Favorit íránských voleb je ultrakonzervativec, figuruje na sankčním seznamu

„Každý hlas se počítá … přijďte, hlasujte a vyberte si svého prezidenta … je to důležité pro budoucnost vaší země,“ naléhal dnes na Íránce nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí poté, co sám hlasoval v jedné z volebních místností v Teheránu.

O tom, komu dal hlas, pochybuje jen málokdo. Blízkým spojencem ajatolláha a údajně i preferovaným budoucím kandidátem na jeho následnictví je Ebráhím Raisí, 60letý ultrakonzervativec a nynější šéf íránské justice.

Raisí byl favoritem voleb už od počátku kampaně, nyní se ale experti domnívají, že dostane od Rady dohlížitelů vítězství na stříbrném podnose. Rada totiž z voleb vyřadila hlavní kandidáty reformistů a také bývalého jaderného vyjednavače Alího Laridžáního, který je považován za konzervativce.

„Raisí v podstatě nemá protikandidáta, Rada dohlížitelů to vyselektovala tak, že protikandidát prakticky není. Odhaduje se, že Raisího zisk bude mezi 60 až 70 procenty hlasů,“ řekl Seznam Zprávám Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Ke zvolení prezidenta proto podle něj dojde už po prvním kole.

Stejně jako Chameneí pochází i Raisí z města Mašhad na severovýchodě země. Na rozdíl od nejvyššího vůdce země ale nemá status ajatolláha, tedy nejvyšší postavení mezi šíitskými kleriky. Raisí ale svůj původ odvozuje z přímé linky od proroka Muhammada, díky čemuž může nosit černý turban a těšit se úctě mezi nábožensky konzervativními voliči.

Ultrakonzervativního klerika si mnozí Íránci spojují s obdobím krvavým procesů po íránsko-irácké válce v roce 1988. Raisí tehdy pracoval jako soudce revolučního soudu, který měl za úkol zúčtovat s odpůrci Islámské republiky. Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že nese odpovědnost za popravy několika tisíc lidí. Pokud bude zvolen, šlo by vůbec o prvního íránského prezidenta, který by figuroval na americkém sankčním seznamu.

Raisí vedl od roku 2016 nadaci Astan Kuds Razaví, která spravuje pomník imáma Réry v Mašhadu, jedno z hlavních poutních míst v zemi. Organizace, již Raisí vedl, slouží nejen jako charita, ale je také ekonomickým kolosem zapojeným do různých oborů včetně stavebnictví či zemědělství.

O tři roky později jmenoval Raisího Chameneí do čela justice, kde měl za úkol vést boj proti korupci. Toho zároveň využil i v poškození svých politických oponentů, poznamenal deník The Washington Post. Jedním z vysokých úředníků, proti nimž zasáhl, byl i bratr výše zmíněného Laridžáního. Zřejmě i kvůli této aféře Rada dohlížitelů Laridžáního z prezidentských voleb vyřadila.

Tentýž rok se Raisí stal také viceprezidentem Rady expertů, která vybere nástupce 85letého Chameneího. Pokud by nyní zvítězil v prezidentských volbách, získal by Raisí značnou popularitu a své šance stát se jednou nejmocnějším mužem Islámské republiky by značně posílil. O prezidentský post se ostatně ucházel už minule, jasně ale prohrál s umírněným Hasanem Rúháním.

Stejně jako v několika předchozích volbách i tentokrát odstoupili dva kandidáti těsně před hlasováním, aby podpořili toho, kdo má podle nich největší šanci – v tomto případě Raisího. Reformisté naopak vyzývali k bojkotu voleb.

Názory má Raisí velmi konzervativní, na rozdíl od současné hlavy státu Rúháního je odpůrcem otevírání se ekonomiky Západu. Raisí sice není a priori proti vyjednávání se světovými mocnostmi o obnovení jaderné dohody, podmiňuje ji ale ukončením mezinárodních sankcí. Pokud ve volbách zvítězí, zlepšení vztahů se Spojenými státy či evropskými zeměmi nelze příliš očekávat.

Na druhou stranu ale nehrozí ani prudké zhoršení vztahů do té míry, jaké nastalo po zvolení Mahmúda Ahmadínežáda: „To se opakovat nebude, jejich naturel je odlišný. Zatímco Ahmadínežád byl velkohubý populista, Raisí je pragmatik, který v kampani tvrdil, že je nadstranický. Je to ale zajištění kontinuity režimu, protože Raisí má velice blízko k nejvyššímu duchovnímu vůdci Chameneímu,“ připomíná politolog.

Pokud by dnes ani jeden z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů, následovalo by druhé kolo. Výsledky pátečních voleb mají být zveřejněny nejdříve v noci na sobotu.

Otázkou je i volební účast, která by mohla nového prezidenta poškodit. „Systémově to režimu dramaticky neublíží, on s tou nízkou účastí počítá. Pokud by ale byla skutečně velice nízká a Raisí získal třeba jen okolo 15 procent Íránců, měl by jako prezident nízkou legitimitu,“ dodává Kraus.

Devětadvacetiletá bankovní úřednice z Tabrízu, která se představila jako Sara, je rozhodnutá volby bojkotovat: „Ukazujeme tak světu, že islámská republika není pro Íránce legitimní,“ citoval ji server Middle East Eye.

Protesty Íránců nicméně politolog z Masarykovy univerzity neočekává: „Nestrhly se ani ve chvíli, kdy Rada dohlížitelů oznámila jména povolených a zakázaných kandidátů. To byla chvíle, kdy by se protesty strhnout měly. Myslím, že velká část Íránců rezignovala a přijmou volby jako nelegitimní a nebudou Raisího uznávat jako svého prezidenta,“ uzavírá.