Článek
V pátek se na různých místech Evropy rozhoří vatry. Nebudou to žádné opožděné čarodějnice, ale způsob, jakým chtějí farmáři upozornit na problémy soužití s vlky. Proti šelmám, které jim způsobují škody na stádech, budou protestovat i na Broumovsku, kam se vlk vrátil v roce 2015. Letos už šelmy na Broumovsku zadávily pět telat a několik ovcí.
„Víme, že protestem ničemu nezabráníme, ale chceme jím upozornit na ten neskutečný problém, který tady vznikl. Problém s vlky je v celé Evropě. Rozšiřují se, přemnožují a nikdo na to nereaguje,“ říká Jan Šefc, chovatel ovcí z východočeského Lachova, který je dlouhodobým kritikem návratu vlka do volné přírody. Od roku 2015 ho to stálo už asi 70 ovcí. Od státu sice dostal finanční náhradu, utrpení zvířat a pocity člověka, který ráno najde v ohradě potrhané ovce, to však podle něj nezalepí. „Nám nejde o to, aby nám někdo platil škody, my potřebujeme, aby vlk neútočil,“ říká rázně.
Je proto jedním ze spoluautorů žaloby na stát, v níž loni farmáři žádali možnost regulace této v Česku chráněné šelmy. Obvodní soud žalobu zamítl, farmáři se odvolali.
Návrat vlka do české krajiny naopak vítají ochránci přírody, kteří dokonce organizují vlčí hlídky. Ty sledují pohyb a rozmnožování vlků a pravidelně zveřejňují také záběry z videopastí. Páteční protest farmářů jsou rozhodnuti ignorovat. „Nemáme moc času a radši ho věnujeme práci s těmi farmáři, kteří chtějí ochránit svoje stáda,“ říká koordinátor vlčích hlídek Miroslav Kutal.
Spolu s kolegy proto připravuje projekty na lepší zabezpečení pastvin a tedy ochranu stád. Zároveň lobbují za jejich stoprocentní proplácení z fondů Evropské unie. „To je jediné řešení, ne regulace. Jestli bude jeden vlk nebo deset, je to jedno, ty škody budou. A vyhubit vlky není reálné, protože migrují, chodí sem z Polska, Německa,“ vysvětluje Kutal.
Řešit ochranu svých stád vysokými ploty a chovem speciálně vycvičených pasteveckých psů však podle Jana Šefce není možné, a to především u lidí, kteří mají veliká stáda. „Opatření jako pastevecký pes nebo třímetrové ploty do dnešní krajiny nepatří. Na Broumovsku se ročně pohybuje 500 tisíc turistů a není možné, aby tady svévolně běhali pastevečtí psi. V mém případě by to bylo zhruba 20 psů a jenom jejich krmení by mě stálo asi 700 tisíc za rok, to bych ty ovce vůbec nemusel chovat,“ vypočítává.
Jedinou možností podle něj je neustálý apel na politiky i veřejnost, aby rozšiřující se vlčí populaci nepodceňovali. „Dneska jsou všechny pohraniční hory obsazené vlkem a ten se bude šířit do vnitrozemí. Bude to jako s divokými prasaty. Na ty se také nereagovalo, chránily se bachyně, kňouři. A dnes je to neřešitelný problém, každý myslivec vám řekne, že se nedají zlikvidovat. A to samé bude s vlkem. Je to chytré zvíře,“ míní farmář.
Letos kvůli jarnímu suchu jsou zatím škody na Broumovsku malé. „Kvůli posunutí pastvy pro nedostatek trávy ještě ovce na pastvě příliš nebyly, proto jsou zatím hlášené škody na několika ovcích a asi pěti telatech,“ říká starosta Vernéřovic a chovatel ovcí Tomáš Havrlant, který je organizátorem protestu i spoluautorem petice.
Protest českých chovatelů a farmářů na Písníku ve Vernéřovicích bude jen symbolický, oproti tomu, jaké protesty v posledních letech pořádají jejich kolegové v Evropě. Před dvěma lety například francouzští farmáři nahnali do centra Lyonu více než tisícovku ovcí. Ten samý rok s ovcemi zablokovali i jednu z etap Tour de France. V německém Šlesvicku-Holštýnsku farmáři naposled protestovali letos v únoru, kdy kvůli nesouhlasu se státní politikou na ochranu vlka zablokovali křižovatku u Kollmaru.
Vlk je v Česku chráněný, není ho proto možné odstřelit. Letos v dubnu však ochránci přírody našli prvního oficiálně potvrzeného upytlačeného vlka. Samici někdo zastřelil a pohodil do příkopa na Mělnicku. Agentura ochrany přírody a krajiny proto podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
