Fámy za časů Beatles: Pusťte si to pozpátku a zjistíte, že Paul je mrtvý

Kterou konspirační teorii můžeme označit za nejoblíbenější? Tu o fingovaném přistání amerických astronautů na Měsíci v roce 1969, které bylo údajně natočené v hollywoodském studiu? Spiklenecký výklad atentátu na prezidenta Kennedyho v roce 1963? Nebo snad tu o smrtelné nehodě britské princezny Diany, která prý byla dokonale zinscenovanou vraždou?

Zmíněné konspirační teorie by se na pomyslném –⁠ a pochybném –⁠ žebříčku popularity umístily nepochybně velmi vysoko. Při úvahách o těch nejoblíbenějších se ale často zapomíná na jeden odlehčenější žánr teorií spiknutí, který se – podobně jako první dvě zmíněné – objevil v 60. letech. Také se zaměřuje na slavné osobnosti. Nikoli ale na politiky, ale na zpěváky: populární, především rockové hudby.

Nejslavnějším, i když dnes pozapomenutým příkladem je dobově nesmírně populární fikce o údajné smrti Paula McCartneyho. Tu dokonce časopis Time v roce 2009 zařadil do žebříčku deseti nejvlivnějších konspiračních teorií vůbec.

Podle jejího výkladu prý Paul McCartney už 9. listopadu 1966 zahynul při autonehodě. Zbylí členové Beatles se ale údajně rozhodli jeho smrt utajit a s jeho dokonalým dvojníkem pokračovat v hudební kariéře. Fanouškům ale – ať už z pocitu viny, že něco tají, či aby veřejnost uchránili před smutkem – začali ve svých dílech zanechávat desítky skrytých znamení potvrzujících, že je tato teorie správná. Někteří si tak pouštěli jejich písně pozpátku, protože se proslechlo, že ve slavné Strawberry Fields Forever se dá zaslechnout, jak John Lennon zpívá „I buried Paul“ („pohřbil jsem Paula“). Další narážky na údajnou smrt se hledaly ve skladbách písních Taxman, Day in the Life, Glass Onion a Revolution 9.

Ještě oblíbenější byly alternativní výklady symbolů na obalech desek Beatles. Jako první prý obsahoval narážku na údajnou smrtelnou nehodu původní obal alba Yesterday and Today z roku 1966, na kterém členové Beatles pózují s kusy krvavého masa a rozbitými částmi umělohmotných panenek. Na slavném albu Sgt. Pepperʼs Lonely Hearts Club Band z roku 1967 má zase Paul McCartney oblečený v uniformě na rameni nášivku s nápisem OPD, což je zkratka pro „Officially Pronounced Dead“ („Úředně prohlášený za mrtvého“). Na zadní straně obalu je pak jediným členem Beatles, který je otočen zády. Další odkazy měly být ještě rafinovanější. Když před toto album položíme zrcadlo, slova „Lonely Hearts“ na bubnu se prý dají číst jako „1 ONE 1 X HE DIE 1 ONE 1“.

Hned celou síť vzkazů najdeme údajně i na obalu poslední desky Abbey Road z roku 1969 s ikonickou fotografií Beatles na přechodu pro chodce. Zde se poselství ukrývá ve vzhledu členů skupiny. John Lennon oblečený v bílém symbolizuje anděla, vítajícího mrtvého Paula McCartneyho v nebi; Ringo Starr, oblečený v černém, symbolizuje smutečního řečníka; George Harrison v pracovních džínách hrobníka kopajícího Paulovi hrob; a samotný Paul McCartney nejde synchronizovaně s ostatními a je bosý, což má symbolizovat, že je ve skutečnosti mrtvý. Navíc drží cigaretu v pravé ruce, ačkoli je levák – to je prý důkaz toho, že je na fotografii jeho dvojník. Na poznávací značce bílého auta Volkswagen Beetle stojícího za přechodem stojí LMW 28IF. Správný výklad údajně zní, s odkazem na manželku Paula McCartneyho, „Linda McCartney Weeps“ („Linda McCartney pláče“) či „Linda McCartney, Widow“ („Linda McCartney, vdova“). 28IF pak znamená: Paulovi McCartneymu by bylo 28 let, pokud („if“) by byl v době vydání alba ještě naživu.

