Článek
Psal se rok 1956, když český motocyklový závodník František Šťastný o berlích došel k motorce, sedl a v závodě na brněnském Masarykově okruhu zvítězil. Po desítkách let teď jeho téměř neuvěřitelný příběh znovu ožívá. Na zdech depa, ze kterého se startovalo naposledy v roce 1986, vzniká vzpomínkové graffiti. Hotové bude 19. června a připomene nejvýznamnější závodníky i historii jednoho z nejznámějších závodních okruhů, který letos slaví devadesát let od svého založení.
„Šli jsme po příbězích, které Masarykův okruh psal,“ říká spoluorganizátor projektu Jiří Smetana, zatímco ukazuje na jednotlivé malby. „Máme tady například specialitu, špičkového závodníka Tazia Nuvolariho. V Brně byl obrovský smolař, pokaždé měl nějaký technický problém a nedojel. Proto má auto na obrázku zadní pneumatiku svlečenou,“ vysvětluje.
Nuvolari totiž při brněnském závodu skutečně píchl. Na disku pak dojel do depa a kolo vyměnil, na vítězství už však nedosáhl. Podobných příběhů jsou teď na stěnách bývalého depa zachycené téměř tři desítky. Zleva doprava jdou navíc chronologicky, od roku 1930 až po rok 1986. Zhruba ve třetině zeď rozděluje nově postavený autobazar. „Proluka symbolizuje přetržku závodění od roku 1937 do roku 1949,“ dodává Smetana.
Nápad opravit rozpadlé depo vznikl v hlavě Vladimíra Koudelky, který bydlí v brněnských Bosonohách. Právě tam byl na starém okruhu start a cíl. Sportovní manažer Koudelka zároveň organizuje projekt Brněnský rok sportu, kde si připomíná výročí nejrůznějších sportovních událostí a významná jubilea sportovců spojených s Brnem. „Před devadesáti lety začala psát historii starého Masarykova okruhu auta, o dvacet let později pak motorky. Společně s Městským sportovním klubem chceme při této příležitosti zorganizovat dvě akce pro veřejnost,“ sdělil.
Kolem depa pravidelně projíždí, jeho současný stav se mu však nelíbil. „Říkal jsem si, že do něčeho takového přece nemůžu lidi pozvat. Tak mě napadlo depo opravit,“ popsal Koudelka. Spojil se proto se stavebními firmami, které zeď nechaly znovu natřít, a přes městskou policii sehnal dvě party sprejerů.
„Začali jsme v pátek kolem půl deváté večer, pracovali jsme až do čtyř do rána. Projektorem jsme na zeď promítali obrysy, ty jsme obkreslovali,“ uvedl Jakub Nemček, který se na tvorbě malby podílí. Obrazy sprejují podle skutečných fotek, prozatím jsou černobílé. „Budeme dodávat ještě doplňkovou červenou, třeba na popisky postav nebo významné milníky,“ doplnil Nemček. Toho, že jim práci zničí někdo cizí, se nebojí. „Toto není čisté graffiti a každý podle mě pochopí, že malba něco znamená,“ myslí si.
Projekt má být hotový 19. června. Jeho uvedení se zúčastní i řada závodníků, kteří na okruhu startovali. „Má to být pro lidi takové upozornění, že se tam kdysi závodilo. Masarykův okruh v depu startoval i končil,“ řekl místostarosta městské části Bosonohy Miloslav Dočekal.
Pokud by se navíc jela letošní MotoGP bez diváků, iniciátor Koudelka plánuje ve starém depu závod promítat na velkoplošné obrazovce.
Depo by se tak mohlo stát další významnou vzpomínkou na brněnské závody, podobně jako třeba Farinova zatáčka. Ta své jméno dostala v roce 1949, když závodníci Giuseppe Farina a David Parnell havarovali a vjeli do diváků. Dva z příznivců zemřeli, čtrnáct bylo zraněno. Na místě dnes stojí pomník, který událost připomíná.
Starý Masarykův okruh fungoval od roku 1930 do roku 1986, původní závod měl téměř třicet kilometrů. Závodníci často poukazovali na jeho obtížnost a nebezpečnost. Brněnská trať zároveň zůstává posledním přírodním okruhem, na kterém se jelo mistrovství světa.
