Ficovi se sype strana, za Pellegrinim odchází další tváře Směru

K projektu nové sociálně-demokratické strany slovenského expremiéra Petra Pellegrini se přidávají další politici strany Směr Robert Fica. Pellegrini ohlásil odchod ze Směru minulý týden, důvodem byl rozkol mezi ním a Ficem o budoucím směřování strany. Původně chtěl Pellegrini kandidovat na předsedu partaje, i podle médií byl ale pravděpodobnější jeho odchod.

K projektu, který se má oficiálně zaregistroval na podzim, se ve středu připojili další místopředsedové Směru a poslanci. Po Pellegrinim dali Ficovi sbohem známé tváře jako exministryně vnitra Denisa Saková nebo místopředsedové Směru Richard Raši a Peter Žiga a dalších 7 poslanců. Ve volbách získal Směr v parlamentu 37 mandátů.

„Kdybyste spočítali preferenční hlasy lidí, kteří jsou dnes v této místnosti, tak je to gró všech hlasů, které dostala naše strana (Směr),“ řekl Pellegrini na středeční tiskové konferenci, které se zúčastnili i jeho političtí spojenci.

Ficův Směr není podle Pellegriniho soupeřem jeho nového projektu. Ten má stát na dvou pilířích: sociálním a protifašistickém. Nová značka může mít podle serveru Aktuality.sk v budoucnu vyšší koaliční potenciál. I když už někteří političtí konkurenti označili Pellegriniho za „Fica v hezčím hávu“, možnou spolupráci s ním nevyloučila například strana SaS Richarda Sulíka.

Na Slovensku se začala prodávat pamětní medaile s podobiznou prezidentky Zuzany Čaputové. K dispozici je 300 kusů ve zlatém a 500 ve stříbrném provedení, počet mosazných medailí je neomezený. Medaile se razí v Miniceně Kramnica k prvnímu výročí Čaputové ve funkci, které připadlo na pondělí.

Autorem averzní strany s portrétem prezidentky je Štefan Novotný, který na pamětní medaile tvořil i podobizny ostatních slovenských prezidentů. Novotného aktuální dílo ale vzbudilo na sociálních sítích posměch a negativní reakce. Mnoho komentujících ho považuje za nepovedené a medaile se už staly cílem mnoha satirických fotomontáží.

Satirici považují za autora medaile bývalého předsedu Národní rady Andreje Danka, který proslul řadou faux pas a přeřeků.

Objevila se i narážka na známý výrok ze seriálu Černobyl „Not great, not terrible“.

Ve slovenském Pezinku pokračuje hlavní soudní líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Marianu Kočnerovi, Aleně Zsuzsové a Tomášovi Szabóovi hrozí trest 25 let nebo doživotí. Ve středu se k soudu osobně dostavili po delší době všichni tři.

U soudu představovala obžaloba další důkazy, včetně výpisů hovorů, zajištěných automobilů a listinných důkazů. Prokurátoři pak u soudu ukazovali i věcné důkazy: například černé kukly, pouzdro na pistoli, mobilní telefony nebo bankovky.

Četly se také další zprávy ze šifrované komunikace mezi Kočnerem a Zsuzsovou v aplikaci Threema. V té se na začátku února 2018, tedy zhruba dva týdny před vraždou Kuciaka, bavili o „vyřešení svrabu“, což mělo podle obžaloby znamenat objednávku vraždy. Následovat výslech Kočnera. „Skutek, který je mi kladen za vinu, vraždu Jána Kuciaka, jsem neudělal, žádnou vraždu jsem si neobjednal,“ prohlásil Kočner na začátku své spontánní výpovědi. Pak zpochybňoval důkazy a poukazoval na údajné rozpory.

Kočner mluvil i o samotném Kuciakovi. „Chci dokázat, že o mně pan Kuciak psal méně, než jiní,“ řekl Kočner. „Nepřinesl nic nového, jen to, co už zveřejnil někdo jiný,“ prohlásil obžalovaný.

