Země EU prodávaly zlaté pasy bohatým Rusům. Ti díky nim unikají sankcím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle průzkumu Evropského parlamentu získaly v Evropě za posledních deset let takzvané zlaté pasy až čtyři tisíce Rusů, kteří investovali do nemovitostí nebo jiných aktiv více než tři miliardy eur (přes 75 miliard korun).

Jenže zaběhlá praxe Unii už dlouho vadí, o problémech s bezpečností a korupcí se mluví minimálně osm let. Nyní, po zahájení ruské agrese na Ukrajině, vadí kšeftování s pasy a dlouhodobými pobyty ještě víc. Skončete to, vzkazuje Evropská komise Kypru a zejména Maltě.

„Evropské hodnoty nejsou na prodej,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prvním projevu o stavu Unie v září 2020. Přímo odkazovala na systémy v různých členských státech, které prodávají občanství a pobyt osobám, jež významně investují do domácí ekonomiky.

Nyní komise doporučuje investorský systém důkladně přezkoumat. „Doporučení rovněž vyzývá členské státy, aby zajistily důslednou kontrolu systémů pobytu investorů. Povolení k pobytu udělená v rámci těchto systémů ruským nebo běloruským státním příslušníkům, na které se vztahují sankce EU v souvislosti s válkou na Ukrajině, by měla být okamžitě zrušena,“ píše ve zprávě Brusel.

Ještě loni, těsně před odchodem Velké Británie z EU, pak podle studie London School of Economics vypadala situace takto: polovina států EU – celkem 14 – nabízelo povolení k pobytu za různě vysoké investice. Jinými slovy: prodávaly víza za peníze.

Data se liší od údajů, které letos v květnu zveřejnila Knihovna amerického Kongresu. Ve studii upozorňuje, že „ze 40 jurisdikcí jich 28 nabízí občanství či dlouhodobý pobyt za investice v dané zemi“. Mezi nimi je i Česká republika a řada dalších zemí EU.

V roce 2019 vypracovala Evropská komise zprávu o těchto systémech. Zjistila, že představují významnou hrozbu pro bezpečnost a zároveň vytvářejí kanály, jejichž prostřednictvím může docházet k praní špinavých peněz, daňovým únikům a korupci.

Jedná se o bezpečnostní riziko zejména proto, že systémy občanství na základě investic v členských státech udělují privilegovaným osobám státní občanství. To je pak jedinou podmínkou pro udělení občanství EU. Unie tedy prostřednictvím vlastních členů prodává vlastní svobody, jako jsou volný pohyb, vnitřní trh a volební právo či právo politického zastoupení.

Bez standardizované evropské žádosti bylo možné získat takové povolení za pouhých 127 tisíceur v Bulharsku až po 1,2 milionu eur v Nizozemsku.

Proces se v jednotlivých zemích značně liší: V Irsku, kde je program zaměřen na osoby s majetkem v hodnotě nejméně dvou milionů eur, se vyžaduje, aby byl investor bezúhonný. Ve Španělsku se víza udělují, pokud úřady nevyřeší žádost do 20 dnů od podání. Absence jednotnosti posiluje obavy, že žadatelé, kteří mohou představovat riziko, se stahují do zemí, které jsou považovány za země s nejmírnější hloubkovou kontrolou.

Kromě občanství existují i další možnosti, jak mohou investoři získat právo volně žít, pracovat a cestovat v Evropské unii. V současné době má 13 členských států systémy „pobytu na základě investic“, v jejichž rámci mohou bohatí jednotlivci získat pobytové vízum nákupem nemovitostí, státních dluhopisů nebo jiných aktiv.

V reakci na sérii skandálů, v nichž majitelé „zlatých pasů“ figurovali, schválil Kypr v květnu 2019 přísnější pravidla – na občanství by neměli dosáhnout lidé, kteří čelí policejnímu vyšetřování, byli odsouzeni nebo jsou na ně uvaleny mezinárodní sankce. Následně pak kyperští poslanci schválili zákon, podle něhož bude možné občanství koupené v rámci tohoto programu zpětně odebrat. Svůj pasový program pak Kypr ukončil v roce 2020.

Jenže se ukázalo, že Kypr sice přestal přijímat nové žádosti, ale již podané vyřizoval i nadále. Na výzvu Evropské komise pak po dalších měsících ukončil i tuto praxi.

Loni se provalilo, jak funguje maltský systém „občanství za peníze“: namísto povinných 12 měsíců stačilo strávit v zemi tři týdny, provést drobné formální úkony, které měly prokázat skutečné spojení s Maltou – a maltský pas byl v kapse. Velmi snadnou cestu využili superbohatí Rusové, Číňané a Saúdové, kteří si zajistili neomezený přístup do EU.

Vlastnictví druhého nebo třetího pasu podle policie velmi ulehčuje případné páchání trestné činnosti jako například odklánění daní nebo praní špinavých peněz. „Mimo to umožňuje i vytváření nových identit, přístup do úslužných bankovních systémů nebo jednoduše investování finančních prostředků, na jejichž pravý původ se daný úředník zbytečně neptá,“ popsal detaily web Investigace.cz.

