Článek
Do voleb zbývá osm měsíců a Česká republika momentálně nemá po zásahu Ústavního soudu funkční volební zákon. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za nereálné, že by Parlament stihl nový zákon pro volby do Sněmovny včas schválit - souhlasit totiž musí obě komory.
Babišův klíčový člověk pro fungování hnutí ve Sněmovně to však vidí jinak. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který disponuje pro Sněmovnu klíčovou silou 78 mandátů, je přesvědčený, že nový návrh volebních pravidel by měl vzejít z pracoven Ministerstva vnitra. Shodnout by se na tom dle něho měly strany a hnutí napříč politickou scénou.
„Musíme najít ve Sněmovně shodu, abychom připravili nový volební zákon. Je potřeba udělat kompromis, musíme pro to udělat všechno, potřebujeme se shodnout i se Senátem, nebude to snadné. Pak je naší ambicí vyhrát volby,“ řekl Faltýnek Seznam Zprávám.
Ve Sněmovně od konce roku 2019 leží návrh poslanců KDU-ČSL, jenž je postavený na pilířích, které vyhovují výtkám Ústavního soudu. Neobsahují přídavnou klauzuli pro předvolební koalice a využívají proporční a spravedlivější přepočet hlasů na mandáty.
Faltýnek tento lidovecký návrh nastudovaný nemá. Je nicméně pro variantu, aby vznikl zcela nový zákon ve vládě.
„Logické by bylo, aby Ministerstvo vnitra předložilo návrhy k diskuzi. Musí to být domluvené napříč, všichni se musíme shodnout, jinak to ztroskotá,“ dodává bývalý 1. místopředseda ANO, který loni na podzim padl ve vedení hnutí kvůli nepovolené večerní akci v restauraci Rio's na Vyšehradě.
Faltýnek se chystá vyjednávat s ostatními šéfy poslaneckých klubů, právně bude mít věc na starost předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). „On za nás v této věci bude lídrem. Je místopředsedou hnutí, předsedou Sněmovny, je to právník,“ dodal.
Mimochodem: Vondráček ve čtvrtek uvedl, že by chtěl mít novelu zákona schválenou do května. „Za hnutí ANO platí, že bychom chtěli, aby ve Sněmovně proběhla řádná tři čtení,“ sdělil Vondráček. Chce, aby předlohu připravilo Ministerstvo vnitra včetně důvodové zprávy.
Z vyjádření čelních představitelů ANO se tak nezdá, že by chtěli podpořit lidoveckou verzi volebního zákona, která už leží ve Sněmovně. Jako variantu ji ale připustil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. „Je to možnost,“ řekl k opoziční iniciativě Hamáček.
Podle svých slov Faltýnek nález ústavních soudců respektuje, zásah ale označil za divný. „Pan Rychetský byl tehdy místopředsedou vlády a předsedou Legislativní rady vlády, nevzpomínám si, že by před 20 lety proti danému volebnímu zákonu nějak protestoval. Dneska jím řízený soud zákon z části zrušil. Jako právnímu laikovi mi to selský rozum nebere. Přijde mi divné, že bychom posledních 20 let volili protiústavně. Každopádně verdikt respektuji a s tou situací se musíme popasovat, jinak to nejde,“ dodal.
Hejtmanův pesimismus
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák bývá v ANO na druhém názorovém břehu vůči premiérovi Babišovi, v otázce přijetí nového volebního zákona však je podobně jako šéf ANO pesimistický.
„Je to téměř na hraně toho, co se dá v Parlamentu stihnout. Má zkušenost je taková, že daleko méně důležité zákony projednáváme strašně dlouho, volební zákon je přitom naprosto klíčový z pohledu Ústavy. Upřímně řečeno jsem po těch dosavadních zkušenostech ze Sněmovny spíše skeptický,“ dodal moravskoslezský hejtman, který nyní čelí kritice, že byl na konci minulého roku přednostně očkován.
Obavu má nejen z toho, zda Parlament zákon stihne schválit, ale i o jeho výslednou kvalitu. „Víte, co vznikne na základě takové nutnosti? Mám obavu, že nevznikne systémový zákon, bojím se trochu o kvalitu výsledku, pokud budeme kompromis složitě hledat. Budu rád, když se budu ve svém podezření mýlit,“ uvedl Vondrák.
Nebránil by se, kdyby se jako základ pro jednání využily již sepsané teze volebních změn od lidovců.
„Myslím, že jediné řešení je, aby ministr vnitra Hamáček svolal všechny strany napříč spektrem a můžeme se bavit o tom, zda například ten ve Sněmovně již ležící lidovecký návrh může posloužit jako základ, o kterém se budeme bavit. Podobně jako předseda ODS Petr Fiala zastávám názor, že bude-li volební zákon výrazně nakloněn menším stranám, do Sněmovny se bude dostávat strašně moc stran a země se bude obtížně řídit,“ míní hejtman.
Exministryně spravedlnosti a členka ústavně právního výboru Taťána Malá by prosazovala zcela nový vládní návrh, který vznikne na základě široké politické dohody.
„Předsedové politických stran musí najít obrysy nějaké dohody. Je v zájmu všech, abychom kritickou situaci po tom zvláštním rozhodnutí Ústavního soudu vyřešili. Věřím, že shodu najdeme a stihneme přijmout nový volební zákon. Tak, aby byl funkční a vyhovoval Ústavnímu soudu,“ řekla poslankyně a epizodní exministryně spravedlnosti, která v roce 2018 rezignovala kvůli opsané diplomové práci.
Výpad ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vůči ústavním soudcům, které de facto podezřívá z účelového jednání výměnou za něco, se poslankyni Malé nelíbil. „Já bych to jako ministryně takto neřekla,“ dodala.
Benešová se ve čtvrtek snažila svá slova korigovat. „Nikdy jsem nepodezírala ústavní soudce a ani neřekla, že by podléhali politickým či jiným tlakům. Věřím, že ve svém rozhodování jsou nezávislí,“ doplnila.