U odvolaného šéfa slovenských státních rezerv Kajetána Kičury policie při domovní prohlídce zajistila 20 kusů zlatých cihel o hmotnosti 250 gramů, jejich hodnota je v přepočtu zhruba 6,6 milionu korun.

Kičura je od dubna ve vazbě kvůli obvinění z přijímání úplatků a legalizace příjmů z trestné činnosti. Z funkce ho krátce před zadržením odvolala nová vláda Igora Matoviče kvůli skandálu kolem předraženého nákupu ochranných pomůcek proti koronaviru.

Po Praze i Budapešť. Neznámý pachatel v úterý maďarské metropoli posprejoval bustu britského premiéra Winstona Churchilla. Na jejím podstavci přibyl nápis „Nazi“ a zkratka „BLM“ odkazující na Black Lives Matter - ústřední heslo protirasistických protestů, které vypukly ve Spojených státech po smrti Afroameričana George Floyda.

Vandalismus v Budapešti už vyšetřuje policie. Busta stojí v parku od roku 2003, kdy jí odhalila Churchillova dcera Mary Soamesová. Terčem vandalismu se stala v minulosti už několikrát.

Ještě před povinnou karanténou kvůli nákaze náměstka Petra Hlubučka stihnul pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib promluvit do polské volební kampaně. Na Twitteru podpořil varšavského primátora Rafała Trzaskowského.

V narážce na slova polského prezidenta Andrzeje Dudy, který přirovnal „ideologii LGBT“ k bolševismu, napsal pražský primátor, že „neví o tom, že by LGBT povraždilo 100 milionů lidí“. Hřibova tweetu si všiml například polský deník Rzeczpospolita nebo portál Gazeta.pl.

V Polsku se aktuálně píše i o vztazích s USA. Kvůli výrokům prezidenta Dudy měla podle Deníku Gazeta Prawna intervenovat v prezidentském paláci americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová.

Dudova slova o LGBT se měla dotknout Trumpova poradce Richarda Grenella. Ten je přitom důležitou postavou při vyjednávání o tzv. Fort Trump - zvažované základně navýšených počtů amerických vojáků v Polsku.

Server Politico pak v noci napsal, že Trump pozval Dudu do Washingtonu. Pracovní cesta by se mohla uskutečnit ještě před termínem polských voleb (28. června). Prezidenti mají řešit přesuny amerických vojáků v Evropě a stavbu americké základny Fort Trump v Polsku.

V Rakousku ve středu dokončili ražbu Koralmského železničního tunelu vedoucího asi 1250 metrů pod pohořím Koralpe. Téměř 33 kilometrů dlouhý tunel, který je vůbec nejdelší v Rakousku a šestý nejdelší na světě, bude součástí Koralmské dráhy spojující Štýrský Hradec s Klagenfurtem a výrazně tak zkrátí spojení s Vídní a s jadranskými přístavy.

Tunelářské práce se dokončily po 24 letech od prvních plánů stavby. Ražby ze štýrské a korutanské strany se setkaly s přesností 12 centimetrů. Náklady na stavbu tunelu jsou 5,4 miliardy eur. V roce 2025 má tunelem denně projíždět 200 vlaků.

Akce s větším počtem lidí by měly v Německu zůstat zakázané až do konce října, shodly se mezi sebou premiéři spolkových zemí před odpoledním jednáním s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Podle informovaných zdrojů agentury DPA byly návrhy intenzivně předjednány s kancléřstvím, ale zatím není jasné, zda právě bod týkající se velkých akcí zůstane i v závěrečném usnesení.

V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, se od počátku epidemie infekce virem SARS-CoV-2 potvrdila u 187 184 lidí. Zhruba 173 600 z nich se již uzdravilo. Nejpostiženější spolkovou zemí zůstává Bavorsko, kde se nákaza potvrdila u 47 710 lidí.