Článek
Diskusní a umělecký program zdůrazní nezbytnost zkoumání dějinných či současných událostí z různých úhlů pohledu a zaměří se na ohýbání skutečnosti ve prospěch ideologií. Novinářům to dnes řekli organizátoři při příležitosti stého výročí narození Marie Kudeříkové, jíž věnují jednu z dramaturgických linek.
Festival chce komunistickou odbojářku Kudeříkovou, popravenou v roce 1943 nacisty, představit bez ideologického nánosu a připomenout ji především jako statečnou ženu, která ani při těžkých výsleších neprozradila nikoho ze svých spojenců.
„Její osobnost je známá především lidem, kteří vyrůstali před rokem 1989, protože ji komunistický režim propagoval a vytvořil z ní hrdinku. Po roce 89 jsme na ni kvůli vyrovnání se s komunistickou minulostí naopak úplně zapomněli. Myslíme si přitom, že její příběh má co říct i nyní. Zároveň tím, jak byl zneužíván ve prospěch komunistické ideologie, je typickým příkladem ohýbání skutečnosti, což je tématem letošního ročníku,“ řekla programová ředitelka Blanka Návratová.
Do festivalové linky věnované Kudeříkové se zapojí choreograf a režisér Martin Dvořák, který vytvoří divadelní večer. Dvořák již například v roce 2019 ve spolupráci s festivalem Meeting Brno vytvořil taneční představení v ulicích Brna jako připomínku osudu tří obětí brněnských demonstrací v roce 1969. Organizátoři festivalu dále oslovili ke spolupráci sochaře a výtvarníka Pavla Karouse, který vytvoří uměleckou intervenci reagující na sochu Kudeříkové na třídě Kapitána Jaroše.
Dalším příběhem, kterému se bude festival věnovat, je banderovský mýtus a jeho využití komunistickou propagandou v bývalém Československu stejně jako sovětskou propagandou na dnešní Ukrajině. Tzv. banderovci byli někdejší příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery. UPA za druhé světové války na některých místech Ukrajiny spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Někteří členové UPA se podíleli na vyvražďování Židů, Poláků a volyňských Čechů.
„Máme v Brně skvělého historika, Tomáše Řepu, který se tématu Stepana Bandery a jeho frakci věnuje, a také historika Radko Mokryka původem z Lvova. S nimi na téma banderovců připravíme večer doprovázený konzumací ukrajinské kuchyně a poslechem ukrajinské hudby. Budeme se zabývat nejen tím, co se stalo, ale hlavně jak se s tím narativem zacházelo,“ řekl člen dramaturgické rady Matěj Hollan.
Tématem pravdy a lži se bude zabývat výstava inspirovaná esejí Moc bezmocných Václava Havla, od jehož smrti letos uplyne deset let. Výstava bude umístěna po dobu konání festivalu ve veřejném prostoru a budou se k ní vztahovat diskusní pořady navazující na Havlův myšlenkový odkaz.
Centrem festivalového dění se stejně jako loni stane augustiniánský klášter na Mendlově náměstí. Organizátoři věří, že koronavirová pandemie program neovlivní, a to i s ohledem na to, že se řada akcí bude konat venku. Festivalu se každoročně zúčastní kolem 6000 lidí.
