Článek
Obaly na bagety, hranolky i burgery využívané českými fastfoodovými řetězci, a také papírové nákupní tašky i ubrousky obsahují škodlivé perfluorované látky, takzvané PFAS. Prokázala to studie spotřebitelské organizace Arnika, která se zapojila do mezinárodního výzkumu obalů na potraviny v šesti evropských státech.
PFAS jsou nebezpečné chemikálie, které mohou při dlouhodobé kumulované spotřebě způsobovat velké zdravotní problémy. Do prostředí se dostávají z odpadu na skládkách, průmyslu, omýváním ošetřených výrobků, praním textilu a používáním hasicích pěn.
V přírodě se téměř nerozkládají, kontaminují pitnou vodu, půdu nebo ovzduší, rozšířily se do všech oceánů a moří. Nelze je všechny snadno vyfiltrovat v čistírnách odpadních vod, ani jednoduše rozložit, nezničí je dostatečně ani spálení ve spalovnách.
„Je to časovaná bomba. Vyrábějí se od 50. let minulého století. Jsou všude, kumulují se a jsou neodbouratelné. Je jich kolem 5000 a postupně se přichází na to, jak moc jsou které z nich nebezpečné – narušují například funkci štítné žlázy a způsobují několik druhů rakovin. Říká se jim také věčné chemikálie,“ popisuje Tomáš Cajthaml, profesor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který zároveň působí na Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
Podle něj jsou při výrobě některých výrobků, například čipů, nepostradatelné, avšak v řadě jiných výrobků, například ve výrobcích přicházejících do styku s potravinami, obalech, hasicí pěně nebo u nepromokavého oblečení nejsou nutné, a tam by je vyřadil a nahradil jinými látkami.
„V obalech, natož potravinových, nemají být vůbec,“ dodává Cajthaml.
Co to je PFAS
– PFAS jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc synteticky vyrobených látek, které odolávají mastnotě, vodě nebo vlhkosti.
– Používají se při výrobě papíru na pečení, potravinových boxů na jídlo, nepřilnavých teflonových pánví, nepromokavého oblečení, jako je Gore-Tex, anebo hasicích pěn.
– U člověka mohou zvyšovat riziko onemocnění štítné žlázy, vysokého krevního tlaku v těhotenství, hodnotu cholesterolu v krvi nebo riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty.
– Dále mohou snižovat účinnost očkování, plodnost u žen nebo porodní váhu u novorozenců.
A právě v potravinových obalech je Arnika, pro kterou laboratorní zkoušky provedla VŠCHT, našla u všech šesti v Česku zkoumaných výrobků – obalu na burgery od KFC, sáčku na hranolky od McDonald’s, obalu na bagetu od Bageterie Boulevard a dále v papírové nákupní tašce Penny Marketu a Lidlu a u ubrousku od společnosti Industrie Celtex.
České zákony zatím používání PFAS nezakazují, avšak na evropské úrovni se již o jejich zákazu debatuje. Nejdále šlo zatím Dánsko, které PFAS zakázalo používat v roce 2019, avšak kvůli tomu, že se do oběhu tyto látky dostávají také recyklací, stanovilo tolerovanou hranici jejich výskytu na úrovni 20 mg/kg TOF (Total Organic Fluorine), což je celková koncentrace organického fluoru, která signalizuje přítomnost toxických látek PFAS ve výrobku.
Pokud je TOF pod touto hranicí, dostaly se toxické látky do výrobku patrně při recyklaci, pokud je nad touto hranicí, byly do produktu přidány navíc.
Vůbec největší podíl škodlivých látek obsahovaly obaly fastfoodových řetězců, u nichž nalezená koncentrace přesahovala až 24krát dánskou hranici. Taška Penny Marketu přesáhla dánskou hranici jen mírně a taška Lidlu a ubrousek společnosti Industrie Celtex byly pod touto hranicí.
KFC a Bageterie Boulevard zatím na dotaz redakce, zda hodlají s vysokým podílem PFAS ve svých obalech něco udělat, neodpověděly, ale McDonald’s tím bude pracovat.
„Na veškerých trzích, na kterých působíme, jsme se zavázali do roku 2025 odstranit všechny přidané fluorované sloučeniny z obalových materiálů, do kterých naše produkty balíme. Nyní děláme vše proto, abychom tento závazek dodrželi a v roce 2025 jídlo balili už jen do obalů bez přidaných fluorovaných sloučenin,“ říká mluvčí McDonald’s ČR Jitka Pajurková.
Společnost podle ní tímto navazuje na již dřívější změny v obalovém portfoliu, včetně odstranění významné skupiny PFAS, BPA / BPS a ftalátů.
„Dánský model, který používání PFAS zcela zakazuje, je pro nás do určité míry vzorem a inspirací. Všechny v současnosti používané obalové materiály společnosti McDonald’s jsou v souladu s FDA, EU a všemi místními regulačními orgány. Ve spolupráci s našimi dodavateli navíc neustále sledujeme, testujeme a inovujeme všechny obalové materiály, abychom tak zajistili jejich bezpečnost pro zákazníky a zároveň byli šetrní k životnímu prostředí,“ dodává Pajurková.
Na nález toxických látek zareagoval i Penny Market, který podle vyjádření mluvčího Tomáše Kubíka papírové tašky společně s dodavatelem pravidelně testuje v nezávislých laboratořích.
„Na základě výsledků těchto testů můžeme potvrdit, že tašky splňují veškerá platná česká i evropská nařízení ohledně bezpečnosti papíru pro kontakt s potravinami. Rovněž dodavatel tiskových barev na papírové tašky deklaruje nevyužívání zmíněných substancí ve svých komponentech. Arnika nám dále nabídla, že s námi může tuto problematiku dále konzultovat. Zůstaneme s nimi ve spojení a budeme o tom dále diskutovat,“ doplňuje Kubík.
Podle autorky studie Jitky Strakové z Arniky jsou vysoce toxické látky skupiny PFAS natolik závažným zdravotním i environmentálním rizikem, že řešením je pouze okamžitý zákaz v Evropské unii i ve zbytku světa a jejich nahrazení bezpečnými alternativami.
„Ohromné množství fastfoodových obalů zmizí v koši jen pár minut po použití, ale tyto věčné chemikálie na nás paradoxně budou negativně působit napořád,“ apeluje.
Celkově bylo ve Francii, Německu, Nizozemsku, Česku, Velké Británii a Dánsku otestováno 42 kusů obalů, 32 z nich obsahovalo PFAS. Překvapivé bylo, že toxické látky obsahovaly i obaly z kompostovatelných materiálů, například z cukrové třtiny, které začaly nahrazovat polystyrenové nádobí. „Bohužel, ty obsahovaly nejvyšší koncentrace PFAS,“ dodává Straková.
