Zbytečný strach z elektřiny. Rodiny kvůli ní nezchudnou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Vláda lže. U patnácti procent klientů porostou výdaje na energie v příštím roce až o 70 procent,“ zdůvodnil svolání schůze první místopředseda ANO Karel Havlíček. „Snad dotlačíme vládu, aby zdražení zabránila,“ uvedl v debatě na CNN Prima News.

Experti se přesto shodují na tom, že kvůli elektřině rodiny příští rok nezchudnou. „Jaké ceny budou domácnosti platit za elektřinu v příštím roce, se v této chvíli nedá přesně říct,“ upozorňuje hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

O 71 procent vyroste podle rozhodnutí úřadu ERÚ regulovaná část ceny, především znovuzavedením odvodů za obnovitelné zdroje. Část regulovaná státem prostřednictvím poplatků však tvoří jen čtvrtinu celkové ceny. Větší položkou je cena silové elektřiny, která bude klesat, ovšem dodavatelé teprve během dubna a května upřesní o kolik. „Proto v prognózách obecně počítáme s tím, že elektřina v příštím roce zdraží v průměru o desetinu,“ shrnuje ekonom.

S tím se shoduje také předpověď experta Ministerstva financí Daniela Prušvice, podle kterého se rozhodnutím ERÚ zvýší napřesrok spotřebitelská inflace z očekávaných 2,8 procenta na 3,3 procenta. To opět odpovídá zhruba desetiprocentnímu zdražení elektrického proudu, protože elektřina podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří jen čtyři procenta všech nákladů domácností.

Očekávané zdražení proudu proto bude nepříjemné, nemá však kapacitu ohrozit rovnováhu rodinných rozpočtů. Některé podnikatelské svazy ovšem varují, že zdražení elektřiny se přenese do ostatních odvětví a může tedy být spouštěčem druhé inflační vlny. „Jakékoli zvýšení ceny energií povede k růstu cen potravin,“ upozornil v České televizi prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, že potravináři přenesou vyšší energetické náklady do obchodů.

Tím se může opakovat příběh z první inflační vlny. Jejím spouštěčem se stalo v druhém pololetí roku 2021 globální zdražení pohonných hmot spolu s dodávkami nedostatkových stavebních materiálů, které statistiky zachycují v položce „imputované nájemné“. Konkrétně už v říjnu 2021 zdražil benzín o 21 procent a materiály o 13 procent. Počátkem roku 2022 se k tomu přidaly ještě potraviny.

„Zároveň se očekávalo zdražení energií a tím vznikla atmosféra plná obav, kterou podniky v řadě odvětví využily jako inflační příležitost. Vyššími cenami chtěly nahradit výpadky z dob pandemie, zároveň předpokládaly, že lidé mají po pandemii dost peněz,“ popisuje vznik první inflační vlny Petr Dufek. Konkrétně oděvy a obuv zdražily o deset procent ještě před Vánocemi 2021, i když na ně globální obchod ani ceny benzinu nemohly mít vliv.

Během inflačního období se postupně přidávaly další komodity, jako poslední služby, které v případě restaurací, dovolených, kadeřnictví, autoopraven a vodného se stočným zdražovaly ještě letos v říjnu o víc než deset procent. Pravidlo „už nám zbývá jen chlast a psychofarmaka“, kterým charakterizoval zdražování v Rakousku tamní kancléř Karl Nehammer, platí i v Česku. Na inflační vlně se kromě provozovatelů mobilních sítí nesvezli jen výrobci alkoholu a léků.

Před opakováním stejného příběhu po novoročním zdražení elektřiny varují podnikatelské svazy, podle hlavního ekonoma Dufka však k obavám není důvod. „Dnes žádná další inflační příležitost neexistuje,“ říká rezolutně. Důvodem je podle něho fakt, že lidé dnes opravdu nemají peníze. „Polovina rodin dokáže měsíčně uspořit nejvýš dva tisíce korun, těžko potom mohou zvyšovat spotřební výdaje,“ vysvětluje.

To potvrzují data ČSÚ. Spotřební výdaje průměrné dvoučlenné domácnosti dosahovaly za celý rok 2020 tří set tisíc korun. Letos nakoupila průměrná rodina stejný objem zboží o třetinu, tedy o sto tisíc korun dráž. Hrubá mzda však ve stejném období nominálně vyrostla jen o dvacet procent. Zjednodušeně řečeno, průměrné domácnosti mají letos na útratu v reálných cenách o 30-40 tisíc korun méně než v roce 2020, přirozeně tedy konzum snížily. Pokud se obchodníci s odvoláním na elektřinu pokusí znovu zdražit, s vyššími tržbami počítat nemohou.

Za předpověď toho, co se může stát ve většině odvětví, mohou posloužit stavební materiály, které první inflační vlnu spustily. Jak ukazují údaje ČSÚ, jejich zdražení bylo tak velké, že do rozpočtů rodin zasáhly víc než tolik skloňovaná elektřina. Důsledkem ovšem bylo, že poptávka prudce propadla, ceny už celý rok stagnují a výroba skomírá. To potvrdil například výrobce cihel a střešních krytin Wienerberger, který před koncem roku oznámil, že omezuje provoz továrny ve Hranicích, v Týně nad Vltavou ji úplně zastavil.