vazbu pro pravděpodobné pachatele trestných činů spjatých s terorismem.

Mezi dalšími body balíčku opatření je možnost odejmutí rakouského občanství osobám odsouzeným v souvislosti s terorismem. Upraveny mají být také zákony o držení zbraní a další zákony s cílem „efektivního boje s nábožensky motivovaným politickým extremismem“.

Snadnější má být uzavírání extremistických spolků nebo zařízení, která se podílejí na teroristické propagandě; úřady by měly mít k dispozici seznam imámů.