Jak tato konspirační teorie vlastně vznikla? Fáma o autonehodě Paula McCartneyho kolovala v Anglii již na počátku roku 1967, ale byla fanoušky brzy vyvrácena. O dva roky později ji vzkřísili američtí vysokoškolští studenti, mezi kterými v té době panovala nedůvěra k establishmentu a oficiálním výkladům událostí, spojená s oblibou kontrakulturních hnutí jako byli hippies. Na podzim 1969 o fámě začaly informovat rozhlasové stanice a noviny po celých Spojených státech amerických a brzy i po celém světě.

Nijak nepomohlo, že ji několikrát vyvrátili jak samotní členové Beatles, tak celá řada expertů. Konspirační teorie začala žít svým vlastním životem na hranici vážného a nevážného: do značné míry se přitom jednalo o kolektivní fanouškovskou hru dovedného hledání skrytých odkazů, která podobně jako dnešní konspirační teorie typu QAnon pátrala po skrytých vzkazech ve veřejně dostupných mediálních informacích, vytrhávala dílčí fakta z kontextu a falešným způsobem je spojovala v koherentní celek.

V mnoha podobách žila i dlouho poté, co se Beatles v roce 1970 rozpadli. Ještě v roce 1993 tak Paul McCartney vydal sólové živé album s doslovným názvem Paul is Live, na jehož obalu je ikonický přechod z alba Abbey Road s vědomě humornými odkazy, které teorii vyvracejí: Paul zde jde stejně jako ostatní členové Beatles, je obutý a drží psa na vodítku ve své levé ruce. Na poznávací značce Volkswagenu zase místo „28IF“ nalezneme „51IS“, značící, že Paulovi bylo v době vydání alba 51 let.

Jedním z posledních ohlasů této spiklenecké teorie bylo pátrání redaktorů časopisu Wired Italia, kteří v roce 2009 najali dva forenzní specialisty, aby prozkoumali tvar obličeje Paula McCartneyho na fotografiích před a po jeho údajné nehodě v roce 1966. Prý potvrdili, že se zcela jistě jedná o dvě rozdílné osoby…

Specifické konspirace a fámy související s Beatles existovaly i v Československu. Nejpopulárnějšími byly spekulace o údajných českých větách, které je možné zaslechnout v některých písních skupiny. Nejznámější je ta o slovech „Prosíme nedýchat“ (v modernější vulgárnější verzi „Prosím vy vylízat“, popřípadě slovensky „Môžete mi vylízať“), které prý zaznívají v mezihře Yellow Submarine. Ve skutečnosti jde o anglické „Full steam ahead!“ („Plnou parou vpřed!“). Jedná se projev takzvané akustické pareidolie, při kterém dochází k falešnému dotváření neurčitých nebo nezřetelných podnětů za pomoci fantazie.

Jeho modernější obdobou je spekulace o slavném hitu Live is Life rakouské rockové skupiny Opus z roku 1985, v jehož úvodní části zpěvák údajně skanduje „Holky, jděte dál!“, popřípadě „Holky, běžte dál!“. Podle jednoho výkladu lze tuto větu zaslechnout pouze na živé nahrávce z koncertu, který se konal blízko moravských hranic a který navštívilo velké množství českých fanynek. Existuje ale i na studiové verzi – alternativní vysvětlení proto tvrdí, že větu do písně propašoval manažer skupiny, emigrant z Československa, jako vzpomínku na rodnou zemi. Ani to ale není pravda. Ve skutečnosti se jedná o anglické „All together now“.

Určitou československou obdobou Paula McCartneyho, co se týče četnosti konspiračních teorií, ale bohužel ne životního osudu, byl zpěvák Jiří Schelinger (1951–1981). Nejbizarnější fámou kolem něj byla pravděpodobně ta z konce 70. let, která tvrdila, že ho chtěla angažovat skupina Black Sabbath po odchodu Ozzyho Osbourna.

Nejznámější pověsti se ale týkaly Schelingerovy smrti po skoku do Dunaje z bratislavského Starého mostu. Hovoří o tom, že prý šlo o vraždu či akci vyprovokovanou agenty Státní bezpečnosti, o sebevraždu z nešťastné lásky, smrt zaviněnou drogami nebo dokonce o nezdařený pokus o emigraci. Samozřejmě existují i teorie, že Jiří Schelinger ve skutečnosti nezemřel a dodnes žije kdesi v ústraní, podobně jako Elvis Presley.