Článek
Narodili se v letech 1997–2012, takže je jim dnes lehce před dvacet, dokončili školy a na trh práce teprve hromadně vstupují. Na takzvanou generaci Z se zaměřil nejnovější Barometr zaměstnanců, průzkum společnosti UP, která se věnuje situaci na pracovnímu trhu.
Autoři získali data od tisícovky zaměstnanců českých firem. Zajímali se o priority mladých zaměstnanců, jak se jejich požadavky liší od zbytku produktivní populace, nebo jaké mají očekávání finančního ohodnocení a profesního růstu.
Hned první část průzkumu ukázala, že představa o „zhýčkané“ mládeži je často minimálně přehnaná. Vyplývá z ní, že mladí z generace Z hodnotí přístup šéfů k odměňování příznivěji než zbytek populace.
Většina respondentů uvedla, že podpora ze strany zaměstnavatele je dostatečná, avšak generace Z ji ve srovnání s celkovou populací (55 %) má tendenci vnímat jako adekvátnější (62 %).
Po čem mladí touží
Další část průzkumu se věnovala vnímání výše aktuální finanční odměny za práci. I zde dostal rozšířený mýtus o přehnaných požadavcích nejmladší generace na trhu práce trhliny.
Není překvapením, že finanční odměna je důležitá pro většinu lidí z obou skupin. Generace Z na ni ve výsledku klade o trochu menší důraz než zbytek populace. Za velmi důležitou ji považuje 42 procent mladých oproti 48 procentům celé populace.
Nejmladší generace ve větší míře (40 %) uvádí, že je pro ni výše finanční odměny za práci na prvním místě, ale stejně klíčové jsou i další věci, třeba tvořit něco užitečného a přínosného.
Jednou z velmi důležitých věcí je pro mladou generaci profesní úspěch, a to výrazně více než stálé pracovní místo.
Zbytek pracující populace to vnímá o dost odlišněji a naopak si výrazně více (52 %) cení dlouhodobé jistoty pracovní pozice. Naproti tomu pro generaci Z je taková jistota důležitá jen zhruba ze třetiny (35 %).
V čem se mladí odlišují, je silnější touha dělat vysněnou práci, kterou pociťuje skoro pětina účastníků průzkumu. Naproti tomu u většinové populace zase častěji převládá pocit, že dělá práci užitečnou a smysluplnou.
Třetina mladých také považuje za pracovní úspěch, když funguje v dobrém kolektivu a má přátelské vztahy. Pro většinovou populaci je to ještě důležitější, přátelskou atmosféru zmiňuje jako svůj cíl hned 40 procent.
Kdybychom měli shrnout výsledky průzkumu, můžeme vybrat pět základních kategorií:
- Pracovní hodnoty a očekávání: Generace Z klade srovnatelný důraz na finanční odměny a profesní úspěch jako celková populace. Mladí jsou více motivováni nejen dosáhnout určité výše příjmu, ale také chtějí, aby jejich práce byla přínosná a naplňující.
- Flexibilita práce: Mladí lidé mají větší zájem o flexibilní pracovní režimy. Preferují práci s flexibilním začátkem a koncem a podporují kombinaci práce z domova s prací na pracovišti.
Další silněji vnímané oblasti mezi mladými lidmi jsou rovnost mezi kolegy a kolegyněmi na pracovišti a společenská odpovědnost firem či institucí.
- Diskriminace a rovnost: Generace Z je více naladěna na řešení otázek týkajících se rovnosti pohlaví a dalších forem diskriminace. Mají tendenci považovat rovnost pohlaví za důležitější téma, které by mělo být řešeno ve svých pracovních kolektivech, než starší generace.
- Společenská odpovědnost a ekologická udržitelnost: Generace Z je více zapojena a má pozitivní názor na společenskou odpovědnost a ekologickou udržitelnost podnikání. Mají větší tendenci osobně se zapojovat do iniciativ v této oblasti a považují to za prospěšné.
- Vyšší očekávání od zaměstnavatelů: Generace Z má nižší procento lidí, kteří si myslí, že jejich zaměstnavatelé neřeší diskriminaci, což naznačuje, že mají vyšší očekávání od svých zaměstnavatelů v oblasti sociální spravedlnosti.
Poslední grafy pak zobrazují další témata, která mladí v práci řeší. Například rovnost pohlaví (27 % mladých oproti 16 % zbytku) nebo různé formy diskriminace.
A vnímají také to, jestli si jejich zaměstnavatel na společenskou odpovědnost nebo ekologickou udržitelnost jen hraje (opět 27 % mladých oproti 16 % zbytku).