„Komise se domnívá, že udělování občanství EU výměnou za předem stanovené platby nebo investice bez skutečné vazby na daný členský stát je v rozporu s právem EU,“ poslala výzvu maltské vládě Evropská komise letos na začátku dubna.

Malta tento nový režim pro ruské a běloruské státní příslušníky nedávno pozastavila v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

„Ačkoli to byl pozitivní krok, Malta nadále provozuje tento režim pro všechny ostatní státní příslušníky a nevyjádřila žádný záměr jej zastavit,“ napsala Komise. Pokud by Malta nezareagovala „uspokojivě“, může Komise předložit tuto záležitost Soudnímu dvoru Evropské unie.

Po ruské invazi na Ukrajinu se situace začala ještě více měnit. „Evropská unie musí okamžitě stopnout prodej a revidovat platnost zlatých pasů prodaných oligarchům,“ prohlásil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) v souladu s valnou většinou svých poslaneckých kolegů a kolegyň. Ti se pak usnesli, že zlaté pasy jsou „sporné z etického, právního a ekonomického hlediska a představují několik vážných bezpečnostních rizik“, podkopávají podstatu občanství EU a měly by být postupně zrušeny.

„Zlaté pasy a zlatá víza nemají za cíl přilákat smysluplné a legitimní investice do reálné evropské ekonomiky. Jsou určeny pro pochybné obchody, pochybné peníze a pochybné postavy,“ prohlásila nizozemská europoslankyně z liberální frakce Sophie in 't Veldová.

„Válka na Ukrajině dnes tento problém staví do centra pozornosti. Rusové jsou největší skupinou státních příslušníků třetích zemí, kteří v EU získali zlaté pasy a zlatá víza, přičemž mnozí z nich jsou oligarchové s vazbami na Putinův Kreml. Sankcím se vyhýbají pouhým máváním svými pěknými pasy EU. To musí skončit,“ dodala.

Europoslanci navrhli, aby bylo ukončení investičních režimů v některých zemích a pro některé občany třetích zemí postupné, protože by mohlo mít významné hospodářské dopady. Vyzvali ale k okamžitému zastavení prodeje víz a povolení k pobytu pro občany Ruska.

Portugalsko, Řecko a Česká republika zastavily vydávání víz ruským občanům a Velká Británie zcela zrušila svůj program udělování víz investorům. Bulharsko v únoru navrhlo zákon o zákazu zlatých pasů, takže Malta by mohla zůstat jediným členským státem, který je stále nabízí.

Nyní, když většina evropských zemí zastavila své zbývající programy zlatých pasů, Evropský parlament 9. března hlasoval pro zákaz této praxe. Vyzval také k zavedení celoevropské regulace pro víza, která by zahrnovala přísnější prověřování minulosti a minimální dobu, kterou musí žadatelé v zemi strávit. Nyní se očekává, že Evropská komise, výkonná složka EU, navrhne zákony, které budou platit v celé Unii.

„Evropští zákonodárci také chtějí, aby státy přísněji kontrolovaly zprostředkovatele, kteří pomáhají žadatelům o víza. Patří mezi ně advokátní kanceláře, banky, účetní a developeři, kteří obvykle potřebují odbornou akreditaci, a také konzultanti a poskytovatelé služeb, kteří nemusejí mít zvláštní povinnosti hloubkové kontroly,“ uvedla Maira Martiniová, výzkumná pracovnice berlínské neziskové organizace Transparency International.

Pro občany zemí, jejichž pasy nemají velkou sílu, je výhodné mít jich několik. Občanství, respektive držení konkrétního pasu, je totiž klíč pro vstup do dalších zemí, a ten se značně liší. Občan/ka Afghánistánu se například bez víza dostane jen do tří zemí, občané Libye do 12, Číny do 29 zemí, Běloruska do 41 zemí a kupříkladu občané Ruska do 76 zemí.

Naproti tomu občané/ky většiny evropských zemí, zejména pak členských zemí Evropské unie, mají podmínky pro vstup do mnoha zemí výrazně snazší. Česká republika má bezvízový styk pro své občany zajištěn do 116 zemí světa, Francie do 120, Německo do 121. Spojené státy a Kanada mohou bez víza vstupovat do 112 zemí.

Dalším ukazatelem je formální vízum přímo na hranicích. Češi a Češky mají tuto možnost u 49 zemí, Američané a Američanky u 54 zemí. Součet těchto hodnot, tedy počet zemí umožňující vstup bez víza nebo jen s vízy na hranicích, se pak odráží v celkovém skóre. Naopak počty zemí, které víza vyžadují předem a probíhá u nich schvalovací proces, se do skóre nezapočítávají. A tak držitelé například syrského nebo iráckého pasu musejí žádat o vízum u 161 zemí, zatímco bezvízový styk je zaručen jen u šesti. Právě proto je jejich celkové skóre, tedy síla jejich pasů, jedno z nejnižších na světě.

Pokud jsou občané Ruska zároveň držiteli pasu jedné ze zemí EU, rozdíl je značný: jednak se počet zemí, kam mají možnost vstoupit bez víza, zvýší o několik desítek (s českým pasem o 40), jednak se mohou pohybovat volně po schengenském prostoru, bez hraničních kontrol.

Analýzy Seznam Zpráv: