Článek
Obvodní soud pro Prahu 10 ve čtvrtek zamítl žalobu farmářů z Broumovska. Ti po něm požadovali, aby státu uložil změnit zákon, který by umožnil regulovat počet volně žijících vlků. Své rozhodnutí zdůvodnila soudkyně Štěpánka Dvouletá tím, že soud nemůže úkolovat stát, aby zákony měnil. Rozhodnutí zatím není pravomocné, farmáři se chtějí odvolat k pražskému městskému soudu.
Chovatelé ovcí na Broumovsku žalobu podali na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Došla jim trpělivost s vlky, kteří se do regionu vrátili v roce 2015 a od té doby si do jejich ohrad chodí jako do samoobsluhy. Jen za loňský rok přišli chovatelé kvůli vlkům o zhruba stovku ovcí, dosavadní právní úprava jim však neumožňuje šelmy zastřelit. A to i přes to, že vlci působí v oblastech, kde lidé hospodaří.
Celá reportáž Michaely Rambouskové:
Farmáři z Broumovska se pustili do boje s vlkem. Zažalovali stát a chtějí prosadit regulaci vlčí populace v hospodářsky využívané krajině.Video: Seznam Zprávy
Vlci jen na Broumovsku zadávili za tři roky zhruba dvě stovky ovcí a koz, řadu dalších poranili nebo způsobili, že březí samice přišly o mláďata. Stát sice farmářům platí kompenzace za škody způsobené chráněným vlkem, avšak ty jsou podle nich nedostačující. A to nejen svou výší, ale také morálně. Farmáři totiž mají pocit, že stát na ně „kašle“.
„Cítíme se státem podvedeni a opuštěni, chceme ho dostat na svoji stranu. Ochránci vlků mají mediální prostor, peníze, dostávají z Norských fondů dotace na fotopasti. A my máme co? Nic,” vysvětluje důvod žaloby Tomáš Havrlant z Vernéřovic. Je jedním ze šesti farmářů, kteří se proti státu takto postavili.
Chovatelé ovcí nechtějí vlka vyhubit, pouze docílit možnosti jeho regulace v místech, kde se intenzivně farmaří. „Je mi sympatický postoj Slovenska, kde populaci vlků regulují. Je tam možný odstřel přírůstku. Každý rok se počet vlků, které je tam možné odstřelit, mění podle vývoje,” říká farmář. Například v sezoně 2016/2017 tam bylo možné odstřelit 70 vlků. Chovatelé ovcí se totiž obávají toho, že když se populace vlka, která žije v jejich sousedství, nebude nikterak regulovat, zvíře se přemnoží. „Při přirozeném přírůstku bychom ze 60 vlků měli za pět let vlků 200,” upozorňuje Havrlant.
Na zcela opačné straně jsou ochránci přírody, kteří pravidelně pořádají vlčí hlídky a mají radost z každého nového přírůstku, jenž zachytí jejich fotopasti. Podle aktivisty Jiřího Malíka, jenž na Broumovsku dlouhodobě žije, je vlk pro českou přírodu požehnáním. „Vlk jde tam, kde je potravní nabídka a ta díky přezvěření našich lesů je. Škody, které vlci působí chovatelům, jsou samozřejmě smutné, ale dá se jim předcházet a dají se řešit. Mnohem větší škody však působí přemnožená zvěř na porostech v lesích, ale i pěstitelům pícnin. A právě tu vlk loví, vlk pro člověka chrání přírodu,” říká Malík. Farmáři jsou s ochránci v ostrém sporu, v minulosti se několikrát dostali dokonce do slovních konfliktů.
Pokud by vlk ulovil ovci, aby se nasytil, farmáři by to podle svých slov ještě pochopili. Když se však vlci dostanou do ohrady, jedna ovce jim nestačí. „Mají v sobě lovecký pud a snaží se jich zabít co nejvíc,” potvrzuje Havrlant, který je zároveň starostou Vernéřovic, v nichž žije a hospodaří. Kvůli návratu vlků musel úplně změnit způsob svého chování. Dřív vypouštěl ovce ven na pastvu, kde zejména přes léto zůstávaly, neboť v horkých dnech se zvířata pasou až se soumrakem. To však nyní není možné a chovatel je musí každý večer nahnat zpět do ohrady zabezpečené téměř dvoumetrovým železným plotem, přes nějž se šelma nedostane.
„Ovce tady má spoustu lidí, kdyby si každý udělal takový plot kolem pastvin, krajina bude neprostupná. Neprojde jí ani lesní zvěř, která přes pastviny chodí. Vznikne z toho zoo naruby, kdy my budeme v kleci a vlk si bude pobíhat venku,” kroutí hlavou farmář nad jedním z doporučení, která od ochránců dostali - aby postavili vysoké neprostupné ploty.
Řada farmářů nechce přistoupit ani k další doporučované ochraně – velkým pasteveckým psům. Ti totiž své stádo chrání před každým narušitelem a je jim jedno, jestli je to vlk nebo cizí člověk, jenž kolem ohrady projde se svým psem.
Žaloba na stát, kterou chovatelé z Broumovska podali, je první svého druhu. Farmáře podpořil Svaz chovatelů koz a ovcí, podporu cítí i od vedení svých obcí. Věří, že brzy se k nim připojí i farmáři z dalších částí republiky.
