Článek
Farmaceuti z Masarykovy univerzity v Brně se proto rozhodli šířit osvětu prostřednictvím nového kurzu, který nabídnou širší veřejnosti. Reagují na situaci, kdy roste spotřeba přípravků na tlumení bolesti, léků mírnících projevy alergií, ale také antidepresiv.
„Našim hlavním cílem je upozornit zejména mladé lidi, kteří jsou ochotni měnit své návyky, na rizika spojená s nesprávným zacházením s léčivy a ukázat jim, jak lze těmto rizikům předcházet a do budoucna jim i zabránit,“ uvedla v tiskové zprávě přednostka Ústavu chemických léčiv Radka Opatřilová.
V kurzu, jehož úvodní přednáška se uskuteční on-line 2. června, se zájemci dozví, jak správně skladovat léčiva a jak zacházet s volně prodejnými potravinovými doplňky a přípravky tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení a změnám vlastností. „V neposlední řadě, chceme účastníky kurzu upozornit, že ne vždy jsou léčiva a volně prodejné potravinové doplňky tím jediným řešením ke zlepšení zdravotního stavu a že je důležitá konzultace s lékařem nebo lékárníkem,“ doplnila Opatřilová.
Na podzim se uskuteční cyklus přednášek věnovaných také problematice kosmetických, čisticích a hygienických přípravků. Výzkum vědců z brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí v minulosti ukázal, že právě se zbytky léčiv nebo čisticích prostředků a kosmetiky si ani čistírny odpadních vod neumějí poradit. Dlouhodobé působení „koktejlu“ ze zbytků saponátů, kosmetiky nebo léků pak může zapříčinit neúčinnost léčiv, poškození imunitního systému nebo i poruchy v učení a chování.
Ve vodě, půdě i v živočišných tkáních v celé Evropské unii našli vědci zbytky léčivých přípravků v koncentracích, které se liší v závislosti na daném přípravku a na povaze a blízkosti zdrojů. Běžně se takto vyskytují léky proti bolesti, antimikrobiální látky, antidepresiva, antikoncepční přípravky a antiparazitika.
