Změna stavebního zákona je v nedohlednu, byty zdražují až o pětinu za rok

V pátek Sněmovna sedm hodin projednávala změnu stavebního zákona. Koalici se i přes odpor opozice podařilo prosadit změnu zákona v prvním čtení. Návrh odkládá o rok účinnost jeho klíčových pasáží. Nový stavební zákon prosadilo minulý rok hnutí ANO s podporou KSČ, jeho účinnost měla vejít v platnost v roce 2023. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny zatím neznamená schválení novely, nyní ji budou projednávat výbory.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) si ve čtvrtek během interpelací stěžoval, že se koalice snaží změnit stavební zákon nedlouho poté, co byl Sněmovnou přijat a podepsán prezidentem Milošem Zemanem. „V situaci, kdy raketově rostou vstupy do stavebnictví, vy vědomě prodlužujete tuto šílenou agónii a každým dnem odkladu účinnosti lidem zhoršujete možnost přístupu k vlastnímu bydlení a firmám k výstavbě nájemních bytů, komunitního bydlení,“ řekl koaličním poslancům Babiš.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ale Babišovi oponoval tím, že současný návrh zákona, tak jak ho před rokem přijala nynější opozice, nemíří na rychlost výstavby. „Dokonce v analýze, která šla z Ministerstva vnitra při tom prvním návrhu, který napsala tedy pro Ministerstvo pro místní rozvoj Hospodářská komora, bylo naopak identifikováno ohrožení zaseknutí stavebního řízení na minimálně půl roku,“ uvedl.

Právě zdlouhavé zařizování stavebního povolení je jedním z hlavních důvodů krize bydlení v Česku. Poptávka ohledně bytů a domů převyšuje nabídku, což žene ceny nahoru, pro mnohé je tedy cena nového bydlení za hranicemi jejich finančních možností. Proces povolení stavby v České republice je v tuto chvíli jedním z nejpomalejších na světě.

Ze studie developerské společnosti Central Group vyplývá, že Pražan si musí vydělávat na nový byt 15,9 roku, pokud počítáme s průměrným platem 50 556 korun a s průměrnou cenou nového 70metrového bytu 9,6 milionu korun. Lidé by však veškerý svůj výdělek museli šetřit na nový byt.

Z indexu dostupnosti bydlení je evidentní skokový nárůst ceny bydlení za posledních několik let. „Tempo růstu cen nových bytů v Praze meziročně výrazně zrychlilo. Nabídková cena za rok vzrostla o 20,3 % na rekordních 138 tisíc Kč za metr čtvereční. Zvyšování mezd ale rychlosti zdražování nestačí. Ještě loni bylo potřeba na pořízení 70metrového bytu v metropoli necelých 14 ročních výdělků, letos je to o dva více,“ upřesňuje problém společnost Central Group.

Bytovou krizi řeší mnoho zemí po celém světě. V porovnání s velkými městy našich sousedů se ale ukazuje, že je na tom česká metropole zdaleka nejhůř. V Bratislavě musí lidé na vlastní bydlení vydělávat 12,5 roku, v hlavním městě Německa 8,7 roku a kolem 8 let musí vydělávat obyvatelé Vídně a Varšavy.

Cena bytů v Praze rapidně roste v posledních pěti letech. Podle developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group od roku 2013 vzrostla průměrná cena za metr čtvereční bytů v Praze o více než 2,5násobek, tedy z 54 tisíc korun na téměř 138 tisíc.

Porovnání ceny nájmů v jednotlivých krajích ukazují data nástroje Cenový kompas Sreality.cz z února 2022, který uživatelům pomáhá zorientovat se na trhu s nemovitostmi. Kompas pracuje s relevantními nabídkovými cenami bytů, které jsou inzerovány na největším českém realitním portálu Sreality.cz.

Největší problém s vysokými nájmy je v Praze, kde je průměrná cena za metr čtvereční 320 korun. Průměrný nájem u 60m2 bytu by tedy byl 19 200 korun. Je však nutné si uvědomit, že lidé v Praze mají vyšší platy. Vysoké nájemné je také v Jihomoravském kraji, kde v průměru činí 250 korun na m2.

Za vysoké ceny bydlení, ale i podnájmů může vysoká poptávka. Problémem jsou například prázdné byty, které si lidé i společnosti kupují jen jako investici a nikdo v nich nebydlí. Ještě větší překážkou je ale podle Marcela Sourala, majitele a generální ředitel developerské společnosti Trigema, stavební povolení.

„Klíčem je vyrovnat nabídku a poptávku. V rámci České republiky to znamená zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Jedině vyšší nabídka nad poptávkou zastaví cenovou eskalaci a vyřeší dostatek bytů pro všechny,“ říká Soural.

Špatně nastavený systém udělování stavebního povolení dokládá i Doing Business 2020, index vydávaný Světovou bankou, který porovnává ekonomickou výkonnost ve 190 zemích po celém světě. Z indexu vyplývá, že pokud jde o žebříček jednoduchosti stavebního povolení, Česko se potácí na posledních příčkách. Na 157. pozici je těsně za Moldávií, Argentinou i Uruguayí.

Podle indexu Doing Business v České republice trvá vyřešit stavební povolení průměrně 246 dní, což je pravděpodobně způsobené tím, že má tento proces 21 kroků a postupů řešení s úřady. Nejvíce kroků (26) musí při zařizování stavebního povolení postoupit obyvatelé Tádžikistánu, opakem je Dánsko, kde lze povolení ke stavbě sehnat sedmi kroky.

Žebříček vyšel v roce 2021, v posledních měsících se však vyšetřuje možné zneužití informací, kdy měli autoři Doing Business indexu vědomě manipulovat s daty ze Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Ázerbájdžánu. Prozatím bylo vydávání dalších indexů pozastaveno a celá kauze se vyšetřuje.

Krize bydlení, která je v Evropě již několik let, se i nadále prohlubuje. Jak vyplývá z dat Eurostatu, v indexu ceny bydlení, který ukazuje meziroční procentuální srovnání cen bytů a domů v evropských státech, je situace nejhorší v Turecku, které zaznamenalo nárůst cen o 35,6 procenta, a v České republice, kde se zvedla cena domů a bytů za rok o 22 procent (počítáno ke třetímu kvartálu roku 2021). Situace je naopak nejlepší na Kypru, v Itálii a ve Španělsku.

Vládní koalici se na novém stavebním zákonu nelíbí, že od poloviny příštího roku by měly přejít stavební úřady při obcích a městech pod Nejvyšší stavební úřad a krajské stavební úřady. Vláda Petra Fialy proto navrhuje, aby od července 2023 fungoval jen Specializovaný a odvolací stavební úřad, který by měl na starosti velké stavební investice, jako jsou například železnice nebo dálnice. Koalice chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Nový stavební zákon má navíc projít digitalizací, ta však již nyní začíná nabírat zpoždění. „Nejde digitalizovat proces, když nevíme, jak bude vypadat. Děláme ale vše pro to, aby systém vznikl paralelně se zákonem a mohl být spuštěn v roce 2024, tedy s účinností upraveného zákona,“ řekl ministr pro místní rozvoj Bartoš.

Nový stavební zákon se připravoval mnoho let a jeho cílem bylo právě urychlit stavební řízení. V minulém roce ho schválilo hnutí ANO s podporou KSČ, a to i přes odpor opozice. Ta se bála, že by přechod stavebních úřadů mohl na několik měsíců zcela zablokovat stavební řízení a přípravu staveb.