Článek
Představí 24 snímků – například o zločinech totalitních režimů, portréty jejich odpůrců i filmy o vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Lidé však uvidí i dobové ukázky propagandy, sdělili zástupci Muzea paměti XX. století na dnešní tiskové konferenci. Festival potrvá do neděle, projekce budou v holešovickém Bio Oko a část bude i v Domě pážat na Hradčanech. Loňský festival byl kvůli pandemii covid-19 on-line.
Historik Petr Blažek dnes za pořadatele uvedl, že program ovlivnilo letošní výročí 100 let od vzniku Komunistické strany Československa. Výběr filmů však podle něj nereflektuje jen dějiny po komunistickém puči v roce 1948, ale budou i snímky týkající se nacistické okupace či soupeření totalitních režimů.
Z programu Blažek upozornil například na film polského tvůrce Macieje Drygase Jeden den v lidově demokratickém Polsku. „Režisér si vybral jeden den v dějinách Polska, o kterém, když se podíváte (…) do chronologie, nic nezjistíte,“ poznamenal Blažek. Drygas se tak podle něj za pomocí archivů pokusil zrekonstruovat průběh a atmosféru 27. září 1962.
Dále Blažek zmínil dokument Anastasie Miroshnichenkové o generálovi Sergeji Vojcechovském, který byl po druhé světové válce odvlečen z Československa sovětskou rozvědkou do gulagu. Tam pak v 50. letech zemřel. Historik hovořil také o filmu 1989: A Statesman Opens Up, který se věnuje konci komunistického režimu v Maďarsku a jeho reflexi.
Právě vyrovnání se s minulostí je podle Blažka jedním ze stěžejních témat přehlídky. Už ve středu bude například projekce dokumentu Olgy Sommerové Bez trestu a bez pokání. „Vznikl na závěr série Ztracená duše národa. Je to film o tlusté čáře za zločiny komunismu a je to film, který jsem dělala s politickými vězni, kteří byli z té tlusté čáry naprosto zoufalí,“ vzpomínala dnes dokumentaristka. Sommerová bude mít na přehlídce i další snímek, druhý díl z triptychu věnovanému Chartě 77.
Přehlídka přinese i filmy řady dalších známých dokumentaristů - například Heleny Třeštíkové, Martina Vadase, Pavla Křemena, Roberta Sedláčka, Vladimíra Merty či Arkadiusze Golembiewského. Ten loni získal festivalovou cenu Strážce paměti udělovanou za obranu a obhajobu paměti, kvůli pandemickým opatřením si ji však nemohl převzít. Učiní tak v letošním roce a pořadatelé během festivalu předají také ocenění Strážce paměti a Tvůrce paměti letošním laureátům.
Podle ředitele Muzea paměti XX. století Jana Kalouse je letošní novinkou rozšíření festivalu. Hlavní program, projekce a diskuze se konají od čtvrtka do soboty v Bio Oko. Už ve středu však bude v Domě pážat výstava grafika Pavla Vošického s prezentací jeho vzpomínkové knihy a vedle zmíněných dokumentů Sommerové i projekce snímku Cáry starých filmů, složeného z undergroundových filmů a koncertů. V plánu je také koncert písničkáře Jiřího Dědečka. V neděli pak na stejném místě přehlídku zakončí několik projekcí.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů o 20. století Nezlomní a obětovaní vznikl v roce 2020 jako projekt Muzea paměti XX. století. Název festivalu odkazuje na osudy mnoha lidí, kteří v bývalém Československu vzdorovali nacistické okupaci či komunistickému režimu. Záznamy besed a ceremonií mohou lidé zhlédnout on-line na webu festivalu. Na programu spolupracují Polský institut, Národní filmový archiv, Vojenský historický ústav, Památník ticha Bubny a Česká televize.
Muzeum paměti XX. století bylo zřízeno hlavním městem Prahou s cílem vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa. Muzeum by mělo sídlit v Domě pážat na Hradčanech a v budoucnu ve zrekonstruovaných prostorách Strahovského stadionu.
