Fandové se dočkají. Britské rozvolňování počítá s diváky na sportovištích

Čtvrteční datum bude významné nejen pro pražskou Slavii. 11. března totiž přináší i jedno pochmurné výročí. Už tomu bude rok, kdy se naposledy na území Velké Británie před zcela zaplněnými ochozy proháněli světoví fotbalisté po legendární znělce Ligy mistrů. Neslavná výročí stranou, na ostrovech se nyní zřejmě skutečně blýská na lepší časy.

Vakcinační strategie ve Velké Británii nabrala v únoru závratné tempo. Více jak třetina všech Britů je již naočkovaná, přičemž všichni dospělí by měli mít tuto proceduru za sebou nejpozději koncem července. Vzhledem k objektivně se lepšící pandemické situaci panující na ostrovech tak vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem narýsovala poměrně střízlivý plán s jednoznačným cílem - vyvést jednou provždy Velkou Británii pomalu a jistě ven ze spárů bludného kruhu covidových lockdownů.

Populární venkovní sporty včetně fotbalu, golfu a tenisu dostanou v Británii od 29. března zelenou. Wimbledon, jenž byl zrušen vůbec poprvé od 2. světové války, je směle naplánován s červnovým začátkem a ani program britské Grand Prix Formule 1 v Silverstone letos nebude pozadu. Premiér Boris Johnson navíc v minulém týdnu oznámil, že Velká Británie je připravena společnými silami hostit i vícero zápasů nadcházejícího Eura, ne-li celý šampionát. Johnson hovořil také o „silné touze“ uspořádat kompletní MS 2030 právě v kolébce fotbalu.

Co všechno je zapotřebí stran návratu pověstných ostrovských fans do ochozů a jaké cesty vedou k uspořádání letního šampionátu? Pojďme na to pěkně chronologicky.

Již v půlce května by mohlo začít přihlížet zápasům Premier League na stadionech až 10 000 nejšťastnějších fandů. Nyní vcelku nadužívaný termín „by mohlo“ je v podobě angličtiny s britským přízvukem o poznání blíže realitě než jeho česká pokulhávající verze.

V cestě k britské „normalizaci“ ovšem pevně stojí čtyři kritéria zcela zásadní pro určení výsledné trajektorie směrem ven z lockdownu. Ke kýženému rozvolnění a návratu většího počtu sportovních příznivců dojde pouze za předpokladu, že program vakcinace půjde podle plánu; data ukážou, že vakcinace skutečně zabírá; nemocnicím ubydou nově nakažení pacienti v kritickém stavu a veškeré nové mutace nikterak nezvýší riziko spojené s rozvolněním.

Finální povolený počet příznivců, jenž bude v květnu přítomen na tribunách, určí krom všeobecného klimatu také úspěšnost „pilotních“ sportovních projektů. Britská vláda chystá rozjet hned několik cvičných sportovních akcí s hrstkou fanoušků v ochozech. Jednou z nich by mělo být i dubnové finále Carabao Cupu mezi Tottenhamem a Manchesterem City (25. 4. ve Wembley). Na základě dat a poznatků získaných z takových akcí se posléze vyhodnotí další postup. Žádné sliby, ale tvrdá data. Britská vize jarních sportovních akcí s postupným zaplňováním osamělých tribun je optimistická, ale poučeně se drží skromně při zemi.

Jestliže vše klapne, poslední kolo Premier League by tedy mohlo proběhnout s částečně zaplněnými ochozy. Je tu jedno velké ale. V posledním kole jde zpravidla alespoň nějakému týmu doslova o všechno. Představa, že se lační místní fanoušci nahrnou do arény, přisuzuje najednou obrovskou psychologickou výhodu domácím celkům. Takový scénář tak v praxi výrazně narušuje integritu celé soutěže. Aktuální ročník je díky převážné absenci příznivců naprostý unikát a vystavit hostující celky v posledním kole pověstnému „12. hráči“ soupeře by bylo ztělesněním opaku britského gentlemanství.

Mnozí by správně namítli, že v prosinci jsme přece byli svědky náhlého intermezza v podobě vesměs jednorázových návštěv tisícovek fandů na zápasech Premier League, a to pouze ve vybraných hrabstvích na základě Čechům familiárního covidového semaforu. Jenže to je jednoduše dávno „zahrané“. V kontextu oné doby si nikdo z klubových funkcionářů nedovolil lamentovat o jakési férovosti z velmi prostého důvodu, a tím byl strach. Strach z preventivního zásahu vlády v prosinci sílil, a jelikož nikdo nechtěl hodit „do placu“ jakýkoliv podnět k zamyšlení, bylo ticho po pěšině. Zatrhnutí veškerých návštěv ovšem záhy nevyhnutelně přišlo na řadu a ročník běžel dál.

Květnový scénář se bude od prosincového pravděpodobně lišit především absencí té předvánoční romantické benevolence, jíž vytlačí z popředí střízlivý rozum. Takový Newcastle, který by si to v posledním kole mohl rozdat s Fulhamem - přímým konkurentem o udržení se v miliardářské Premier League, by jistě domácím dobrovolně nedopřál výhodu „12. hráče“ v hledišti. Otázkou je, kdo ano?

Určitým řešením potenciálního problému náhlé domácí výhody by tak jednoduše mohlo být přesunutí předposledního kola Premier League. To se totiž podle aktuálního plánu s určitostí odehraje bez jakýchkoliv příznivců. Takový krok by umožnil všem celkům odehrát alespoň jedno utkání před vlastními fandy. Jenže to by pravděpodobně rozvířilo smršť námitek, že atmosféra posledního kola je zcela unikátní. Těžko rozporovat.

Ačkoliv je tohle téma po nekonečném roce bez autentického rachotu z tribun enormně vzrušující, raději moc nepředbíhejme. Podle Johnsona není nic předem dané a bezbřehý optimismus je zapotřebí ještě na nějakou dobu udržet na uzdě.

Kdo by měl tedy výhodu „12. hráče“ v posledním kole? Vybrané jsou pouze zápasy, ve kterých by mohlo alespoň jednomu celku „o něco“ jít.

Oficiálně ještě stále platí originální vysněná verze Eura v podání Michela Platiniho. Ten v minulosti naplánoval využít Euro 2020 jakožto pompézní oslavu jubilejního 60. výročí (61. letos) premiérového ročníku mistrovství Evropy. Měla to být romantická procházka krásami starého kontinentu okořeněná kvalitní evropskou kopanou. 12 různých hostitelských států se svatostánky od irského Dublinu po ázerbájdžánské Baku, nejnovější Euro se mělo představit světové veřejnosti jako grandiózní velebení evropské integrace a rozmanitosti. Tuhle vizi ovšem loni naboural bezcitný virus původem nejspíš z krajin na míle vzdálených.

Anglie by měla podle původního megalomanského plánu turnaje hostit ve Wembley vůbec nejvíce utkání z celého šampionátu. V londýnské národní aréně má Euro také vyvrcholit nejprve oběma semifinále a posléze finálovým večerem.

Ve skotském Hampden Parku, národním stadionu v Glasgow, se podle původního plánu také konají vybrané zápasy ME. Česká reprezentace v rámci skupinových duelů dokonce okusí atmosféru obou národních stadionů. Podle BBC je nyní téměř jisté, že Wembley a Hampden Park budou alespoň z 25 % zaplněné již při úvodních zápasech Eura. Otázka tedy zní, jak moc by mohlo být Wembley zaplněné ke konci turnaje.

Podle nejoptimističtějších scénářů by se ve Velké Británii mohlo výrazně nebo dokonce plně rozvolnit 21. června, tedy pouhý den před výkopem zápasu mezi domácí Anglií a českým výběrem. Samotná myšlenka na fanoušky natřískané Wembley při posledním vystoupení Česka ve skupině proti hvězdnému Albionu se jeví po těch všech eskapádách z předešlých měsíců jako ten nejrůžovější možný sen.

Premiér Johnson se dokonce nechal slyšet, že Velká Británie je reálně připravena uspořádat kompletní Euro. Jakkoliv ironicky vyznívá představa, že by se britská monarchie, která se čerstvě poroučela z Evropské unie, měla pár měsíců poté kompletně podílet na pořádání turnaje, jenž měl ztělesnit oslavu evropské spolupráce, smysl to dává.

Kdo jiný ze současných premiantů v boji s covidem by měl turnaj se ctí uspořádat? S přihlédnutím k fotbalovému zázemí ve Spojeném království, kultuře, infrastruktuře, personální kvalifikovanosti, připravenosti na velký turnaj, 3 domácím účastníkům (Wales, Anglie, Skotsko), ambicím samotné vlády a hlavně pandemickým podmínkám, evropská půda nepřináší lepšího adepta. UEFA se ale každopádně oficiálně snu uspořádat Euro v původních 12 státech stále nevzdala.