Fenomén esport je vítězem korona krize. Proč ho sleduje stále víc lidí?

Ať se to veřejnosti líbí, nebo ne, profesionální hraní her je v mnoha státech oficiálním sportem a ve spoustě případů také lukrativním povoláním. V době nejrůznějších opatření kvůli covidu-19 navíc esport přilákal množství nových diváků, takže jeho hodnota celosvětově vzrostla.

Velikost světového trhu esportu je v současné době odhadována na 1,34 miliardy dolarů, hodnota toho českého pak na 50 milionů korun. Roste zájem jak ze strany hráčů, tak diváků.

„Aktuálně hraje o 50 procent více hráčů a zhruba o 40 procent více diváků se přihlašuje prostřednictvím různých online platforem a sleduje esport. Na Twitch.tv se zdvojnásobil počet lidí a kanálů, které vysílají hry. Esport je tedy zajímavý nejen pro tvůrce obsahu, ale i pro konzumenty,“ potvrzuje trend Ladislav Dyntar, zakladatel nejúspěšnějšího českého esportového týmu eSuba.

Trochu paradoxem ale je, že na trend zatím příliš nezareagovaly firmy, které mohou svými financemi esport ještě více rozhýbat. Jedním z důvodů je ostych, druhým pak fakt, že do esportu investují peníze nejčastěji z marketingového rozpočtu, který většina firem nyní seškrtala.

„Esportový byznys je z 80 procent živ z marketingových peněz firem a tam se kvůli koronaviru hodně škrtalo, takže ačkoliv esport roste, objem peněz, který do něj teče, se nyní snížil. Očekáváme, že se to do normálu vrátí někdy na začátku příštího roku. Nemáme ještě dostatek zajímavých partnerů. Ve světě už inzerují i výrobci matrací a polštářů, protože si uvědomují, že i hráč musí spát, kdežto u nás se to točí okolo přímého okruhu,“ popisuje Dyntar, kde má Česká republika ještě mezery.

Firmy by si podle něj měly uvědomit potenciál, který esport jako reklamní kanál nabízí. Z průzkumů vyplývá, že diváci her na reklamu reagují velmi pozitivně, a navíc se nejčastěji jedná o mladé muže ve věku 18 až 35 let, kteří už například nesledují televizi. Inzerovat na hráčských platformách zubní pastu nebo tenisky proto dává stejný smysl jako na tradičních kanálech.

Oproti jiným sportům přitom esport výrazně neomezil ani koronavirus. V březnu 2020 dokonce herní portál Steam zaznamenal rekordní počet aktivních hráčů v jednom okamžiku – a to 23 milionů.

Slibné budoucnosti profesionálních hráčů her si je dobře vědoma například loterijní společnost Sazka, která ve své lize nabídla dva a půl milionu korun jako celkovou výhru a s jedním milionem na hru překonala český rekord. Finančně také podporuje už dva české esportové týmy, Brute a Inaequalis.

Poslední roky přitom byly pro lokální esport příznivé. „Spousta značek do něj chtěla investovat. Projevuje se to i na Prize money, kdy už máme první turnaj, který překročil milion korun v rámci jedné hry. Esport máte navíc možnost vždy nějakou cestou sledovat online,“ vysvětluje Dyntar.

Do esportu investují také známí čeští sportovci jako Vladimír Šmicer, Makhmud Muradov nebo Jakub Jankto a přidávají se i celé kluby, například Sparta Praha nebo Viktoria Plzeň. Podle Dyntara by ale propojení klasického a elektronického sportu mělo být větší. Tyto dva světy jsou si totiž velmi podobné.

„V esportu se točí podobný byznys jako v jiném sportu. Když chce hráče jiný tým, musí ho vyplatit, většinou se ale čeká na konec sezony. Myslím, že teprve přijde období, kdy si v půlce sezony budu chtít vytáhnout nějakého Ronalda počítačových her a budu chtít, aby reprezentoval eSubu,“ dodává.

Přestupy během sezony se nedělají příliš často, esportový tým tvoří jen pět hráčů, a tak je každá změna znát. Pokud navíc v Česku dojde ke kontraktu, je oproti těm světovým v řádech „jen“ desítek tisíc korun. Není ale už výjimkou, že český hráč esportu dostane nabídku ze zahraničí.